Právě se nacházíte:

Co je učí ve škole?

11. 08 2019

www.inadhled.cz   Máte li doma středoškoláka, prožíváte si jistě naplno jeho období dospívání. Pubertální výlevy patří k jeho projevu stejně, jako první lásky i stavění se do opozice vůči rodičům.  Podobné zážitky měli i naši rodičové s námi. Když se podíváme zpět, nebylo jim co závidět a naše děti pochopí až časem, jak složité bylo dovést je do dospělosti.

  Velkou mírou ovlivňuje výchovu dítěte škola. Kdysi pro nás byli pedagogové autoritou, kterou se sice dalo provokovat, ale ve velmi úzkých mantinelech. Přiznejme si, že ani rodiče nepodporovali příliš velkou míru avantgardy, takže společně s učiteli ovlivňovali nejen délku našich vlasů, ale také utváření charakteru.  Doba byla zvláštní, nikdo nemohl věřit nikomu, vlastní názory patřily jen Vám, protože říkat je nahlas nebylo možné. Propaganda pracovala naplno. Ta oficiální pěla chválu na hospodářské úspěchy států RVHP, ta skrytá v podobě hlasu Ameriky a Svobodné Evropy naopak trpělivě pracovala na přesvědčování o tom, že až se Západem bude dobře. Co se změnilo? Škola se nadále snaží mít vliv na vývoj dítěte, nicméně již tolik nespolupracuje s rodiči a opět je nositelem správného názory. Tehdy i nyní se mezi pedagogy najdou ortodoxní prosazovači oficiální doktríny, která prochází vývojem. Od socialismu a komunismu se přešlo na liberalismus, korektnost, družbu se studenty ze spřátelených zemí jsme přeměnili na multikulturní  vytváření společnosti, Sověti si vyměnili místo s západními státy a místo organizované RVHP jsme v područí EU. Vezmeme li to do důsledku, tak se vyměnilo pár názvů, otočila střelka kompasu a jede se dále.

  Kdysi školy přispívaly k rozšiřování vědomostí dětí a mládeže a v této činnosti byly bezkonkurenční. Své místo ve výuce měly matematika stejně jako fyzika, zeměpis a dějepis, čeština patřila k naprosto podstatným předmětům a nezanedbatelnou součástí výuky byl i tělocvik a oblíbené dílny a pozemky. Základní školu tak opouštěly děti s vědomostmi, manuálními návyky a schopné vylézt na strom. Nebyly chytřejší, než ty nynější, jen více věděly a byly připravenější na život. Progres nezastavíš, takže po roce 1989 se život tak nějak zrychlil. Pomohla tomu nejen elektrotechnická revoluce, ale zároveň otevření nových trhů a skutečně bouřlivý rozvoj komunikační techniky. Počítače, mikroprocesory a čipy naprosto změnily prostředí, ve kterém žijeme. Týká se to především nejproduktivnějších světových velmocí a oblastí. Elektronika nám vzala soukromí, volný čas, radost z možnosti udělat si vlastní prostor. Děti, které přišly už do této doby, podlehly naprosto logicky těmto vymoženostem. Opět se to netýká relativně zaostalých národů v rozvojových zemích, nicméně globalizace postupně potírá jedinečnost a odlišnost různých světových oblastí.  Takže v Africe sice nemají co jíst a co pít, ale mohou telefonovat z moderních přístrojů. Naši potomci jsou však dále a bez výdobytků techniky už neudělají ani krok. Internet prostě vytlačil vše, na co jsme byli zvyklí. Stačí kliknout a nalévání informací může začít. Hodinový výklad učitele může tak být nahrazen desetiminutovým hledáním na počítači. Student tak získá fakta rychlostí blesku, bohužel  bez odpovídajícího výkladu a vysvětlení. Dojde tak k jisté povrchnosti, navíc samozřejmě záleží i na zdroji informací. Opět se vrátila doba, kdy cenzura jdoucí ruku v ruce s ideologickou propagandou zajišťuje příděl především těch ,,správných´´ informací.

  Školy už opět pracují dle připravených osnov, do kterých pronikly politické zájmy. Součástí výuky se tak stala multikulturní výchova, propagace migrace, politická jednosměrná korektnost, nenahraditelnost  spoluexistence s EU a tolerance k LGBT povýšená na povinnou. Do pozadí naopak odešly praktické předměty, zvýšil se počet absolventů nepotřebných škol. Množství vysokoškolských diplomů zdaleka neznamená zvýšení úrovně celého národa, spíše přispívá k jeho úpadku. Ten způsobuje neschopnost zůstat samostatným a nezávislým.  Podíváme li se na akce posledních dní, pak uvidíme, jak při demonstraci na Letné, tak i v průvodu pořádaném na podporu LGBT komunity  mnoho mladých lidí, jejichž pseudonázory se s věkem změní. Tak, jako po éře hippies zbylo jen plno vzpomínek a muziky a jen pár skutečných pamětníků setrvalo u způsobu života v té době tak populárního, je pravděpodobné, že momentální idea sexuální revoluce, popírání postavení muže a ženy, klimatické šílenství a tendence slít národy do jedné homogenní rasy i po napáchání obrovských škod lidstvo přežije a půjde dál přirozenou cestou. Máme možná smůlu, že tu jsme tu na světě v té nejpodivnější a překotné době. Ale to nezměníme. Náš úkol je jiný. Přestat důvěřovat škole a nepřenechat jí plně výchovu našich dětí. Je třeba jim vysvětlit, že ne vše, co jim je předkládáno jako normální, takovým je. A naučit je vnímat podprahově. Vracíme se tak k jisté partyzánské výchově, kterou známe z dob socialismu.  Vše už tady jednou bylo.

J3.K  

Speciály

Tipy