Jedna raketa a tolik možností pochopit stav naší politické scény

17. 11 2022

www.inadhled.live   Dnešní státní svátek kdysi spojovaný se dnem studentů a později oslavovaný jako počátek tzv. Sametové revoluce dostává nový nádech.  I když nelze očekávat zásadní změny vzešlé z dnešních akcí, jisté je, že důvodů k naštvanosti českého národa je momentálně mnohem více, než tomu bylo 17.listopadu 1989. A to je po tehdejších 41 letech vlády komunistů co říct. Hysterie a nenávist k Rusku ze strany současných politiků dosáhly obludných rozměrů a přesáhly hranice logiky a běžného rozumu. Naopak podlézavost vůči americkým Demokratům, bruselským manipulátorům a ukrajinskému defraudantovi je strašidelná.

  Předně je třeba si říct, že po dalších 33 letech uplynulých od ,,převratu“ jsou mezi kandidáty na prezidenta opět a stále ještě exkomunisté s minulostí spojenou s STB. Zní to šíleně a pouze to poukazuje na to, že jsme se ani po tolika letech nezbavili těch, kteří počátky své kariéry startovali za výrazné podpory stranické knížky. Namátkou jmenujme Petra Pavla a Andreje Babiše. To je však pouze jedna strana mince. Tou druhou jsou manýry současné politické garnitury představované deformovanou ODS, která prošla totální destrukcí. Jejím výsledkem je změna polarity u podpory dvou hlavních amerických politických subjektů, kdy je zjevný přechod od pravicových Republikánů k spíše levicovým Demokratům. Američanům je však jedno, za kým stojí ODS a potažmo celá Pětikoalice, pro ně je důležité, kdo jim pomůže vytunelovat poslední zbytky toho, co tu zbylo. Mohutného konkurenta mají však v bruselské enklávě, která pracuje na tom samém případu a z České republiky pomocí liberální doktríny vysává též to, co vysát lze.

  Pětikoalice vzniklá z účelově a protiprávně předsedou Ústavního soudu a dalším exkomunistou Rychetským schválených předvolebních koalic nastoupila tvrdě protiruskou cestu. Přidala nás tak k úzkému kruhu zemí, které by nejradši posloužily americkým zájmům a vyvolaly 3.světovou válku. Patří k nim mimo nás Polsko, pobaltské státy, Moldavsko a Slovensko. Jediné Polsko může svou velikostí a počtem obyvatel Rusku komplikovat život, nicméně jde o státy, nad kterými visel přes 4 desetiletí pomyslný rudý prapor KSSS. Ať už to byly samostatné územní celky či země spadající přímo pod Sovětský svaz. Jistě, určitá nenávist má oprávněně své kořeny právě v době, kdy je Moskva ovládala, nicméně s přihlédnutím k reálnému stavu lze konstatovat, že hůře než tehdy, je právě nyní. Sověti nás osvobodili od německého fašismu, nastolili s pomocí prosovětských kolaborantů z okolí Klementa Gottwalda komunistický režim spějící k zavedení socialismu. Výsledkem byl však plně samostatný stát. Technologicky částečně zaostávající za tehdejším Západem, ekonomicky však, jak se později ukázalo, v mnohem lepším stavu, než se původně zdálo. To však díky rozprodeji po roku 1989 vzalo rychle za své a momentálně patříme k nejrychleji se zadlužujícím státům světa, navíc z České republiky zůstala jen prázdná schránka, kde už nic není naše.

   Nelze nezmínit Václava Havla. Jeho proamerická orientace, k niž napomohl už tenkrát spekulant a miliardář Soros, byla v prvních letech jeho vlády určitým osvěžením. Z naivity nás probudilo až bombardování Srbska a pravou tvář Američanů mnohým objasnilo Arabské jaro. Tehdejší propaganda však už věděla, jak zapůsobit a mnoho spoluobčanů tyto události vnímalo jako pozitivní. Podobně i vstup České republiky do EU, což byla další obrovská chyba, kterou jsme s již probíhajícím rozprodejem státu udělali. Havel zůstal ikonou zneužívanou tzv. Posthavlisty, pro probuzené naopak dalším gaunerem navazujícím na totalitní vládce, byť s jinou ideologií. Až později část disidentu přiznala starší rozpory s ním a bohužel jsme nenaslouchali varování znějící z úst dalšího velikána Karla Kryla. Havel tak zneužil svého postavení, vytáhnul nahoru řadu kamarádu, aniž by tito měli dostatečné morální kvality, ve své hamižnosti prorazil jako první Benešovy dekrety a stanovil nové standardy v manipulaci s historií a v zahraniční politice. Nechal zapomenout na skutečnou minulost vlastní i celé své rodiny. Prominentní předci spolupracovali s nacisty, on sám byl v natolik zvláštním postavení, že stranickou příslušnost vyměnil za výsadní pozici v disidentu umožňující mu vřelé vztahy s STB a zároveň příjmy ze Západu a vlastnictví luxusního bytu a auta.

  Dnešní situaci známe. U vlády je hysterická Pětikoalice nenávidějící Rusko a ochotná zatáhnout nás do války. Za každou cenu. Reakce našich předních představitelů na ukrajinskou raketu dopadlou do Polska byla ukázkou neschopnosti logicky uvažovat a politicky vystupovat. Jediný, kdo tvrdí, že šlo o Rusy vypuštěnou raketu, je kyjevský lhář Zelenskyj. Dokonce i Američané a Poláci přiznali, že jsou v tom Rusové nevinně, což ovšem sebranku nám vládnoucí nijak nepřesvědčilo a společně s médii jedou dále svou válečnou rétoriku. Dopady proamerické a podunijní služby vládnoucí garnitury jsou pro Českou republiku fatální a pomalu nás začínají řadit k zemím blížícím se krachu a bankrotu. To vše navýšené odvody do zdefraudované ukrajinské ekonomiky. Navíc Pekarová a Vystrčil odmítli pokračovat v soudržnosti zemí V4 a pro mnoha Čechy obdivovaný postoj maďarského premiéra Orbána opět tito političtí amatéři oslabili naše zahraničně-politické postavení. Fialova vláda a společná Pětikoalice dávno překročily únosnou mez a měly by okamžitě skončit. Dnes tedy není co slavit, je třeba se vrátit na revoluční vlnu a projevit odpor proti těm, kteří zde kradou, zneužívají moc a justici. Pojďme jim ukázat, že jsme tady a nebojíme se jich. 

Jindřich Kulhavý