Black box, tzv. „flash disk“ u dopravních letadel

Jsou to vysoce odolná zařízení, která slouží k zaznamenávání letových údajů, aby bylo možné dopátrat se například příčin pádu stroje. Navzdory svému názvu jsou křiklavě oranžové.

Černou skříňku vynalezl v roce 1954 australský technik David Warren a pojmenoval ji ARL Flight Memory Unit.

Ze začátku byl užíván pouze ve Velké Británii, později zařízení začalo používat i  USA a následně v celém světě. V současnosti se do letadel umisťují černé skříňky dvě, zpravidla do zadní části letadla, a to proto, že právě ta bývá při leteckých nehodách poškozena nejméně.

Každá z těchto skříněk má svou funkci:

 Cockpit voice recorder (CVR) → nahrává rozhovory v pilotní kabině

Flight data recorder (FDR) → nahrává letové údaje (výšku, rychlost, tlak vzduchu v letadle, stav paliva a další data).

Černá skříňka je konstruována pro zachování neporušeného obsahu i v extrémních podmínkách. Je schopna 45 minut odolávat teplotě 1000 °C, vydrží silné přetížení (3600G), je vodotěsná a vyrobená z nekorodujících materiálů. Uvnitř je umístěn miniaturní vysílač, který po katastrofě vysílá signál, podle něhož se dá skříňka lokalizovat. Černé skříňky jsou konstruované tak, aby vydržely obrovskou zátěž. Půl hodiny vydrží teplotu 1100 stupňů Celsia. Mezi jednotlivými ocelovými vrstvami pláště jsou vrstvy pěny, které se v žáru rozpouštějí a skříňku chladí. Při nárazu skříňky vydrží obrovské přetížení (až 100 g) a pobyt v mořské slané vodě.

Palubní zapisovače je možné využít pro:

• havarijní účely,

• kontrolu techniky pilotáže,

• kontrolu technického stavu letadla, technickou diagnostiku,

•účely sledování ekonomiky provozu letadla (např. sledování spotřeby paliva v různých fázích letu a při různých režimech motoru),

• speciální účely provozovatele a výrobce letadel.

V současné době jsou v civilním letectví používány především sběrnice:

a)       ARINC Specification 429, vyvinutá společností ARINC (USA)

určená pro dopravní letadla. Jedná se o nejvíce rozšířenou, jednosměrnou sběrnici,

používanou hlavně ve velkých dopravních letadlech (Airbus A310 / A320, Boeing 737 / 747 /757 / 767) nebo např. v našem cvičném L - 39 Albatros.

b)      ARINC Specification 629, vyvíjená v základní verzi firmou Boeing (USA),

určená pro nové typy dopravních letadel. Je obousměrnou sběrnicí, užívající distribuované řízení s možností připojení až 120-ti uživatelů. Tato sběrnice je používána např. v letounech Airbus A330 a Boeing 777,

c)       CSDB(Commercial Standard Data Bus) vyvinutá firmou Rockwell International (USA).

Je jednosměrnou sběrnicí, určenou pro všeobecné letectví a malou leteckou dopravu

(např.letouny Boeing 727 nebo McDouglas DC - 8 ).

d)      ASCB (Aviation Standard Communication Bus) vyvinutou firmou Honeywell (USA).

Je centrálně řízenou obousměrnou sběrnicí určenou pro všeobecné letectví a používanou na malých dopravních letounech – Cessna Citation,ATR 72, Gulfstream IV.

Dne 1. června 2009 došlo k letecké katastrofě u společnosti Air France, let číslo 447, kdy stroj Airbus A330-203 (imatrikulace F-GZCP) startoval z mezinárodního letiště Galeão v brazilském Rio de Janeiro do Paříže na Letiště Charlese de Gaulla. Letadlo s 216 pasažéry (osm dětí, 82 žen a 126 mužů, celkem 32 národností) a 12 členy posádky se během přeletu Atlantského oceánu zřítilo do moře. Jedná se o první smrtelnou havárii typu Airbus A330 v komerčním provozu a největší katastrofu v historii letecké společnosti Air France. Díky černým skříňkám, které se našli v oceánu až v roce 2011, byla příčina pádu letadla objasněna.

Airbus A330-203 (imatrikulace F-GZCP). Stroj se zřítil za neobjasněných okolností do oceánu a černé skříňky byly nalezeny až v květnu 2011. To vyvolalo diskuse o možné změně zaznamenávání letových dat.

Dalším případem ze dne 8.3.2014, kdy černé skříňky by  výrazně pomohli při objasňování, bylo zmizení stroje  Boeing 777 - 200 letecké společnosti  MALAYSIA AIRLINES , let MH370 na trase Kuala Lumpur - Peking. Na palubě bylo celkem 239 lidí, včetně posádky. Tato záhada je dosud neobjasněna a je v dnešní technicky vyspělé době (GPS, atd.) nepochopitelné, že se může letadlo prostě „vypařit“. V budoucnu se uvažuje mj. o nahrazení černých skříněk datovými přenosy v reálném čase pomocí satelitů. Vzhledem k tomu, že by však byla přenášena i veškerá hlasová komunikace mezi piloty uvnitř pilotní kabiny, vyvolalo to protesty ohledně narušení jejich soukromí. 

Text a foto Monika Scherlinzky