Pořád budou média mlčet?

  Investigativní anonymní autor vystupující pod pseudonymem Thomas Paukner po upozornění na spojení prezidenta a zbrojních magnátů, také po odhalených a jím zveřejněných levárnách Víta Rakušana, zabrousil do jiné sféry podvodů spojených s minulou vládou. Tentokrát se do středu jeho zájmu dostal exministr Hladík podepisující se pod obrovskou šmelinu se solární energií. Vše, kde mohou být dotace, to značně  zapáchá a zároveň vybízí k neoprávněným čachrům. A že se tedy na nich podílel. Pamatujete si na dotační programy spojené s řepkou a přísadami do biopaliv? Politikům se vždy podaří najít sféru, ze které lze odklánět dostatečné množství peněz směrem k sobě a spřáteleným subjektům. V podstatě největší dřina je poté je vyprat.

  Samotná politika je místem, kde se schází ti nejpodnikavější, ovšem méně schopní či línější. Že se to mlátí mezi sebou? Nikoliv. Jste li živnostník či majitel velkých společností, vždy máte zodpovědnost, pracujete se svými či půjčenými penězi. V politice nikoliv. Tam máte k dispozici částky, o kterých by se Vám v soukromém sektoru ani nezdálo. Beztrestnost, kterou si největší hráči zajistili, jim umožňuje ve většině případů se pohybovat ve sférách, ve kterých už se rozhoduje o mnohém a manipuluje s velkými částkami. Opět je to pyramida. Čím jste výše, tím více můžete získat. Miliardy pro Leyenovou nebyly v rámci vakcinace ničím nedostupným, v případě Hladíka se kolem dotací solárních elektráren točily stomiliony.

  Thomas Paukner extrémně riskuje. „Vrtá“ se v záležitostech, na kterých se bohatne. A kde jsou peníze, tam se může vraždit. Mafiánská spojení mezi podnikateli a politiky jsou natolik hlídaná, že se do nich nepouští ani novináři mající za úkol podobné skutečnosti jindy běžně zveřejňovat. Místo toho esa mezi nimi hledají Pauknera. Došlo už na to, že při pokusu jen zmínit závěry vydané Pauknerem na Seznamu či médiu pod něj spadajícím došlo okamžitě k reakci Hladíka a lidí kolem něj a na hrozbu žalobou. Seznam samozřejmě jakožto podporovatel směru, který představovala vláda Petra Fialy, stáhnul ocas mezi nohy a je ticho po pěšině. Paukner zůstal opět sám, tedy až na reakci Jindřicha Rajchla. Postupně však získává popularitu. Přes jím uváděnou a těžko pochopitelnou podporu Ukrajiny, tedy další obrovskou žumpu a pračku na peníze, mu začali lidé fandit a držet palce. Bohužel bez trestních oznámení a tlaku široké veřejnosti se nestane nic.

  Dotační podvody se přidávají k Bitcoinům, Dozimetru, Kampeličce, hradní symbióze se Strnadem. zbraňovou iniciativou a k dalším podobným tunelům. Liberálové už dokázali, že komunisté byli úplnými žabaři v tom, co lze z lidí a státu vyždímat. Dřívější kádry držely ideologickou linii, ale nejvyšší představitelé vytěžili mnohem méně, než to dokážou současní politici a jejich spojenci. Postupné rozkrývání „kšeftů“, korupce a systematického tunelování nezajímá policii, justici a ani média. Nelze se tedy divit, že do politiky se hrnou amorální lidé bez zábran a brzdy. Platí to pro většinu spektra na naší scéně, nicméně proevropští liberálové to vše dotáhnuli k dokonalosti. Dokud lidem nedojde, že veškeré zvyšování daní, hon na jejich majetek a zdraví, celý Green Deal jsou jen nástroje k bohatnutí malé skupiny těch, kteří vládnou, nezmění se nic. Jsme jen figurkami na šachovnici mocných jistých si svou pozicí. To už není politika, vládne nám mafie, od které se ta sicilská má co učit.

Jindřich Kulhavý