Degradace historie

  Faleš znějící z úst vrcholného představitele státu je strašidelná a dotyčný si asi myslí, že jsme zapomněli na to, jak mu otec vysvětlil přínos „bratrské“ pomoci spřátelených armád a jak následně tento vpád obhajoval mezi vrstevníky. Bývalý rozvědčík ČSLA a předseda místní organizace KSČ, později po návštěvě převlékárny elitní důstojník NATO absolvující však před tím školu v Sovětském svazu je naprosto bezpáteřním sluhou kohokoliv, jen ne České republiky. Jeho chorobná touha po moci a velení se stává mezinárodní ostudou a neochota nastudovat Ústavu ČR zase ukazuje na jeho schopnost ignorovat zákony, pokud mu kříží jeho plány a představy. Z oslav vítězství spojenců nad nacismem tak svým frackovstvím udělal druhořadou událost a opět ještě více rozdělil českou společnost.

  Květnové dny patřící připomínce porážky hitlerovského Německa máme za sebou. I tentokrát se nesly v kontroverzním duchu snahy překrucovat dějiny. Zaznělo mnoho názorů a lží. Prý jsme vlastně Rudou armádu nepotřebovali, protože Prahu osvobodili Vlasovci, po německé okupaci přišla stejně hrozná sovětská, dokonce jsme mohli číst, že s porážkou nacistů skončila epocha, kdy bílý člověk byl svobodný a prosperoval. Většinou mladší generace tyto názory přijímá a přebírá. Média a liberálové se snaží za každou cenu otupit hrany znamenající vědomosti o řádění Němců za 2.světové války a naopak vytváří dojem, že Rusové nebyli o nic lepší.

  Mimochodem, stejnou strategii dodržují i v informacích o Ukrajině, kde zamlčují nacistický původ pluku Azov a dalších podobných organizací a místo toho vytváří legendy o ruské krutosti. I když válka přináší zlo na většině stran, Rusové jsou v osvobozených oblastech civilisty převážně vítáni. Bylo to tak za 2.světové války a děje se to i na Ukrajině. A abychom byli ještě přesní, ukrajinští nacisté patřili za 2.světové války k nejkrutějším, o čemž hovořili i bývalí vězni přeživší koncentrační tábory, kde tito ukrajinští dozorci vykonávali svou službu pro Německo. I bez nich byly tyto instituce nejhorší připomínkou nulové úcty fašistů k lidskému životu.

  Pokus zlehčit fanatismus nacistů je standardem posledních let. Přestože Evropské unii vládne potomek jednoho z nich a Leyenová to v sobě nezapře, přestože řada velkých německých firem má svou historii úzce spjatou s tehdejší Hitlerovo válečnou mašinérií a v jejich továrnách strádalo při těžké práci mnoho Čechů, Poláků a Židů, pokračuje zamlčování reality. A to jen proto, že největší zásluhu na porážce Německa měl Sovětský svaz. Kdo viděl film Lidice, a to byl vcelku slabý odvar toho, čeho byli fašisté schopni, musí se ptát, jak je možné nyní poslouchat německého kancléře Merze, když vyhlašuje, že opět vybuduje do pár let nejsilnější evropskou armádu? Historie se opakuje už po několikáté. Opět tak stojí Německo se Západem v zádech proti Slovanům. I přes relativně špatnou zkušenost se sovětskou přítomností v Československu v letech 1948-1989 doufám, že nebudeme na německé straně, začne li konflikt.

  Květnové oslavy končí, vracíme se k běžným dnům. O prezidentovi básní už jen zaslepení ideologové a spoluobčané nechápající jeho oddanost konci samostatné České republiky, odpůrci české koruny a eurohujeři. Lidé tápající v historii mají rok na nastudování reality, knih o tom je dost a stačí hledat. Letošní rok zapadá do zlomového období velmi výrazně a každý den přináší důkaz o tom, že je lidstvo, především Západ, na rozcestí. Degradací historie si pomáhají jen ti, kteří se z ní nepoučili. Momentálně jsou v Evropě u moci síly schopné rozpoutat další válku. Nechceme li vidět umírat své sousedy, naše děti či kohokoliv, na kom nám záleží, je třeba všechny chciválky eliminovat. Petr Pavel je jedním z mnoha takových a obklopen suitou tvořenou médii a kulturní scénou. Nepřehlížejme adoraci nacismu včetně pokusu pořádat u nás sjezd potomků Konráda Henleina. Jsme Češi, Moravané, Slezané a jsme tu doma. Ať to tak zůstane.

Jindřich Kulhavý