Amerika vs svět?

  Pozdější obsazení Ameriky se neslo většinou ve formě násilí a vyhlazování původních obyvatel. Z dobyvatelů se stali osadníci mající dojem, že jsou pro kontinent jedinečnou variantou, a vše, co „získali“, jim je souzeno. A tuto vlastnost si na severu amerického kontinentu uchovali dodnes a obtěžují jí celý svět. Je to velmi zjednodušený pohled do historie USA. Relativně novodobí Američané (myšleni občané Spojených států) jsou podvědomě vedeni k představě o vlastní nadřazenosti. Vzešli z poměrně drsné doby, jejíž znakem bylo vybití Indiánů, likvidace bizonů a vzájemný konkurenční boj o zlato, petrolej a území vhodné pro budování infrastruktury. O vzájemné silné konkurenci svědčí dosavadní zvyk být ozbrojen. Přidejme dlouho přetrvávající otrokářství, internacionální skladbu současné populace, jejíž základy tvořili často dobrodruzi i zločinci, zároveň lidé hledající možnost splnit své sny.

  Spojené státy jsou natolik různorodou směsí, že něco podobného nikde jinde neexistuje. Co se jim však nedá upřít, je schopnost držet relativně pospolu, zároveň generovat množství schopných jedinců. Možná je to právě tím, že se na jednom místě spojila pracovitost Číňanů a Japonců, kreativnost Slovanů, bohovornost Francouzů, disciplína a zarputilost Němců, namyšlenost Britů, podnikavost Holanďanů a Španělů, odvaha Vikingů a dlouhodobá podřadnost Afričanů až později si uvědomujících, že jsou také něčím jiným než pracovní silou. A nezapomeňme na všude přítomné Židy a jejich přednost vydělat na všem.  Nakonec v boji o moc vyhráli Anglosasové s Židy, ale prvky patřící k jiným částem komunity pomohly k vzestupu celých USA. Po dlouhá desetiletí tak do „Ameriky“ odcházelo mnoho mozků a díky tomu se podařilo historicky méně významné části světa vystřelit mezi giganty, a dokonce všechny překonat. Éra Spojených států začala a …. trvá dodnes, i když se možná blíží k svému zenitu. Přestože v každé zemi existují rodiny spřízněné s někým žijícím v USA, svět už má Američanů tak akorát dost.

  Raketový vývoj, během kterého bývalé území Indiánů technologicky překonalo v mnoha oblastech zbytek populace, pomalu klesá a do závodu o post největší velmoci se přihlásily jiné země. Jako z pozice lídra postupně odpadly Peršané, Řekové, Egypťané, Římané, později Francouzi, Španělé či Portugalci, Britové i Němci, pravděpodobně to čeká i Američany. O slovo se hlásí Čína, nároky budou mít Indové, tedy dvě momentálně nejlidnatější země. A nesmíme zapomenou na největší evropský národ Slovany, byť jsou zatím roztříštěni do více států. Dlouho žili ve stínu Anglosasů a Germánů, nicméně jejich odolnost a schopnost vždy se vrátit je řadí k silným národům. Jen se mezi sebou často potlučou sami. Navíc Anglosasové a Germáni se rozhodli naředit svou krev tou arabskou a africkou, což má už nyní své důsledky a další ještě přijdou. Západní Slované, tedy my, budeme mít těžký úkol tento postup zastavit.

  Zpět k USA. Jejich potřeba být lídrem dostává trhliny. Vzepřeli se Rusové tvrdě bránící své já, Číňané se zaměřili na vlastní progres a s pomocí svých, ruských a afrických zdrojů válcují technologicky zbytek konkurence. Od kopírování přešli k vývoji a zdokonalují se závratnou rychlostí. Z Američanů se nově na zadek neposadili ani Peršané a svůj Írán brání zuby nehty, a ještě komplikují život dosavadním bohatým spojencům USA spoléhajících na vlastní dokonalost v oblasti vojenské výzbroje. Přitom už na Ukrajině došlo k zjištění, že řada amerických technologií ztratila výsadní postavení a je překonána potichu vyvíjenými systémy v Rusku, KLDR a v Číně či právě v Íránu. Podobně na tom jsou britské a francouzské zbraně, jejichž určitá vyčpělost bije do očí, izraelský ocelový protiraketový deštník se zřítil.  Rusové vlastní nejvíce jaderných hlavic, také nové rakety schopné je beztrestně donést kamkoliv na Zemi, společně s Čínou mají další esa v rukávu, o nichž zbytek zbrojířů moc netuší. A severokorejský Kim se s tím také nepárá a věnuje se svým raketovým hračkám. Írán už jen překvapuje přesností svých zásahů a šikovnými úkryty pro své zbraně.

  Co tedy USA teď dávají světu? Drahou ropu, nedostupný plyn, mizerné krytí, nesplnitelné podmínky. Zvolení Trumpa mnoho z nás považovalo za světlo na konci tunelu. Nic horšího než Obama, Biden a šílení Demokraté přijít nemohlo, ale Trump svými výkyvy Západu nepomohl. Dost možná pohřbil republikánské naděje na delší dobu vlády v Bílém domě, zahodil možnost být americkým prezidentem bez nutnosti někoho napadnout. Místo domestikace Zelenského unesl Madura, ukradl venezuelské zlato i ropu, vyhrožoval Kanadě (ne, že by se nám tamní liberálové líbili, ale….), chtěl Grónsko, Kubu a napadnul Írán, čímž způsobil celosvětovou ropnou krizi. Zamotal se do problémů s Epsteinem, opustili ho mnozí z těch, kteří mu pomohli do funkce, a ztratil plno voličů. To vše stihnul za rok vlády. Jestliže mu nechyběla skromnost, teď už zhasnul i jako světlo naděje. Snad ještě kdyby už nedozbrojoval Ukrajinu a rozpustil NATO, opustil Evropu, to by mu mohlo vrátit aspoň minimum záře, ale i tady vnímáme spíše impulzivní hesla.  

  Spojené státy ztrácí výsadní postavení, a i když to bude ještě nějakou dobu trvat, možná se blíží jejich konec v roli světového četníka. S tím dojde k mnoha dalším změnám, které mohou pohnout globální ekonomikou. Trump přesto udělal jednu dobrou věc hodnou následování. Zrušil Green Deal. Zatím jen v USA, ale mohlo by se to šířit světem. Jen se obáváme, že návrat liberálních Demokratů k moci je neodvratný a tlak na pokračování zeleného šílenství opět bude gradovat. K tomu utržená EU od reality schopná chtít válčit s Ruskou federací i bez Američanů v zádech, to také není dobrá perspektiva. Trump měl v rukách lepší budoucnost světa. A dle mého…to prostě posr.l. Omlouvám se.

Jindřich Kulhavý