Hra na kličkovanou
www.inadhled.live Dříve, než se dnes budeme zabývat tématem dne, si musíme postěžovat. Chápeme, že letošní zima byla skutečnou zimou, i když proti dávnější minulosti nijak výjimečnou, nicméně stav našich silnic je natolik tristní, že s výjimkou majitelů velkých terénních aut s obřími koly se po nich bezpečně nedá pohybovat. Platí to především pro Prahu, i když své zkušenosti s výmoly mají jistě i jinde.
Letos se na díry v asfaltu Technické služby napříč zemí asi úplně vykašlaly. Správci komunikací úplně ignorují i jámy připomínající past na mamuty a podvozky aut, kola a pneumatiky doslova trpí. Neexistuje žádná snaha je aspoň provizorně opravit, označit či nějak jinak ochránit majetek i zdraví motoristů. Při průjezdem Prahou a okolí Vás totiž může ranit mrtvice či si vyrazíte zuby. Majitel firmy na rovnání disků bude po letošní zimě mnohem bohatší, než tomu bylo dosud. Chápeme, že ve státním rozpočtu zanechaném nejneschopnější vládou v historii České republiky chybělo cca 46 miliard na dopravní infrastrukturu, ale vědomí toho, že to nová vláda musí nějak napravit, k opravě výmolů nestačí. A protože motoristé do státního rozpočtu přispívají obří sumou, mělo by se jim něco vrátit. Nové dálnice jsou fajn, ale když se od sjezdu nedostanete bezpečně přes asfaltové oraniště domů, jsou Vám na nic. A působení Pirátů v Praze, kde rozvrtají dosud nerozvrtatelné, ale o opravy se nestarají, nemá cenu ani komentovat.
Teď k jinému tématu. V Bruselu opět „moudré“ hlavy daly něco dohromady. Navrhují úplně zastavit dovoz ruské oceli, tedy i dosud povolených polotovarů. Některé státy včetně Belgie, Itálie a nás mají výjimku a dosud je importují. Tupí bruselští úředníci žijící mimo realitu pokračují v úplné likvidaci evropského průmyslu. Hlavní ideologií je za každou cenu snížit příjmy Ruské federace. Už je to směšné. Je třeba si uvědomit, že jakékoliv oslabení ruské ekonomiky vedoucí však k zániku průmyslu či obchodu ve zbytku Evropy je logicky smrtící pro Evropany žijící v EU. Rusové mají pořád kam své produkty vyvážet, ale eurohujeři ztratili možnost vyrábět, exportovat a konkurovat. Rusové se mohou mít o něco hůře, ale my tady umřeme hlady. Kdo je tedy na tom lépe?
Snaha rozparcelovat ekonomicky i teritoriálně Ruskou federaci stála Západ mnoho sil a výsledek je stejně marný, jako když to zkoušeli Napoleon či Hitler. Po rozpadu Sovětského svazu se sice pár států od Moskvy odklonilo, dostalo samostatnost, ale je evidentní, že například Ukrajinci svou šanci být partnerem pro Moskvu i Brusel promrhali. Vsadili na jednostrannost a teď sklízí značně shnilé ovoce. Ono poslouchat Brity se dlouhodobě nevyplácí. Obětovali nás, obětují každého. O své impérium přišli, nové už nikdy nevybudují. Ani Američané nejsou zrovna výhrou. Přátelství s nimi funguje jen tak dlouho, jak se jim vyplácí. O Germánech my Slované víme své, takže asi nemá cenu se zabývat tím, že bychom jim chtěli opět sloužit. O to méně Rusové, které poslední setkání s nimi stálo životy 20 milionů krajanů.
Američané a Západní Evropa vsadila na jistou formu vyhladovění Ruské federace. Důsledek? Trumpův režim krade ropu na hladinách moří i s tankery, ekonomicky válčí s ruským partnerem Čínou a musí nutně vyvolat další válečný konflikt, aby doma zavřel ústa kritikům. Po Venezuele tak bude atakovat dost pravděpodobně Írán, i když mu v tom mohou bránit ruská a čínská vojenská plavidla blížící se k íránským břehům. O Evropské unii a o dopadech na ni už si nic dobrého myslet také nelze. Místo vyčerpání Ruska sledujeme totální kolaps Leyenové & spol. 19 balíčků sankcí vůči Moskvě nepomohlo, nasadí se 20. To, že to EU stojí mnohem více než poškozuje Ruskou federaci, je přeci jedno. Hlavní je ideologie nenávisti k Putinovi a podpora skomírajícího kyjevského režimu. Koho zajímá život jediného Ukrajince, když jde o moc a prachy? Ignorace reality, kterou je 25 let dlouhá příprava Moskvy na podobný scénář a konzistentní vedení operující z Kremlu s hlavou státu, která rozhodně není hloupá, to vše se Washingtonu, Londýnu i Bruselu jaksi nevyplatilo. A přidáme li mohutný vzestup Číny mající k Rusku blíže než k Západu, je vcelku jasné, že to budou Evropané, kteří na současný stav doplatí.
Ruská federace není už dávno Sovětský svaz. Rozdíl v obou zřízeních je natolik markantní, že přehlédnout to mohou jen ti, kteří nechtějí žít v realitě. Jako se změnila Čína a je z ní světová velmoc, podobně aktivní jsou i Rusové. To, že se EU odřízla od přírodních zdrojů, znamená přenechání výsadního postavení Pekingu. Američané nám toho zase tolik nedodávali, Japonci bojují s čínským vývojem a další velcí hráči s výjimkou probouzející se lidnaté Indie neexistují. Nastala doba, kdy Evropa ze stagnace přechází k pádu. Nakolik drsný bude konec, to se teprve uvidí. Nicméně se až příliš často hovoří o válce. Domýšlet její tragičnost ani nechceme. Se současnými zbraněmi by to bylo mnohem horší než na Ukrajině. Tam jsou Rusové zdrženliví. A nakonec upřímně. Měl li bych si vybrat za přítele Rusa, Američana, Angličana či Němce, vítal bych radši toho, kdo mi je bližší. Asi tušíte, koho myslím. Ani já bych si to před pár roky nemyslel.
Jindřich Kulhavý
