Tak už se válečná hysterie rozjela naplno?

  Němci byli drženi na uzdě do doby, dokud bylo Německo rozděleno. Od chvíle, kdy se Sovětský svaz vzdal své východoněmecké enklávy a opustil i ostatní členské státy Varšavské smlouvy, narostla Bundeswehru křídla. Nezabránil tomu ani vnitropolitický vliv Leyenové, která svým hospodařením ve funkci ministryně obrany dokázala narušit jeho existenci. Němci válčící poslední tisíciletí téměř neustále to mají zažité v krvi a germánské hordy opakovaně terorizovaly území, která jim nepatřila. Hitler nebyl zdaleka prvním ani posledním, kdo v historii Němců vedl zemi do války. Možná se k další schyluje a s tím, jak ji začít, mají naši sousedé plno zkušeností. A anonymní drony ani nenutí nikoho na sebe navlékat polské uniformy a útočit na vlastní vysílač, aby vznikl dojem, že se musí Německo bránit agresi a vzápětí rozmlátit celou Evropu.

  Je paradoxem, že se Germáni ze své historie nepoučili. Vždy, když dostali po tlamě, byli u toho Slované, především Rusové. Jsou však umínění a mají potřebu stále dokola provokovat. Přitom největšího rozkvětu dosáhli v posledním době tehdy, když s nimi spolupracovali. Přeci jenom ony ty suroviny ze Sibiře mají svou kvalitu a váhu. Bez nich Evropě, v níž hraje Německo důležitou roli a společně s Anglosasy dokonce vedoucí, to tak nějak drhne. A když jsou u moci lemplové, kterým není jasné, že bez energií si vyskakovat nelze, je dokonáno. Bývalí lídři průmyslové velmoci za začínají hrát na vojáčky a soutěžit v tom, kdo bude více radikální. Zároveň jim uniká, že je de facto ignoruje velká část světa. Přidejme ještě zvyšující se nespokojenost občanů a sílící opozice, v Německu AfD, v Evropském parlamentu celá frakce, které by rádi liberálové zašlapali do země. A máme tu konec hry na demokracii, mír a růžovou budoucnost.

  Rusko se na Evropskou unii dívá s jistým opovržením. V Kremlu už nepopíjí vodku méně schopný Jelcin, ale vládne tam systematický Putin, který pozvednul Rusko z alkoholového oparu a udělal z něj opět velmoc, přestože jeho předchůdce dal řadě bývalých svazových republik volnost. Jak s ní naložily, to posuďte sami.  Někde si vpustili tamní pohlaváři Západ, jinde zůstali kolegiální s Moskvou. Pokud se Vám zdá, že se v Pobaltí mají lépe než v Bělorusku, asi se mýlíte. Jisté ale je, že spolupráce s Ruskou federací je přínosnější než sankce proti ní.

  Rusové nejsou jediní, které sebedestrukce EU přivádí k údivu. Podobně jsou na tom Američané snažící se profitovat na všem a dodávky zbraní Evropanům jsou pro ně dobrý byznys. A pokud jsou v EU závislí i na amerických surovinách, mají je na zlatém podnosu. No, a poté je tu Čína. Ještě nedávno světová kopírka převzala roli technologického lídra a obra. Čína už zásobuje svět vším. Všechna světová tržiště včetně Amazonu a Ebay jsou zaplavena zbožím Made in China a ani Američané se nestydí na nich ve velkém nakupovat a čínské produkty dále prodávat. Německý VW chce dokonce, prý krátkodobě, stavět svá auta kolem čínských technologií. Hovoří něco lépe o úpadku německého autoprůmyslu a změně světového rozložení sil?

  Válka NATO s Ruskem je ze strany Evropanů prý potřebným řešením vlastního stavu. Reálně by proti Rusku šlo bez řečí bojovat tak 40% obyvatel kontinentu, a to ještě jen díky obrovské mediální manipulaci. Jiné to není ani u nás. I když si Macinka myslí, že negativní vztah k Rusku má až na pár pošuků většina Čechů, možná by se divil, kolik nás pošuků je. Ono totiž od roku 1989 uplynulo už 37 let a a v EU už jsme také dost dlouho na to, aby nám došlo, že západní hodnoty nejsou úplně tím, za co bychom měli bojovat a umírat. Nejvíce nás z toho vyvedlo chování korporací myslících si, že jim patříme. Neochota politiků včetně Fialy a Babiše je usměrnit tomu jen napomáhá. A autoritativní přístup Evropské unie, potažmo Evropské komise, už jen dokresluje nesvobodu, v níž i nadále po odchodu Sovětů žijeme.

  A tak tedy říkám, že Rusko není náš nepřítel. Tím jsou Evropská komise vedená Leyenovou, Evropská unie vedené Němci, Anglosasové se svými manýry a Francouzi se svou snahou být důležitým článkem protiruské fronty. Škůdce potom hledejme mezi strůjci migrace a propagátory Green Dealu. Čím to je, že mezi nimi nevidím žádného Rusa? A oběti? To jsou prostí Evropané včetně nás. Také obyčejní Ukrajinci, byť řada z nich jen využila příležitost a šla pudově za lepším, kterého se mu nadbytek dostalo i na úkor nás, Poláků a dalších národů, kteří jim nabídli pomoc a šeredně na to díky zfanatizovaným liberálním politikům doplácí. V této atmosféře dále dráždit Rusko pomocí falešných akcí typu Vrbětice a drony v Lipsku, do povětří vyhozeného Nord Streamu a dalších pokusů „usvědčujících“ Rusko z provokací, když se poté ukáže, že s tím neměli Rusové nic společného,  je prostě střelbou do vlastní nohy. Rusové dokončí SVO na Ukrajině, kde si připomněli, jak se vede válka. Oni neprohrávají. To by si měl zbytek světa uvědomit. Také to, že prosperitu si musíte zasloužit, ne vyválčit.

Jindřich Kulhavý