Nechce se mi psát
www.inadhledd.live Běžně je letní sezóna nazývána okurkovou. Celý letošní rok má však neuvěřitelnou dynamiku a stále se něco děje. Naše opozice odhaluje největší morální i lidskou bídu. Média jí v tom náležitě pomáhají. Prezident se svým stínem Kolářem budí dojem, že má prázdniny na 4 roky a jen občas se vynoří, sekne a zase jde za zážitky. Zároveň pokračuje v předvolební kampani, také čtyřleté, zatímco skutečně vládne se závětří banda miliardářů ruku v ruce s Kolářem.
Hladinu dění tak čeří především pseudonym Paukner a nedostudovaná právnička Decroix. Paukner tvrdě pracuje a riskuje, pro některé šokujícími odhaleními podloženými systematickou prací, kterou hází vidle o propracovaného systému rozkrádání, za které se dříve posílalo do basy, vznáší obvinění či podezření. Kriminální činnost je součástí politiky a novinářům, policii i justici je to jedno. Tedy především u liberálů proslulých svou hamižností a způsobem vedení státu za období Fialovy vlády. Být to někdo ze současné vládní koalice, to by byl fofr kolem zveřejňování.
Decroix je středem pozornosti. Nikoliv kvůli přehmatům kolem bitcoinů, manipulaci se zjištěními či pochybnému vzdělání. Teď prostě spojila svou popularitu se změnami v osobním životu a zaměstnává bulvár. Je mi úplně jedno, s kým spí, více mne trápí, že se média nezabývají dopadem její práce na Ministerstvu spravedlnosti. Ten různý metr je už šokující natolik, že se ptám, proč jsme v roce 1989 něco měnili, když je to v mnoha směrech mnohem horší. A v politice jsou lidé s mizerným morálním kreditem, drží se v ní a někteří mají drzost se ještě vracet. I když je pravdou, že někteří dozráli. Klaus, Zeman, Paroubek jsou kladným případem, Topolánek, Nečas zase strašidelným.
Evropské problémy vytvářené Evropskou komisí jsou děsivé a kontinent se ekonomicky, lidsky i generačně řítí do propasti. Leyenová je odpadem, který nikdy neměl být zvolen výše než na post sekretářky. Její blízké okolí je na tom podobně a nevidět tu korupci, zaujetí pro destrukci Evropy a Evropanů mohou jen hlupáci. Z čehož vyplývá, že jich je kolem nás mraky a vyrovnat se s tím vlastně skoro ani nelze.
Psát o realitě je pak psychicky náročné. Ono i časově, protože najít si reálné informace vyžaduje čas a nasazení neúměrné výsledku. Bušíte li do betonu pěstmi, nerozbijete ho. A ten liberální, zelený, sociopatický je spíše kvalitním železobetonem. Rusové už to zjistili a přestali být zdrženlivými. My tady pořád jen v něco doufáme. A budeme i tehdy, když nás pošlou do drtičky. Tou nemusí být válka, jsou jí už i migrace, evropské směrnice, Green Deal. Prag Pridy a další nesmysly. Fakt mne to nebaví. TZupost lidí je nekonečná. Nemyslím názorovou rozdílnost, jde o to se prostě zhluboka zamyslet.
Jindřich Kulhavý
