Novoroční projev

  Letos dle očekávání libtardi a voliči Petra Pavla i bývalé Pětikoalice na projev pějí ódy, druhý břeh nevěřícně kroutí hlavou. Nelze se divit, generála buď musíte nekriticky obdivovat, nebo se ptát, jakou cestou se na kopec nad Prahou vyškrábal. Ti první mu věří jeho lidovost a snahu být na oko jedním z nich, ti druzí se pozastavují nad jeho minulostí, jistou náročností na výši příjmů hraničící s nenasytností a nad buldočím liberalismem v každodenním konání. Ač v projevu polovina hradní dvojice zmínila rozdělení společnosti s jistým despektem, jisté je, že právě Pavel k ní extrémně přispívá. A to jak snahou démonizovat vítěznou koalici vzniklou po volbách, tak i neustále nám vnucovat potřebu zachránit Ukrajinu a přijmout euro. To však tentokrát překvapivě vynechal, přestože jsme tolikrát opakovaný blábol očekávali.

  Proslov k národu tak vyzněl sice relativně smířlivě, nicméně prezident sám sebe opět postavil do role hlídače jakési demokracie. On totiž vůbec nepochopil jednu věc. Sám ve volbách zvítězil nad svým tehdejším sokem Babišem s velmi nepatrným rozdílem a pro stát to nebyla zásadní výhoda. Nicméně když je tu ta demokracie (proboha kde?), tak výsledky uznaly obě strany a generál sedí v sídle hlavy státu. Ovšem parlamentní volby už Babiš vyhrál a využil práva vítěze sestavit vládu. V tom se mu na hranici porušování Ústavy Pavel snažil nějakou dobu bránit, a dokonce mu hovořil do složení vlády, přičemž Filip Turek i přes řadu stejných názorů (třeba adorace Zelenského) čeká stále na své jmenování. Tady ta demokracie značně skřípá.

  Zpět k proslovu. Čtecí zařízení poskytlo text, který, zcela upřímně, nepsal žádný odborník. Obsahoval zásadní lež o úspěchu české ekonomiky, kterou vlil živou vodu do expremiéra Fialy. Ten toho ihned využil k další sebechvále. Zcela upřímně, kdo z vás má pocit, že Fialova vláda přispěla k posunu životní úrovně směrem nahoru? Či k rozmachu průmyslu, případně koho se nedotknula inflace, tedy nástroj používaný k odcizení části našich úspor? Odkud se tedy vzalo ujištění, že naše ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí na světě, když ve státním měšci zejícím prázdnotou zůstala ještě stomiliardová díra? Vyzdvihovat jakékoliv státní neexistující úspěchy lze považovat za drzost. Zmínit je u jmenovaných jednotlivců bylo originálním tahem použitým snad poprvé. Právě to mělo vytvořit pocit lidovosti od člověka pobírajícího s manželkou měsíční plat a náhrady blížící se milionu korun.

  Petr Pavel není prezidentem všech občanů České republiky. Je to eurohujerský liberál, poslušný sluha struktur sdružených pod WEF a válečný štváč překypující nenávistí k vojensky, politicky a ekonomicky mnohem schopnějšímu Rusku. Vzhledem k rozdílnému vnímání současných událostí a stavu spojených s děním kolem nás tak zastupuje pouze polovinu národa. Jeho hraná smířlivost je v rozporu s realitou. Přesto mohl být projev napsán mnohem vstřícněji ke všem občanům i politikům české republiky. Hlídání demokracie nás zajímá mnohem méně než ceny elektřiny, potravin či další přístup k Ukrajincům u nás. A vyzdvihování schopností mládeže a její preferování před starší generací je úplnou degradací stáří, zkušeností a historického vnímání úlohy dospělých lidí dosaživších věku, ve kterém už rozum vítězí nad ideály. Navíc značně pokroucenými díky prosazování naprosto závadných ideologií do škol.

  Celkově tedy projev považujeme za velmi slabý a generál Pavel zaslouží uznání pouze za jeho přednes. V tom je opravdu dobrý a obdivuhodně dokáže plynule převádět psaný text z čtecího zařízení do mluveného slova. Otázkou zůstává, je li to dostatečný důvod proto, aby byl polovinou národa tak obdivován.

Jindřich Kulhavý