Dějiny národa Českého - POKLADNICE OSTATKŮ A KRÁLOVSKÝCH KORUNOVAČNÍCH KLENOTŮ - KARLŠTEJN

  Jak jsem si již párkrát připomněli, 29.11. 2022 tomu bude 644 let, co zemřel slavný český král a císař Svaté říše římské Karel IV. Zde bych chtěl něco málo napsat o jeho patrně nejslavnější a největší stavbě na našem území hradu Karlštejn.

   Sám v té době král Karel určil místo pro stavbu hradu. Nemělo to být daleko od Prahy nanejvýše jeden den cesty na koni. Den položení základního kamene určil Karel IV. na 10. června LP 1348, kdy se v Praze konal zemský sněm předních šlechticů království Českého a Římského. Slavnostním vysvěcením základního kamene pověřil král Karel svého osobního přítele a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic Dodnes však není znám zhotovitel plánů na stavbu hradu, podle mého odhadu to mohl být dvorní stavitel Matyáš z Arrasu, který současně pracoval na stavbě chrámu sv. Víta v Praze.

  Stavba tohoto architektonického skvostu trvala necelých devět let, což byl vzhledem k jeho monumentalitě na tu dobu rekordní výkon. Poprvé se na Karlštejně mohl král i s dvořany ubytovat v roce 1355, i když vnitřní hradní výzdoba a některé zednické práce ještě nebyly jistě dokončené. Hrad Karlštejn měl za Karla IV. čtyři hlavní části. 1. Předhradí se vstupní branou, 2. Purkrabství se Studniční věží, 3. Císařský hradní palác s přilehlou kapitulní síní a mariánským kostelem. 4. Nejvzácnější kaple, kterou je bezesporu Kaple sv. Kříže, která se za dob Karla IV. jmenovala kaple Utrpení Krista.

  Budova císařského paláce, tak jak ji Karel znal, byla třípatrová s obytnou částí. Sám král a císař měl ložnici ve druhém patře paláce, zatímco v prvním patře bydlelo služebnictvo. Ve Velké věži, kterou Karel IV. taktéž pamatoval, stál klenot v podobě Kaple Svatého kříže, kam údajně nesměla žádná žena, ani císařovna. Samotná kaple byla vysvěcena v květnu LP 1357 a měl do ni přístup jen samotný Karel IV. Interiér kaple byl ještě v době Karla IV. zlatý a bylo v něm uloženo mnoho ostatků svatých, které Karel IV. přivezl z celé Evropy. Karlova osobní kaple, která dostala jméno po jeho milované světici Kateřině, byla vysvěcena LP 1360, zde se často a sám Karel IV modlil.

  Žádnému z hradů, které Karel IV vybudoval v Čechách, se nedostalo takové péče a finančního zajištěni, jako právě Karlštejnu. Byl to stavební projekt, jaký tehdy v celé střední Evropě neměl obdoby. Mohlo by se napsat, že hrad je vrcholem středověké goticté architektury. Ale ani Karlštejn však nebyl ušetřen tregických okamžiků. K prvnímu došlo o silvestrovské noci roku 1386, kdy na Karlštejně pobýval král Václav IV. se svou manželkou, královnou Johanou Bavorskou. Zde byla královna v královkém paláci zardoušena smečkou psů, které měl král Václav na hony. Královna těžkému poranění ještě té noci podlehla.

  Hrad Karlštejn patří dodnes k nejnavštěvovanějším památkám na našem území a není snad v této zemi nikoho, kdo by jej ještě alespoń jednou nenavštívil.