Vytváření strachu se daří

6. 08 2022

www.inahled.live    Zatčením a převezením na vazbu pánů Tušla a Čermáka, tedy těch výraznějších oponentů covidové a proukrajinské mafie, se stalo dalším mezníkem v přeměně relativní demokracie na opětovnou politickou diktaturu. Přestože jejich způsob protestu se mnohým nelíbí, není totiž úplně v souladu s liberalismem načichlým tolerantním přístupem k současné politické garnituře ze strany nás všech, neboť oba pánové nepoužívali uhlazeného slovníku a ,,dovolili“ si být razantnější v nedávné době covidové například k ultragrázlovi a předsedovi ČLK Kubkovi, rozhodně neudělali nic takového, aby je soudce poslal na vazbu. Taktéž svými projevy nesouhlasu s ukrajinizací české společnosti a mrháním našimi společnými penězi ve prospěch těch, kteří vychytrale a často bezdůvodně opustili svou zemi, aby poté zneužili českou vládou nastavené sociální a ekonomické pomoci, oba vyjadřovali názor shodný s tím, který má velká část naší společnosti.

  Je smutné, že nejhlasitějšími odpůrci režimu Petra Fialy a Víta Rakušana nejsou právníci, kteří by dokázali najít prostor pro podávání žalob na zločinné jednání vládní koalice, také na výroky unijních aktivistek Petry Němcové či Markéty Pekarové Adamové. A samozřejmě na řadu dalších, například na šílence a svazáka Pavla Novotného či soudruha Etzlera, který se naprosto agresivně vyjádřil tak, že by zakázal mít děti příznivcům SPD, Trikolóry a dalším většinou protiukrajinsky smýšlejícím občanům. Mnohé proslovy a vyjádření jdoucích z tohoto názorového břehu lze jistě klasifikovat tak, že by jejich autoři mohli být předvoláni na policii a skončili by vzápětí před místním soudcem. Jistě, uvědomujeme si poslaneckou imunitu některých autorů nenávistných projevů, ale i tito státem chránění lidé si musí uvědomit, že zastávají určité funkce, ve kterých je třeba vážit slova.

  Útok Víta Rakušana na tzv. dezinformátory dostal díky pozorování a závěrům organizace Amnesty International nový rozměr. Podobně, jako o vakcinaci a jejích následcích se stále více od skutečných odborníků dozvídáme, a zprávy to pro očkované a jejich zdraví nejsou rozhodně dobré, také o chování ukrajinských elit a vojáků se potvrzují dříve prosakující informace. Amnesty Internacional vypracovala analýzu, dle které útvary Azovského prapor a Pravého sektoru začleněné do pravidelné ukrajinské armády skutečně zneužívají své vlastní civilisty jako živé štíty a z jejich domovů si vytvářejí palebná postavení. Dále útočí na civilisty v oblastech, kde ztratily nadvládu, tedy na Donbasu a dalších územích hlásících se k ruské samosprávě. Přidejme ještě přímá svědectví zahraničních vojáků ve službách Ukrajiny, kteří dosvědčují inscenaci masakru v Buči, který se ve skutečnosti nikdy nestal. A v neposlední řadě připomeňme, že už v minulosti byl Azovský prapor označen v některých zemích jako teroristická organizace a jeho příslušníci prezentující se nacistickými symboly za nebezpečné pro společnost. Na to se nyní velmi rádo zapomíná.

  Výše uvedení pánové bojovali nejen proti vládou a prolhanými médii prosazovaném přístupu k Ukrajině, ale také proti covidovým opatřením předešlé vlády. Nejde u nich tedy o jakýsi boj proti Fialovi & spol., ale vyjadřují svůj názor rozdílný od politické diktatury, která se k nám po třiceti letech vrátila. Vzepřeli se systému a byli jím vybráni k exemplárnímu potrestání a zneužiti k vytváření strachu. Že to funguje je vidět i na obou pánech, kteří byli ochotni podepsat revers, ve kterém se zavazují, že ukončí své aktivity. Místo aby se náměstí okamžitě zaplnila lidmi požadujícími okamžité propuštění aktivistů, vždyť jde o zásadní zásah do práv občanů na vlastní názor, připravují proukrajinští příznivci tzv . Pražský majdan, kterým chtějí vyjádřit podporu Zelenskému režimu. Na poslední akci Ukrajinců vlála zástava Azovského praporu a na tričkách účastníků byl nápis v překladu ,,Vše bude Ukrajina“. Tedy i Česká republika? Zatím k tomu směřujeme.

  Nikde v Evropě nevisí žádné ukrajinské vlajky, nikoho ta země nezajímá, každý si přeje ukončení bojů a dohodu mezi Ruskem a ukrajinskou vládou zastupující názory samotných Ukrajinců, nikoliv však se Zelenským, který se Evropanům svým neustálým vznášením požadavkům na peníze a zbraně znelíbil. To i proto, že s pomocí nadále jeho podřízení kšeftují a ukrajinští oligarchové do vládní mašinérie neinvestují. Jsme velkou evropskou výjimkou a stojíme v první řadě nepřátel k Rusku. Ukrajinská krize spěje ke konci, možná se otevřou obchodní cesty do této země, respektive do zbytku, který zůstane mimo ruskou správu, ale rozhodně nebude snadné přesvědčit Moskvu k opětovnému navázaní dobrých vztahů s námi. Tupost, ideologická zaslepenost a krátkozrakost současné politické reprezentace jsou do nebe volající. Tušl a Čermák jsou prvními vlaštovkami, které Rakušanem vytvořená novodobá STB pochytala. Po cvičném rušení webů jde o další ukázku moci a síly, o čemž jsme si mysleli, že už se nevrátí. Ne v této podobě. Nynější liberálové jsou stejní, jako byli kdysi komunisté. A tak si tu žijeme. Jsme zmanipulovaní, zlenivěli jsme a nezasloužíme si, aby za nás někdo nesl svou kůži na trh. Chováme se hůře a bojíme více než za vlády komunistů.

Jindřich Kulhavý