Anděl
www.inadhled.cz Nejdříve předesílám, že není většího ateisty, než jsem já, nicméně...
Každý si představuje anděla jinak. V představách lidí to může být malé dítě, krásná žena či milý muž. Většinou jsou buď téměř nazí, jindy v bílé róbě a mají krásná křídla. Ten můj strážný anděl nosí ledacos. Neopren, montérky, kombinézu na motorku, sako. Je také dost škodolibý, občas se mi mstí za svou vytíženost a nechá mne pěkně vykoupat.
Poprvé mne vytáhl ve dvanácti z válce pod jezem. Trvalo mu to, už jsem se rozloučil s blízkými, sháněl se po bublinách vzduchu. A najednou jsem našel dno a vyhrabal se ven. On se řehtal. Podruhé o rok později opět voda, povodňová vlna. Všechny děti opustily pramici, já ji chtěl zachránit. Náhle jsem ji měl na zádech, ležel na dně, nemohl ven, topil se a zase dal všem ahoj. On do ní za chvilku jen strčil a zase se smál.
V 17ti za mnou lítal po lese a lehce popostrkoval letící motorku tak, že mne třikrát minula o fous. Uvědomil si, že to bude mít těžké a začal se starat. Nechal mne sjíždět na lyžích extrémní svahy, jezdit na motorkách, letět na padáku, raftovat na alpských řekách. V roce 1997 mne nechal dojet do Indie na motorce, nikde mne nezastřelili. Byl unaven, jeho nepozornost mne málem stála nohu, když jsem trénoval na závody kaskadérů na motorkách. O rok později mi těsně před mým vstupem do jednoho projektu nastražil léčku. Nechal mne nabourat. Já nestihl podpis u notáře. Druhý den už jsem tam nejel... pár lidí později zavřeli, jeden se nikdy nenašel, měl tedy odhad.
Od té doby zasahoval ještě mockrát. Nechal mne občas něco zlomit, rozbít, ale vždy jsem se vrátil s úsměvem a ještě větší pokorou do normálního života. Protože ještě proháním rychlá auta a lyže, stále ho potřebuji. Má už velmi ošoupaná křídla, ale já jsem mu za moc vděčný a vážím si ho. A mým synům přeji, aby ho jeho kolegové hlídali stejně dobře, jako to zvládl ten můj. Ještě prosím vydrž. Jsi prostě jednička.
J3.K
