Co přijde dále? Na optimismus zapomeňte….

10. 10 2022

www.inadhled.live    Venku je přes den stále příjemně, ovšem noci jsou chladné a potřeba ohřát se začíná být nevyhnutelná. Odborník ne energie Štěpán jednoduchými výpočty říká, kde se občané České republiky díky naší, eurounijní a americké politice podporující Ukrajinu a povzbuzující ji v dalším boji na hranici sebeobětování a vytvářející jak nenávist části Čechů k Rusku, tak i reakci ze strany Moskvy, nachází. Momentálně ještě plynem topíme, nicméně otázkou zůstává, jak tomu bude nadále. Jisté je, že zásobníky nelze plně vyčerpat, další plyn k nám proudící nestačí a další nikdo neví, kde by se vzal. I kdybychom se více snažili, technologicky jsme bez ruských zdrojů plynu definitivně na kolenou a při snaze vše dohnat elektřinou zkolabuje i druhá varianta možnosti zůstat přes zimu v teple, natož nadále vše vyrábět. O konci českého průmyslu navázaného na německý už nelze pochybovat, pouze se oddaluje jeho agónie. Bez dřeva to dále nepůjde a montáže elektrovoltaických panelů, byť je nyní montuje kdekdo, Českou republiku nezachrání. Vítej tedy dřevo v našich technologicky vyspělých domácnostech.

  Samozřejmě podobný scénář mohou očekávat i v zemích, kde se největší váleční štváči dostali k moci. Pro dokreslení stávající situace je třeba si uvědomit následující. Sabotáž, která poničila most vedoucí z pevninského Ruska na Krym, k níž se nejdříve přihlásili Ukrajinci, aby to po uvědomění si následků dementovali, odstartovala velkou ruskou ofenzívu, která začala se smrtící intenzitou po celé délce bojové linie. Je tak razantní, že Ukrajinci ani nestačí ničit veškerou techniku, kterou jsou nuceni nechat na místě. Můžeme polemizovat, kam až může útok zajít, ale hovoří se o Užhorodu, což je centrum Zakarpatské Rusi. To by znamenalo konec Ukrajiny, jak ji známe, a mohutný úprk všech spojovaných s nacismem a protiruskými postoji v této zemi. Vzápětí by tedy stoupnula velikost migrace, kterou už nyní odnáší především Poláci, Slováci a my. V důsledku této situace by byla urychlena ukrajinizace České republiky, navýšila by se nenávistná rétorika vůči Rusku (pokud to ještě jde) a i díky nově příchozím by se u moci u nás udržela taková sebranka, jako ta, kterou představují primitivní Černochová, Pekarová a celé současné vedení státu. O následcích není třeba polemizovat, zůstali bychom bez plynu, částečně bez ropy, také bez národního cítění a hrdosti. O chování Ukrajinců u nás můžete mít různé iluze, ale je jisté, že by převzali vládu nad ulicemi a částí šedé ekonomiky.

  V tuto chvíli je možná drsné to říct, ale jistě by bylo lepší, kdyby se ruská armáda zastavila opět až v Plzni. Jenže to evidentně Vladimír Putin nemá v plánu, sám dopředu avizoval, že nemá zájem vyslat své lidi tak daleko. Jistě nevidí důvod, proč by Rusové a jejich spojenci umírali za tak proradný národ, jakým se Češi v posledním období stali. Doplácíme na to po svém. Rozprodej státu nás dostal do situace, kdy Made in Czech už nenajdete skoro na žádném skutečně českém výrobku. A i když u nás něco vznikne, jen málokdo ví, kde Česká republika vůbec je. Ve Francii znají více Gruzii než nás, v Německu nás považují za svůj okres a Italové si k nám jezdili maximálně užít s krásnými děvčaty. Britové a Seveřané se létají do Prahy jen opít. Dokonce i Poláci se na Čechy dívají svrchu a stejně tak Rakušané, kteří by bez Alp byli jinak nezajímavými. Pryč je doba, kdy se v Československu vyrábělo vše k životu potřebné. Rozhlédněte se po naší krásné zemi a uvědomte si, kolik slavných značek zaniklo, které po devastaci bylo složité opět zvednout z bahna a kolik jich zůstalo v českých rukách. Montujeme a skladujeme pro cizí. I to však končí, protože už nebudeme ti levní nádeníci. Což probouzí další úvahu, tedy kdy Adamová Pekarová prodá Budvar Američanům (ti mají zájem jen o obchodní značku, nikoliv o výrobní závod), či někdo další třeba Pražský hrad a Karlův most. Ještě pár let a opravdu tu nezbude vůbec nic, jen národ žijící v poklonu před cizáky ze Západu a ve strachu z těch z Východu.

  Blíží se prezidentské volby připravené opět tak, aby vítězství kteréhokoli kandidáta bylo zároveň výhrou unijních liberálů, a nikoliv českého občana. V podstatě je vše připraveno na naši kolonizaci, která započala roku 1989, ač jsme si mysleli, že směřujeme hrdě k samostatnosti. Bohužel se nacházíme v její poslední fázi. I proto platí to, co je uvedeno výše, tedy opravdu by RA nemohla dojít do té Plzně? Protože i v době socialismu jsme zůstávali Československem. Nyní to tak už nevypadá.  

 

Jindřich Kulhavý

 

Speciály

Tipy