Odborníků více, než bychom tušili…

  Kdysi se říkalo: ,,Co Čech, to muzikant‘‘. Doba se mění, hodiny hudební výchovy jsou pouze příjemně tráveným časem v době školní docházky a naučit se pár not znamená pro většinu studentů mít za pár okamžiků co zapomenout. Zapět si nějakou tu lidovou písničku se dá přežít a jen opravdoví nadšenci se zapíšou do místního pěveckého sboru. Litovat nepříliš vřelého vztahu k výuce mohou pouze ti, kteří se později přihlásili do některé z proslulých talentových soutěží. Jejich vítězové získají pár dní slávy, aby později skončili v propadlišti dějin.

  Opravdovými odborníky se tak po dlouhou dobu jevili všichni ti, kteří se jen slovem zmínili o fotbalu. Toto téma je celoroční záležitostí. Kdyby trenéři a hráči naslouchali názorům všech těch moudrých, měli bychom ve finále Ligy mistrů dva týmy. Navíc mužům zdatně sekundují ženy, stačí se jít podívat na zápas mladších žáků a chvilku naslouchat. Není ničím zvláštním, je li nejvíce slyšet máma některého z borců na hřišti. Podobné je to s hokejovými fanoušky. Jenže český národ je schopen plodit ještě větší všeználky, než ty sportovní.

  Očekáváte li s napětím, kdo se stane pomyslným králem znalců, mohli byste si na svou otázku odpovědět samotní. Stačí sledovat vysílání České televize a nejsledovanějších komerčních televizí v poslední době. Často jsme vídali odborníky přes ekonomii, bezpečnost, zdravotnictví, ovšem nikdo z nás asi netušil, kolik expertů máme v oblasti politologie. Těch nových jmen schovaných za názvem politolog je tolik, že si našinec může myslet, že musí existovat nějaká tajná líheň těchto exemplářů. Další zvláštností je, jak se shodují všichni pozvaní jedinci do vysílání ČT4. Jejich absolutní ignorace skutečného stavu věci a soustavné omílání polopravd a nesmyslných dedukcí, předem jasné odpovědi na návodné otázky politicky vedených redaktorů a moderátorů, to vše je jejich společným znakem.

  Být politologem obnáší, nebo by aspoň jistojistě mělo, absolvování vysoké školy spojené se studiem názvosloví používaného v daném oboru. Je tedy zvláštní, jak tito znalci světového dění na hlavní scéně i v zákulisí zneužívají slova. Jako by jim unikal jejich skutečný význam. Xenofob a rasista je dle nich každý z vlastenců hlásících se ke svému domovu. Být takto označen se stává v poslední době poctou, nikoliv urážkou, přestože mají být tyto výrazy spíše vyjádřením špatných vlastností. Na druhou stranu být levicovým radikálem dle znalců je zastupovat pokrokovou a demokratickou složku v naší společnosti, to i přesto, že chování této komunity není o nic méně agresivní, než skutečná činnost nejdrsnějších fotbalových ultras. To už vůbec nemluvíme o jejich smýšlení plné naivních ideálu míjejících realitu, jehož následky budou tragické pro celou naší společnost a její budoucí generaci.

  Je smutné, jak průhledně se snaží média manipulovat s informacemi. Stačí k tomu zadání, pokyn shora, sehnat někoho, označit ho za odborníka a dát mu prostor. Pokud si to dotyčný nepokazí, má větší jistotu návratu na obrazovku, než bumerang směrem zpět do ruky šikovného australského domorodého lovce. My poté pouze kroutíme hlavou nad neuvěřitelně hloupým projevem nové hvězdy a po chvilce jsme nuceni vypnout přijímač. Bohužel je třeba konstatovat, že se vrátila doba, kdy na nás z obrazovky a tisku vypadává propaganda vedená shora z vládnoucích míst v zájmu elit. Sbohem svobodo, nastává doba temna.

J3.K