Dějiny národa Českého - HRAD KUNĚTICKÁ HORA

  Hrad Kunětická Hora ležící pět kilometrů od Pardubic byl vybudován v průběhu husitských válek. Jeho zakladatelem byl Diviš Bořek z Miletínka. Svůj hrad nechal vystavět  LP. 1421-1423 a měl být symbolem hejtmanovy rostoucí moci a velkého bohatství, neboť z chudého zemana se v průběhu husitských válek stal významný šlechtic.

  V bitvě u Strachova, kde na sebe narazil Jan Žižka z Trocnova a Diviš Boreš z Miletínka, a také tam padlo mnoho husitských bojovníků, zvítězil nakonec Jan Žižka a poražený Diviš Bořek z Miletínka se raději stáhl na svou Kunětickou Horu.

  Po smrti Diviše získal Kunětickou Horu jeho nejstarší syn Soběslav z Miletínka, kterému LP. 1459 nový český král Jiří z Poděbrad potvrdil držení i s celým pardubickým panstvím pod podmínkou platnosti výsad. Další dědická práva pánů z Miletínka na Kunětickou Horu byla nejistá a král mohl s hradem a panstvím volně nakládat. Pro krále Jiřího z Poděbrad představovala Kunětická Hora svou polohou dominantní pevnost ve východočeském regionu, odkud mohl vojensky kontrolovat území mezi Čechami a Moravou ve válkách s uherským králem Matyášem Korvínem, který obsadil velkou část Moravy a nechal se také zvolit českým králem.

  LP. 1491 však Kunětickou Horu za tři tisíce kop grošů Jiří z Poděbrad prodal bohatému šlechtici Vilémovi z Pernštejna, který hrad nákladně přebudoval a hodně rozšířil. Jeho okolní panství bylo třikrát větší než panství jihočeských Rožmberků. Tak se Pernštejnové stali nejmajetnějším šlechtickým rodem v Čechách a na Moravě.

  Ke kompletní přestavbě, kterou Vilémovi schválil král Vladislav Jagellonský, došlo hlavně za jeho syna Jana z Pernštejna, který nechal kolem hradního jádra vybudovat pás nového okružního opevnění se třemi mohutnými obrannými baštami, z nichž se dvě dodnes dochovaly. Dvě dochované bašty byly tak velké, že na ně v případě války bylo možné rozmístit i děla. Třetí bašta se s jednou věží zvanou Čertova v 19. století zřítila, neboť stála v místech, kde Pernštejnové založili lom čedičového kamene.

  V průběhu 16. století z Kunětické Hory vyrostla hradní pevnost, chránící okolní panství slavného rodu Pernštejnů. Velkou a nákladnou přestavbu řídil slavný český stavitel Benedikt Rejt, ale krátce po přestavbě LP. 1556 do hradu udeřil blesk, který způsobil rozsáhlý požár a dosti poškodil nejen jádro, ale také klenby. Poslední pernštejnský majitel Jaroslav z Pernštejna kvůli dluhům LP. 1560 musel hrad i s panstvím prodat arciknížeti Maxmiliánovi, synovi krále Ferdinanda I. Habsburského. 

  Za třicetileté války Kunětickou Horu vypálila švédská vojska a hradní budovy začaly chátrat. Habsburkové se nikterak o hrad ani o panství nestarali. LP.1820 jej navštívil císař František I. a přikázal, že hrad musí být opraven a rozšířen. A tak dnešní podobu získal hrad vlastně z té doby. 

  Legendy vypravují o velkém zlatém pokladu, který se nachází dodnes na neznámém místě. Poklad byl prý údajně z doby Diviše z Miletínka. Hrad Kunětická Hora doporučuji navštívit.