Právě se nacházíte:

Časopisy a toaleta

13. 06 2015

    www.inadhled.cz    Nevím, jak to máte Vy, ale toalety a časopisy k sobě patří až neodmyslitelně, tedy aspoň ty mnou denně navštěvované. Nevím, kde ten zvyk vzniknul, ale přijde mi, že musel logicky někdy v době starověku, když se v písemnictví z hliněných destiček přešlo na papyrus.

  V té době jsem možná prožil některý z minulých životů, ale nějak jsem je neuložil do své paměti, nemohu tedy vyprávět o časech tak vzdálených a zároveň se opřít o vlastní vzpomínky. Jisté ale je, že právě těm destičkám chybělo druhé využití, které později nabídnul papyrus a jeho následovník  přetvořený v časopisy a noviny.

  Vzpomínám si však na dětství a návštěvy chalupy mé milované tety. Přestože latrína byla přímým potomkem té středověké, nikdy nezapomenu na pohled do ní po odklopení běžné dřevěné pokličky. Dokonce bylo období, kdy jsem se toho odhalení trochu bál a poté se vždy pevně držel okraje, později jsem již však ruce používal k listování v časopisech položených hned vedle a sloužících jako poslední záchrana, došel li toaletní papír, také jako obranou zbraň proti mouchám. Ten toaleťák byl tenkrát asi nedostatkový, takže se docela často stávalo, že jsem si naprosto bez uzardění a vedlejších úmyslů titulní stránkou s předsedou ÚV KSČ utřel zadek (chtěl jsem napsat vytřel p…., ale to se sem nehodí). Omlouvám se, ale inadhled si tuto úvahu snad může dovolit. Byl jsem malý kluk a neměl jsem z toho takovou radost, jakou bych projevil o pár let později při stejné činnosti.

  Staré noviny a výtisky časopisů, které teta snášela pravděpodobně odněkud z půdy, mne vracely o mnoho let zpět a často jsem si připadal, jako když listuji v učebnici dějepisu. Něco z té doby ve mně zůstalo, protože i po prožití mnoha let udržuji zvyk a vedle bělostného zařízení leží i nyní košík obsahující pár výtisků. Vzhledem k tomu, že se o obě mnou spravované místnůstky dělí více generací, najde se tam ABC, motoristické plátky a něco z bulváru. Musím říct, že dětský časopis vždy rád prolistuji, motoristické znám nazpaměť, ale ani když bych měl opravdu břichabol, Story a SPY, které přivezla matka matky mých synů, mne opravdu nezaujmou. Nicméně je občas vezmu do ruky a kroutím hlavou, o čem všem lze psát.

  Vzhledem k tomu, že toaletní papír již dávno není podpultovým zbožím, zůstávají výtisky v té bedýnce poměrně dlouho a k některým článkům se občas vracím. Že jde o solidní archív, to mi ukázalo nedávné pátrání po všem, co se napsalo o Porsche 911 Turbo, model 997. Dlouho jsem hledal správné číslo SPEEDu, až se objevilo na dně oblíbeného košíku. Šlo asi o pět let staré číslo. Také tváře zírající na mne z příslušných stránek ve chvíli, kdy mám lehce vyvalené oči, mi často přijdou známé, jen nejsou rámované šedými vlasy a fousy. Také kráskám je o mnoho méně let, než těm pohybujícím se na televizní obrazovce. To už vůbec nemluvím o situaci, kdy na mne, tentoktrát na chalupě u táty, mrkal Antonín Panenka v dresu Bohemky.  Což mne dovedlo k další myšlence, totiž že lidstvo muselo za svou existenci přijít o mnoho archiválií jen díky toaletám a nedostatku toaletního papíru. Až moderní doba se k tomuto problému postavila čelem a umožnila zachovávat starší tiskoviny. Tedy aspoň v našich zeměpisných délkách a šířkách.

  Pokud se Vám zdá dnešní téma morbidní, věřte, že existují ještě horší. Historie lidstva procházela různými místy a toalety v ní mají své důležití postavení.  Takže jde vlastně o téma vysoce intelektuální…

J3.K

Speciály

Tipy