Právě se nacházíte:

Dny NATO?

20. 09 2026

www.inadhled.live    Zmínky o blížící se válce Západu s Ruskem se množí, přidaly se tlachy pološíleného Trumpa o bombardování Pekingu, pokud by si Čína myslela na obsazení Taiwanu. Liberálové hovoří o umírání v boji jako o jistotě, u které není otázkou, bude li, ale spíše, kdy začne. A lidé ovce se hrnou na Dny NATO pořádané v Mošnově a obdivují vojenskou techniku, která jim může za pár měsíců parkovat na zahradě nebo létat nad hlavou, ať bydlí kdekoliv. Oslava válčení a dobyvatelské armády NATO tak vyhrává nad představou, co se může brzy stát realitou.

  Bývalý prezident Klaus projevil obavu, že jsme válce mezi Západem a Ruskem blíže než kdy jindy. Souhlasím s ním. Hysterie vytvořená krachujícími grázly nemajícími už k dispozici nic mimo životů občanů EU je obrovská. Bělovlasý válečník z Hradu Pavel prohlašuje, že věří Čechům, kteří by ho určitě bránili v době ruské invaze. Za mne je prvním dárkem, který bychom měli Kremlu věnovat. A to pěkně zabaleného a s mašlí. On by těch balíků mohl být celý vlak a sešla by se v něm pseudoelita národa. Směrem na Sibiř by se vydala řada politiků, umělců, novinářů. Vyčistila by se tím atmosféra u nás a zbavili bychom se tím řady umělých i zásadních problémů.

  Bohužel. Tak jednoduché to není. Ruská federace nemá pražádný důvod útočit na EU. Nic dobrého v ní není, jen by si Kreml komplikoval život. Ukrajina je jakýmsi nárazníkem před západními hordami, ale dále už nemá potřebu se posunovat. Kvůli přístavům a plážím na Azurovém pobřeží, francouzským vinicím, krásám historických center či sjezdovkám v alpských masivech to dělat nebudou. Zbytek Evropy už je jen postupně krachujícím územím. Po stránce ekonomické a lidské je kontinent vybrakovaný do mrtě a nebyl by žádným přínosem. Hledáme li tedy důvod, proč by měla být Evropa ze strany Rusů napadena, pak je jediný, ale ten by je zase nevybízel ke konvenční válce podobné té na Ukrajině.

  Provokace a nenávist ze strany EU, nabubřelost Spojených států vytvářejících chaos po celé planetě mohou Moskvu mrzet a udivovat, nikoliv však přinutit k vyslání armády. Něco jiného je však výroba zbraní ohrožujících poté ruskou bezpečnost. Jenže na to jsou Rusové a jejich bratrské národy připraveni. Jejich jaderné zbraně, dalekonosné rakety a schopnosti zasáhnout kterékoliv místo na světě musí být pro každého jen trochu inteligentního člověka zárukou toho, že nebude umírat dlouho kdesi na frontě. Případná reakce ohrožovaného medvěda může být totiž úplně jiná než v případu humánního přístupu k slovanským sousedům, byť výrazně ovlivněným nacismem. Přeci jenom je na Ukrajině mnoho etnických Rusů. V armádních skladech kdesi u Uralu je dostatek jaderných hlavic, u dna moří parkuje plno připravených ponorek a nosiče obávaných Poseidonů už také vypluly. Orešnik naznačil své možnosti a určitě neznáme celý ruský arzenál. A vůbec bych nepodceňoval Čínu, vidíme li, jak Američanům vzdoruje Írán. O KLDR už také nelze pochybovat, tamní disciplína doplněná mohutnou výzbrojí jsou v pohotovosti de facto neustále.

  Zatímco diváci obdivují vojenskou připravenost armády v Mošnově, já vidím rozpadající se objekty zděděné po kdysi mohutné ČSLA, chybějící techniku pod přístřešky, kde stojí už jen občas viděná uloženka Praga V3S a místo nich je tam pár tater a škodovek, případně toyot. Land Rovery se rozpadají i v civilních verzích, nedělám si naděje, že v armádě je to lepší. Máme zastaralá letiště s krátkými dráhami a ani v okolních zemích to není žádná hitparáda. Rusové se na Ukrajině znovu naučili válčit, navíc od nástupu Vladimíra Putina k moci systematickým vývojem ušli dlouhou cestu a rozhodně s Čínou nejsou pozadu. Zvelebují zemi i její obranu.

  A tak místo sledování prezentace techniky NATO přemýšlím o tom, mám li si ještě koupit nové auto, zabaví li mi pickupa, bagr a nákladní auta pro své potřeby armáda či jak zajistím dům, až to začne a já rozhodně nebudu chtít připravovat rodinu na válku a učit se čelit jadernému záření nad Evropou. V hlavě řeším, kam odvezu své syny a co se bude dít, kde jsou rizika lokálních vzdušných operací, a pokud usoudím, že mám aspoň já zůstat doma, co budu jíst, čím topit a jak sehnat ruskou vlajku, abych mohl přivítat osvobozeneckou armádu podobně, jako to dělají na Donbasu, v případu, že by přeci jenom Rusové měli nad námi Čechy slitování. I přesto, že na Hradu vládne takový pitomec a jiní tu shánějí peníze na drony, které mimochodem působí směšně v porovnání s tím, co se používá. A do toho doufám, že se svět ještě nezbláznil úplně a lidé si uvědomí, že je lepší spolupracovat než se vybíjet. Ale to je možná důkaz mé naivity. Tak co, byli jste v Mošnově?

Jindřich Kulhavý

 

Speciály

Tipy