Analytici se předhání…

30. 12 2025

www.inadhled.live    …v komentářích vztahujících se k poslednímu setkání Trumpa a Zelenského. Přiznáváme, že té Ukrajiny už máme plné zuby a stejně tak teorií, dle kterých za vše může Rusko a chudáci Ukrajinci trpí. Historii konfliktu jsme už popisovali vícekrát. Jeho vznik se datuje de facto do prvních 15 let tohoto tisíciletí a současný stav je důsledkem šíření západních myšlenek a vojenských jednotek dále na Východ a blíže k Ruské federaci.

  Tři desítky let této činnosti se rozhodl přerušit až Donald Trump. Nebuďme idealisté, je to starý pragmatik uvědomující si zadluženost a reálné schopnosti USA, takže mu došlo, že investovat do zkorumpované Ukrajiny je kontraproduktivní. Spojené státy připravují především změny ve své ekonomice, pád dolaru z piedestalu hlavní světové měny se zdá být nevratný a odmáznutí obrovského dluhu bude vyžadovat především u nich doma velkou zdrženlivost obyvatelstva. Navíc se blíží událost, kterou už Američané nejednou zažili, tedy obrovské přesuny majetků, které budou mít následky po celém světě. Z nesplatitelného zadlužení, navíc denně rostoucího, má vzniknout mnohem nižší číslo, aniž by se kvůli tomu muselo válčit. Až budete vnímat i něco jiného než Ukrajinu a žvásty Petra Fialy či bludy Seznamu, měli byste sledovat ceny zlata a digitálních měn, jejichž výkyvy jsou předzvěstí zemětřesení ve finanční oblasti.

  Ukrajina je pro Trumpa na obtíž. Zdědil ji po Bidenovi (kde tomu je konec?) a doufal, že se mu podaří válku vyřešit. Netušil ale, s jakou sveřepostí se setká u nedávných spojenců z Velké Británie a EU. Jestliže si Američané pohrají s vlastní měnou, to samé v EU jen tak udělat nemohou. I proto je pro ně válka jistou zárukou přikrývání neschopnosti řešit evropskou kritickou situaci, do které ji její lídři během posledních 15 let dovedli. Opakovali bychom se při dalším rozboru migrace, covidu, Green Dealu a proukrajinské hysterie. Přístup EU a Velké Británie k těmto záležitostem je od jejich počátku výrazně sebedestruktivní a následky budou pro Evropu dlouhodobě tragické i po konci liberálů připomínajících v mnohém u nás skoro zapomenuté komunisty. Rozdíl mezi nimi byl evidentní v tom, že komunisté se snažili i přes všechny zápory něco budovat a liberálům se daří úplně vše likvidovat.

  V průběhu světem sledované schůzky Zelenskyj-Trump zaútočilo 91 bezpilotních dronů na odpočinkové sídlo ruského prezidenta. Bez ohledu na to, byl li v něm Vladimír Putin či nikoliv, by v menším měřítku šlo o jistou zbytečnou klukovinu a provokaci, která má daleko ke snaze uklidnit rozbouřené vody a přiblížit jednání o míru k naději v jeho uzavření. Tento přímý útok na Putina ztroskotal na protivzdušné obraně, přesto je šlápnutím na tlapu ruského medvěda. První reakcí byl výrok ruského ministra zahraničí Lavrova o následné změně přístupu Kremlu k jednání o míru. Být ukrajinskými předáky, obával bych se návštěvy Orešniků a dalších výkonných zbraní na vlastní území. Rusové dlouho bojovali relativně čestně a se snahou šetřit civilisty před přímými zásahy svých raket. Těm více škod dělala vlastní ukrajinská protiraketová obrana rozmístěná mezi bytové domy v centrech měst. To se nyní může změnit a čistě teoreticky by mohl začít hon na představitele kyjevského režimu.

  Jaká bude reakce Rusů, to se brzy dozvíme. Jednání mezi Trumpem a Zelenským skončilo tiskovou konferencí a dle mimiky ukrajinského žebráka o peníze mu jeho výsledky nepřišly tak optimistické, jako se jevily ze slov Trumpa. Doslova šlo o pohled na myš stojící vedle lva. Jestliže se v Evropě s kdekým kyjevský herec objímá, pak v USA ho nikdo na letišti při příletu ani nevítal a jeho odlet je spíše tou nejočekávanější součástí zbytečných jednání narušených útokem na dovolenkovou destinaci ruského prezidenta. Ostatně podobně dopadnula Leyenová nedávno v Číně. Prestiž těchto evropských star je mimo náš kontinent nulový. I to o něčem svědčí.

  SVO na Ukrajině se blíží k jistému rozuzlení. Ještě umře zbytečně mnoho lidí, ztratí se miliardy eur a objeví se další korupční skandály. Přesto je válka s Ruskem výlučně ukrajinskou záležitostí a my máme svých starostí dost. Maďarsko se vzpírá Bruselu v mnoha směrech, Slovensko aspoň v některých, občas prosáknou zprávy o možném vystoupení některých států z EU, byť to jsou zatím falešné naděje. Ale už jen samotná jejich existence je náznakem toho, co by během pár let mohlo EU definitivně rozložit. Teprve poté, po vyřešení amerických dluhů, konci ukrajinské anabáze a rozpadu EU dojde na nový start z bodu nula. Máme před sebou pro vývoj situace u nás i ve světě dva podstatné roky, které, jak řekla italská premiérka Meloni, budou mnohem těžší než ty dosavadní. Tak snad to vše opět neprose.eme. Omlouváme se. Každopádně štěstí bude přát připraveným.

Jindřich Kulhavý

 

 

Speciály

Tipy