Právě se nacházíte:

Osvobození....

8. 05 2014

  Dnešní den je sváteční, důsledkem toho odpočíváme. Slavíme ukončení druhé světové války, což v souvislosti s válečným stavem na Ukrajině zní trošku paradoxně.  

 Chvilku jsem přemýšlel o tom ozdobit dnešní stánku dobovou fotografií z osvobození Prahy v roce 1945, ale součástí obrázku by musel být ruský voják. Což mi nyní přijde nevhodné. A americký z Plzně by zase plně nevystihnul situaci v naší zemi v období konce války. Všichni víme, že nebýt předem určené demarkační linie, byli by v Praze dříve Američané. Politické zájmy však tomu chtěly jinak a následky toho jsme pociťovali ještě pár desetiletí.

  Samozřejmě si uvědomujeme vděk za potlačení německých sil v průběhu druhé světové války a obrovské nasazení málčiků. Nicméně věci další nastalé historické události trochu degradovaly jejich tažení Evropou. Z pohledu na léta v období 1948 – 1989 by pro nás byla výhodou neposlušnost amerického velení a osvobození Prahy jejich armádou. Nestalo, a tak generace narozené v době po válce umí rusky a na definitivní svobodu si musely ještě pár let počkat.

  Jsme Slované stejně, jako obyvatelé Ruska. Naše povahy se však naprosto liší. V Čechách jsme mistři improvizace, máme problém s národní hrdostí, dokážeme se někdy až moc přizpůsobit, což je dané počtem obyvatel i umístěním naší zemičky. Rusové jsou hrdý národ s agresivní povahou danou velikostí a tím i sebedůvěrou. V jejich rozlehlé vlasti se nachází vše, co potřebují k životu, takže se nemusí obávat nedostatku a ztráty moci. Navíc jsou nejsilnějším globálním hráčem a dobře si to uvědomují. Pokud by do své povahy dokázali dostat ještě preciznost, byli daleko silnějšími. Zatím převládá arogance.

   Právě tím je Rusko nebezpečné svému okolí a na Ukrajině to právě zažívají na vlastní kůži. Všichni v blízkém okolí si uvědomují rizika, která právě ta arogance a nechuť se podřídit čemukoliv, také soutěž s USA o leadra světového dění, přináší.

   Slavíme osvobození naší země a konec 2. světové války. Užívejme si volna a doufejme, že nestojíme na prahu té třetí. Mechanismy světové politiky a ekonomiky jsou velmi křehké a následky mocenských bojů by byly daleko katastrofálnější. Politické elity světových velmocí by si měly uvědomit, že zmáčknout příslušná tlačítka je snadné, ale to, co by přišlo poté, by bylo katastrofou pro každého z nás. Chceme chodit do práce, vychovávat děti, dívat se na fotbal, jet na hory. Je nám jedno, sedí li vedle nás na lanovce Rus, Němec, nebo Angličan. Ať si každá země zachová svá specifika a nevnucuje je ostatním.

   Spolupracovat může každý s každým, jen ne z pozice moci. Nám Čechům stačí problémy našich politiků. I to je někdy až moc pro chápání běžného občana této země. Tak ať je dnešní svátek jedním z mnoha dalších, které slavíme v relativním klidu.

J3.K

 

Speciály

Tipy