Různý metr….

www.inadhled.cz Problémy ČSSD jsou dlouhodobé. Už samotná politika zajišťující sociální výhody i těm méně pracovitým na úkor ostatních je trošku pochybná. Daleko větším problémem je však populistické chování, které zastírá naprosto nesociální touhu po moci i majetku předních členů této strany. Nejen podivné machinace a nečekaná zbohatnutí předešlých předsedů, ale i dalších představitelů, poukazují na určitou nenasytnost a zároveň nedotknutelnost politiků. Až dosud se problémy dotýkaly jednotlivců, nyní však došlo na stranu jako takovou.
Nemá příliš cenu připomínat celý průběh kauzy Lidový dům, jisté je, že tato budova je pro ČSSD natolik důležitá, že v době, kdy riziko její ztráty bylo veliké, si najmula schopného právníka Altnera. S jeho přispěním zachránila své sídlo a dle smlouvy mu za to náležela odměna. Smlouva podepsaná tehdejším stranickým šéfem Milošem Zemanem obsahovala samozřejmě nejen určenou výši úplaty za povedené služby, zároveň také důležité údaje pro vypočítání případného penále při opomenutí úhrady. Nutno konstatovat, že penále je sice nadstandardní, nicméně úměrné složitosti případu, ceně nemovitosti a v potaz byla vzata jistě i úroveň solidnosti klienta pana advokáta, tedy politické strany. Nutno konstatovat, že šikovný právník byl velmi předvídavý a tušil správně, že ti, kteří kážou vodu pijí víno. co platí pro plebs ohledně placení se ne vždy týká elit.
Spor o Lidový dům skončil vítězně, sociální demokraté se stěhovat nemuseli a dle své tradice fakturu za odvedenou práci zcela nečekaně neuhradili. S jistou arogancí mnoho let přehlíželi svého zachránce, ignorovali jeho požadavky i problémy a doufali, že politicky vedený soudní proces by jim mohl umožnit nezaplatit nic. Pravděpodobně vycházeli ze svých možností ovlivňovat soudní úžedníky. Jenže se zmýlili a soud nyní vyřknul ortel, který znamená dluh ve výši hodně nad třista miliónů korun českých. Což rozhodně není málo ani pro turo stranu, zvláště, má li uvedená částka jít ze stranické pokladny a nikoliv z kapes hlavních představitelů. Tam by se možná tyto milióny našly.
Rozsudek je na světě a národ celkem pochopitelně očekával, že vládní strana sáhne do pokladny a konečně po mnoha létech splní své závazky. Jedná li se v podobné situaci o prostého občana či soukromou firmu a vymáhajícím je stát, případně ještě exekutor, dotyčný člověk i společnost jsou pod velkým tlakem a je li z čeho, k platbě dojde. Pokud ne, formou strhávání částek z platu a účtu je dlužník k splacení dluhu donucen. Jinak to však vypadá, dotkne li se problém novodobé šlechty. Prohlášení Bohuslava Sobotky o tom, že straně jde o přežití a platit zatím nic nebude, je lehce úsměvné. Vzhledem k rozsáhlým majetkům strany i jejích předáků o život rozhodně nejde. A Sobotka pravděpodobně ani netuší, kdy o život může jít a kdy jde pouze u momentální finanční nedostatečnost. Možná jde o částku rovnající se ročním úplatkům určených jednotlivcům na správných místech. To je ovšem jen spekulace. Ve skutečnosti má strana nemovitosti, jejichž cena převyšuje výši pohledávky pana Altnera. Nejde tedy o život, ale o nechuť přijít o část majetku. A to je velký rozdíl. navíc je skoro jisté, že v nynější situaci ČSSD udělá vše proto, aby zvýšila přítok státních peněz do své pokladny. Můžeme očekávat snahy přilepšit politickým stranám například za hlsy ve volbách. Takže to stejně nakonec zaplatí prostí občané.
JUDr. Altner se sám pravděpodobně dostal do finančních potíží a důvodem mohla být i neuskutečněná úhrada ze strany ČSSD. Má několik exekucí, nicméně po získání peněz určených soudem by pohledávky za svou osobou jistě s úsměvem uhradil. ČSSD si přivlastňuje právo určovat, komu zaplatí dluhy pana Altnera, aniž by k tomu měla jakékoliv oprávnění. Využívá svého postavení, to ji přesto nedává právo jednat tímto způsobem. Pravděpodobnost zrušení vydaného rozsudku je mizivá, a pokud by se takto choval prostý občan, velmi brzy by mu exekutoři majetek zabavili. Především tam, kde skutečně je, což je v tomto případu prokazatelné. Navíc ministr spravedlnosti Pelikán do sporu zasahuje svým prohlášením vyjadřujícím podporu ČSSD. I to lze brát jako jistou snahu o ovlivnění sporu. A zároveň o signál, že pomoc ze strany soudů není úplně nereálná. Už nyní dělají vše proto, aby časově odsunuly uspokojení pravníkových nároků.
ČSSD se dostala do situace, ve které je mnoho občanů této země. Nezaplatila za služby, nereagovala na výzvy, byla odsouzena, dostala pokutu a byla vyzvána k úhradě. Až sem normální případ. Liší se tím, že kdokoliv by se dopracoval až k rozsudku, měl by zaplatit. Naši socialisté to udělat nechtějí. Jde o vzorový příklad toho, jak dva metry měří různě. Vezmou li si i ostatní dlužníci z ĆSSD příklad, dojde k naprosté anarchii. Smlouvy platit nebudou, dohody také ne, prostě vše kolem financí se změní. Každopádně jde o další z mnoha kauz, které nám ukazují, jak chce tato vláda fungovat. Odcizené dotace na Čapí hnízdo, odmítání rozsudku vedoucímu k ekonomické nestabilitě strany, Pelikánovo vměšování se do probíhajících kauz a mnoho dalších událostí, to vše nám napovídá, že je třeba něco změnit. Je už nejvyšší čas. Důvodů je mnoho.
J3.K