Mizení skutečného světa
www.inadhled.live Sociální sítě se mění. Dříve byly jistou náhražkou blízkého setkávání lidí a postupně dokázaly zdevastovat i takovou sféru, jako je běžné potkávání se na veřejnosti, běžné seznamování. Staly se hlavním komunikačním kanálem, který sice fungoval na dálku i mezi těmi, kteří by se za normální situace nikdy nepoznali či se nemohli potkat, nicméně stejně často zabraňují komunikovat se sousedy či lidmi kolem nás.
Pokrok nelze zastavit a jistě si všímáte toho, že pokud si nezaplatíte prostor bez reklam, na běžné příspěvky virtuálních přátel již téměř nenarazíte. Místo toho se ukazují buď vyloženě komerční videa nebo statusy mají mnohé společného s politikou. Někdy i s kulturou, ovšem jen proto, abyste si koupili streamovací práva. Takže jde o byznys. Komunikační kanál se zúžil, přesto podíváte li se přes okno kolem jedoucího autobusu, všichni pozorují displeje svých telefonů. Dětmi počínaje, téměř seniory konče. Za našeho mládí jsme buď koukali z okna a pozorovali okolí, nebo ti starší četli noviny, případně drželi v rukách knihu.
Komercializace sociálních sítí už dosáhla bodu, kdy procento reklam vyšplhalo přes 80% obsahu. Co vše se nám nabízí? Od výrobků ze všech možných koutů světa, přes ukázky šílených seriálů, nabídky různě kvalitní řemeslné práce a možnosti cestovat kamkoliv, přesvědčování o správném pohybu a stravování, až po politické skeče různé kvality. Tok informací je nekonečný a v podstatě lze říct, že plno konzumentů sociálních sítí už ani neumí žít bez návodů, jak to dělat. Pravdou je, že inzerce zabírá, čehož zneužívá mnoho podvodníků. Provozovatelé různých stránek nekontrolují, kdo si u nich zaplatí propagaci, čehož zneužívají různí grázlové k mámení peněz z naivních a důvěřivých uživatelů, jejich zisky jdou často do neuvěřitelných částek.
Díky sociálním sítím jsme svědky válek, obchodů, příběhů, o kterých bychom se kdysi dozvídali mnohem méně. Jenže skutečná realita bývá přiliž zkreslována a vytváření si názoru podle bublin, do kterých si Vás umí inteligence virtuálního světa zařadit, je ošemetné. Zapomeňme už na to, že lidé na sociálních sítích především komunikovali. Nyní jde o obrovskou reklamní sféru mající z nás vytáhnout peníze, názory transformovat dle potřeb zadavatelů a s přispěním umělé inteligence nasměrovat k utrácení či k podlehnutí mnohým iluzím. Podlehnout znamená ztratit identitu.
Články tvořím a uveřejňuji již více jak 13 let. Poslední dobou však ztrácím k psaní motivaci, protože množství statí umísťovaných v internetovém prostoru narůstá. Není to však zvyšujícím se počtem autorů, ale spíše schopností umělé inteligence vytvořit jakýkoli obsah na přání zadavatele. Článků je tak stále více a jen pozorný čtenář si všimne chybiček v textu. Jistě, dá se od nich odlišit umným využíváním zákoutí mateřského jazyka, která žádná AI nedokáže, ale pro většinu konzumentů je text uměle stvořený dostačující. Jen těžko čtenářům vysvětlíte, že si s obsahem dáváte hodinu práci, před tím sbíráte informace a formujete myšlenku, když AI stejný počet vět vyplivne za pár vteřin. Nicméně dosud věřím tomu, že reálné uvažování, posuzování a hodnocení má nad roboty jistou výhodu. Obsahuje totiž emoce, myšlenky, představy, zkušenosti, znalosti. Máte li dostatečnou vlastní inteligenci, nemůže Vás ta umělá překonat.
Virtuální svět vytlačuje realitu. Lidé se díky němu mění. Neseznamují se, nemnoží, přestávají vyrábět, produkovat. A možná z něj už zblbnuli. E-sporty, simulátory, digitální hry nikdy nenahradí pohyb v přírodě na hřišti, za volantem auta či zkušenost ze skutečné války. Zní to drsně, ale úplně stejně to platí pro všechny oblasti, ve kterých dávají lidé přednost zvláštnímu internetovému prostředí. Už jsme si řekli, že pokrok zastavit nelze. Ale zcela upřímně, je toto pokrok, když to v nás zabilo prosté lidství? Odpovědět si musíte sami. Daň za to je vysoká.
Jindřich Kulhavý
