Cesta do myšlenek dezoláta

  Po letech vylhané propagandy a několika desítkách měsíců tažení proti všem odpůrcům covidohysterie, nesmyslných opatření a zbytečného utrácení se plno současníků zamýšlí nad tím, kde se stala chyba, kterou dezoláti předpovídali. Nárůst úmrtnosti, kdy smrt přichází náhle, ,,neočekávaně“ a nevybírá si pouze starší generaci, je strašidelným průvodním jevem toho zázračného medikamentu zvaného vakcína proti covidu. Přestože už je zjevné, že soudruzi nikoliv jen z NDR udělali chybu, Leyenovou podepsané kontrakty platí dále a státy nakupují vakcíny na sklad dle původních dohod. Poláci se sice vzepřeli, ale do funkce premiéra byl dosazen kamarád předsedkyně Evropské komise s neomezenou mocí Donald Tusk, takže kšeft s jedem pojede dále. U nás se o utíkajících miliardách podepsaných Babišem a nezastavených Fialou radši nehovoří, jen Prymula v součinnosti s Válkem občas vypustí balónek o blížící se epidemii, za kterou poté vydávají každoroční chřipkovou sezónu. Pravdou je, že nějaká forma agresivnějšího viru existuje, protože intenzita kašlání a chroptění, kterou trpíme nyní, nemá s tou před 20 roky nic společného. Prostě nachlazení teď a kdysi je trochu jiné. Můžeme spekulovat, může li za to práškování shora, nekvalitní potraviny, s nimiž nás zásobí společnosti spojené s Gatesem či jím ovlivněné, nebo údajní čínští netopýři a expedice virů z laboratoří mezi populaci. Jisté je, že nejzdravější jsou ti, kteří se vakcinaci, rouškám a dalším pitomostem zdaleka vyhnuli.

  Stejní dezoláti získali nové pojmenování, tedy ruští švábi. Od počátků bojů na Ukrajině varovali před euforií z ukrajinské mobilizace sil, evropských peněz, americké ideologie a západních zbraní připravených kompletně k převzetí aktivity vedoucí k porážce ruské armády. Ti nejstatečnější rovnou vytáhnuli ruské symboly a nepokrytě vyslovili podporu i pochopení pro tažení Moskvy na východ Ukrajiny. Připomínali události z roku 2014, ještě starší dohody o nerozšiřování NATO, které Západ nedodržel, varovali před válečnickým uměním Slovanů z Východu a dávali vzpomenout na neschopnost evropských mocností dosáhnou porážky Rusů v minulosti vzdálené i nedávné. Všechno marně, propaganda jela svou o jasném vítězství Ukrajinců, demoralizaci Rusů a brzké demolici vládních struktur v Kremlu. A to natolik intenzivně, že i současní odpůrci liberálního vnímání světa hlásající nesouhlas s postupem Američanů a EU přitakávají, že je Putin zločinec. Jenže on jen prostě miluje širou Rus, ochraňuje svůj národ a používá mozek. Přesto i Okamura, Rajchl a další opakují, že je Putin agresor. Strach z projevu souhlasu s rozhodnutím vstoupit na ukrajinské území jevícího se jako jeho podpora je stále větší než odvaha říct cosi o očekávaném aktu vedoucího k zajištění bezpečnosti Ruské federace. Moc hrdinů tu nemáme, hrdě se k nim hlásíme. Ani my jsme neočekávali, že se Kreml k tomuto kroku rozhodne, ale když se to stalo, rychle jsme pochopili, že byl už asi nezbytný.

  Putin z rozpadajícího se Sovětského svazu vybudoval po převzetí moci po alkoholikovi Jelcinovi silný stát s rozvinutou ekonomikou schopný díky vývoji a vědě vyrobit natolik odstrašující zbrojní arzenál, že si i militantní USA musí uvědomit skutečnost hovořící o svém klesajícím významu pro svět. Američané jsou ze svých debaklů nepoučitelní, v podstatě jen dokázali vyprovokovat Arabské jaro, jehož výsledkem je devastace severu Afriky a Blízkého Východu a možnost ve velkém krást ropu v Sýrii či odcizit zlatý poklad v Iráku či Libyi. Jinak ze všech zemí, kde doslova válčili s civilním obyvatelstvem a povstalci, odešli s natrženým zadkem. A Ukrajina je podobná. Opět zbytečně umírali lidé, stálo mnoho peněz všech zúčastněných a těch, kteří naletěli na americký med v jednáních, samotná Ukrajina přišla o Krym, který jí moc nikdy nepatřil, o východ, kde žilo vysoké procento rusky hovořících občanů, o kvalitní černozem, na níž bude dost možná hospodařit Black Rock, a o iluze, že je silná, hrdá a antiruská. Snad jen k nacismu hlásící se část obyvatel odvedla kus černé práce, když dala vzpomenou na slávu zločince Bandery.

  Teď přichází období, které ukáže nahotu všech těch, kteří investovali do amerického snu o přiblížení vlastních raket blíže k Moskvě. Dezoláti už vědí, jak drahé to vše bylo, varovali před tím už dávno. Nyní přijde sčítání škod a po Ukrajině je máme největší my v České republice. Následuje pár postsocialistických zemí, dopady jsou vnímány v Západní Evropě, která přes instituci EU financovala americké zájmy. Američané utratili také dost, ovšem díky byznysu vedeného současně se jim peníze vrátí. Třeba za prodej vojenského šrotu, že paní Černochová? Trochu se bojíme toho, co přijde nyní, kdy budou mít dezoláti, ruští švábi a všichni lidé získávající status dezinformátorů opět pravdu.

Jindřich Kulhavý