Společnost je rozdělena, ovšem úplně jinak...

   Miloš Zeman je jistou opozicí vůči migrační politice EU, zároveň se vidí ve švédském sociálním modelu, který tuto severskou zemi dovedl na pokraj občanské války vedené mezi starousedlíky a novými přistěhovalci. Taktéž prohlašuje, že vidí naši budoucnost v reformované Evropské unii. Prezident si tak výrazně protiřečí. Zároveň podporuje hnutí ANO, jehož členy jsou eurokomisařka Jourová, ministr spravedlnosti Pelikán, pražská primátorka Krnáčová, tedy ti, kterým by přijímání migrantů rozhodně nevadilo, respektive jsou velmi aktivní v utváření kladného názoru na tuto problematiku. Zemanova kritika České televize a dlouhodobá ignorace další části tendenčně tvořících hvězd novinářského nebe rozlítila většinu umělců často žijících z honorářů od veřejnoprávní televize, takže si proti sobě postavil mediálně známou samozvanou elitu ovlivňující část národu.

  Andrej Babiš je na tom s popularitou ještě hůře. Různé výroky o čemkoliv nelze brát nijak vážně, neboť jeho prioritou je soukromý zisk, k němuž vede mnoho různosměrných cest. Takže mění názory dle momentální situace a hlavně dělá vše proto, aby unikl policejnímu stíhání. Teprve poté jsou na řadě potřeby země, které je premiérem, ovšem bez zájmu o její budoucnost. Po stránce charakteru jde tak o dalšího z premiérů, kterému morálka nic neříká a po odchodu z politiky bude možná právně bezúhonný a ještě s minimálně dvojnásobným majetkem, než měl na počátku. Což by asi nevadilo, kdyby nestartoval s milionem na účtu a na konci tam měl čtyři. Jenže v jeho případu jde o desítky miliard korun. I přesto vyhrál volby a navíc s pořádným náskokem, ovšem mnoha nepřáteli.

  Top 09 se dlouhodobě hlásí k odkazu Václava Havla. Přitom uplynulo pár let a ze světem obdivovaného politika se stal spíše kontroverzním, navíc vzpomínky na něj stojí daňové poplatníky nemalé částky. Takové přejmenování oblíbeného letiště Ruzyně či proslulé Havlovy lavičky jsou jen špičkou ledovce. Havel se stal obchodní značkou vhodnou k dalším tunelům. Ty první vznikaly za jeho života, kníže Schwarzenberg by mohl vyprávět, jak společně obcházeli Benešovy dekrety při restitucích. Takže udržovat přátelství s bývalou a nyní již zemřelou ikonou se vyplatí, zvláště, když na něj navazuje vzájemná a výhodná blízkost názorů s filantropem Sorosem. Ideologie se mění, způsoby zůstávají. A Kalousek volby prohrál na celé čáře, což platí o parlamentních, tak i o prezidentských, jeho kůň Drahoš i přes neskutečnou podporu médií neuspěl. Kalousek nyní dělá vše pro návrat do pozice, na kterou byl zvyklý, tedy ke zdroji, dokonce k tomu zneužívá i děti. Ani jemu na budoucnosti státu nezáleží. K této partě patří ještě ti, pro které je autoritou Člověk v tísni nebo jsou ekonomicky napojení na neziskový sektor a jeho schopnost živit tisíce lehkoživků neprodukujících vůbec nic mimo šíření zcestných ideologií. Piráti jsou v mnohém blízcí Topce, týká se to i sponzorů jejich úspěšné kampaně a výstrahou by měla být účast předsedy Bartoše na akcích Antify v minulosti.

  ČSSD byla odstrčena od koryta v době, kdy do něho díky dluhům a neschopnosti začala mít hluboko. Ta půjde do holportu s kýmkoliv už jen proto, aby se zachránila. Od této strany nečekejme nic zásadního podobně, jako od ODS. Její role se díky absenci vedení stala okrajovou a jen pár jejích členů kolem Václava Klause mladšího má solidní hodnotu. Všichni příznivci výše uvedených uskupení nesnáší Babiše a Zemana, zároveň jejich popularita stále paradoxně klesá.

  SPD je kapitola sama pro sebe. Nemá ji rád nikdo mimo odpůrců EU, ovšem plno z nich si uvědomuje, že Tomio Okamura je především podnikatel v oblasti politiky. Hodně mluví, hodně říká, často i pravdu, ovšem jeho záměry se příliš neliší od těch Andreje Babiše. Znásobit svůj majetek a moc je prioritou, ego polechtá i jistá významnost, nejlépe ve vládní funkci. O morálnosti však lze pochybovat. Zbytek strany je nevýrazný. SPD je ve způsobu řízení podobná ANO.

  Zůstává tu tedy ještě veliká skupina lidí naprosto nespokojená s vývojem situace v Evropské unii, naší rolí v ní a zároveň otrávená z vnitropolitické situace. Tito spoluobčanéé možná částečně vzhlíží k jednotlivcům napříč politickým spektrem, kteří by snad mohli díky svým názorům a jisté solidnosti být vůdci jistého uskupení  uvědomujícího si závažnost situace. Není jich moc, ale Klaus jr., Robejšek a pár dalších by jistě strhli mnoho následovníků bránících se podlehnout iluzím, že s EU bude vždy jen lépe. Na sociálních sítích a v nezávislých médiích je mnoho i velmi dobře informovaných odborníků, kteří by přiložili ruku k dílu a pustili se do společné práce, chybí však někdo, kdo by dal počáteční impuls a sjednotil všechny tyto připravené jednotlivce. Otázkou je, kolik by se jich nakonec skutečně zapojilo. A rozhodujícím prvním krokem by byla potřeba předložit skutečná čísla spojená s naší dosavadní existencí v Unii, která by přesvědčila dosavadní věřící v jedinou možnou cestu s EU.

  Autor tohoto článku byl včera osočen, že je nosičem strachu a svými texty dezinformuje a konspiruje. Jistě, některé uváděné události jsou opravdu tak nepochopitelné, že lidský rozum nemá možnost vstřebat všechny události. O to horší je, že se dějí. Momentální přístup neomarxistických elit připomíná následující stav. Představte si, že stojíte na kraji vysoko položené skály a za Vámi stojící ,,přítel´´ Vás vybízí ke skoku s tím, že to je fantastický nápad. Chytrý a přemýšlivý člověk neskočí a s ,,přítelem´´ se rozejde ve zlém. Idealista skočí, užívá si krátký let s pocitem štěstí, po celou donu nadšeně děkuje ,,příteli´´, jak to dobře vymyslel a dole se rozplácne tak, že nebude k poznání.  Idealista je užitečný idiot, protože v době jeho rány o zem už ,,přítel´´ z jeho nadšeného pokřiku vytěží potřebné a ke skoku přesvědčí další. No a blbec je ten, který viděl smrt předchůdce, přesto skočí také. Tady máte tři zásadní skupiny lidí. Patříte li k té, která skákat nemíní, ale snažíte se ostatní zastavit ještě kus před okrajem propasti, jste přemýšlející lidé. Asi se Vám to nepovede, jdete proti davu, který Vás chce strhnout, nicméně pokud od skoku odradíte své blízké a poté se pokusíte zachránit i pár dalších, můžete si říct, že jste se snažili udělat pro společnost to nejlepší. Možná to neocení, ale to už je úděl naivních a hloupých lidí. Je jen na Vás, ke které skupině chcete patřit. A pozor, ještě tu jsou vlci tvářící se jako Vaši přátelé.

J3.K