Úterý pobavilo i nepotěšilo

  Ne, jeho opakující se papouškování se opět poslouchat moc nedalo. Naopak zaujal ministr zahraničí Macinka listující si v historickém Rudém právu a poslanec Turek mající před sebou přílohu stejného titulu vycházející pod názvem Haló sobota. Vidět rozvědčíka ČSLA a současného manžela bývalé politručky stejné organizace s Rudým právem za sebou při přednesu projevu velmi podobného těm, které pronášel Gustáv Husák v době vydávání těchto novin, to se jen tak nepodaří. Snaha Macinky a Turka vrátit Petra Pavla do atmosféry doby, kterou měl tak rád a s jejímž budováním pomáhal i jeho otec, přivedla mnohé k úsměvu i zamyšlení. U některých z nás nešlo o zasmání, ale spíše o výbuch smích.

  Ten však trochu zamrznul při pohledu na rostoucí ceny pohonných hmot. Obdivuhodně rychlá reakce čerpacích stanic na události na Blízkém Východu a tankery zaparkované za Hormuzským průlivem je jaksi v kontrastu s tím, jak pomalu budou ceny paliv klesat, až šarvátka skončí. Přidáme li k tomu vyděračskou akci Zelenského odmítajícího pouštět ruskou ropu na Slovensko a Maďarsko, zdá se, že už brzy se národ, podobně jako za covidu, vrhne na cyklistiku. A bude na kolech jezdit možná dlouho, protože Peršané nemají v úmyslu se útočícím Izraeli a Spojeným státům vzdát. Samozřejmě z obou táborů vnímáme silná gesta a je složité zjistit, které informace jsou skutečně pravdivé. Nicméně jisté je, že i samotní Američani i s náhodou, kterou jim přihrála snadná smrt velké části Íránského vedení, jsou překvapeni íránskou odpovědí i strategií. Hoří Izrael, Rijád, Dubaj, Bahrajn, Kuvajt, rakety ohrožují americké lodě, vyhnaly i Její Výsost letadlovou, zamířily i na Kypr. Někde zasahují vojenské cíle, jinde ropné rafinerie, občas spadnou mezi civilisty, v Izraeli je cílem cokoliv.

  Trump se možná unáhlil, protože Íránci se místo snahy o okamžitý převrat možná spíše sjednotí. Izrael nesnáší a Američany nepotřebují, kapitulovat nebudou. Částečně se na válku připravili a jen tak svou zemi Trumpovi neodevzdají. A je jim vcelku jedno, fandíte li Trumpovi a Izraelcům, nebo stojíte na jejich straně s podporou Ruska a Číny. Mimochodem, severokorejský Kim jim nabídl něco ze svých zbraňových zásob, které by mohly Američanům ještě více zkomplikovat jejich další útočnou misi. Zda li to Trumpovi uškodí doma, to se brzy uvidí, ale jisté je, že z kandidáta na Cenu míru se stal další americký prezident zapsaný do seznamu těch, kteří si o USA myslí, že mohou cokoliv. A jak už jsme řekli, dokud útrapy války nepocítí Američané na svém kontinentu, budou se chovat pořád stejně.

  S obavami na konflikt musí hledět v Západní Evropě. Tamní státy jsou plné muslimů citlivých na své náboženství. A smrt islámského íránského vůdce může být rozbuškou k vnitrostátním nepokojům, pokud by se například Velká Británie, Německo či Francie chtěly zapojit do protiíránské ofenzívy. Možná se to brzy potvrdí, protože Íránci vyhlásili svatou válku všem, kteří se na ataku jejich země podílí. A horko tak může být nejen Trumpovi a Izraelcům, ale i jinde. Nedobré pocity musí mít i vojenská junta z Kyjeva. Sníží se jí příděl vojenského materiálu, Zelenskyj už nebude středem pozornosti, takže nepřijdou peníze, Rusům to dá další nové možnosti. Jak rychle Putin vyléčil svět z covidu, tak podobně možná ukončil Trump ukrajinskou exklusivitu. A Petr Pavel může sebevíce bojovat za námi odvedené desátky Kyjevu, nic z toho už nebude relevantní. První úterý v březnu roku 2026 bylo výživné.

Jindřich Kulhavý