Dobrá zpráva

  Kdo by čekal, že taková eurohujerská esa, jakými jsou Fiala, Zdechovský, Nerudová, Němcová a plno dalších, dokážou mlčet a nevyjadřovat se, byl by naivní. Stejně tak hloupě, jako tito jedinci, reagovala mainstreamová média. Nelze se divit, když majitel Seznamu Lukačevič v předvečer jednání Evropské rady údajně věnoval kyjevskému režimu 100 milionů korun. Ta arogance, se kterou rozdává peníze možná ze svého (i když tomu moc nevěříme) směrem k naprosto zkorumpovanému systému místo toho, aby, když už tedy má sociální cítění, věnoval tuto sumu například dětským domovům u nás, je bezbřehá. A  Seznam je jedním ze zásadních propagátorů protiruského tažení a „kvalitou“ své propagandy se výrazně dotáhnul na Českou televizi.

  Odmítnutí převzít záruky za půjčku Evropské unie Ukrajině vychází z logiky. Kyjev žádnou půjčku nikdy nesplatí. Jde jen o další dar, na kterém se měl podílet každý Evropan. Tedy i my. Ale nezdá se vám, že jsme už z našeho zaplatili za kratochvíle jiných moc? Brusel platí za důsledky migrace, covid zvednul životní úroveň majitelům farmaceutických koncernů, přispívali jsme na zlaté toalety a luxusní vily i auta kyjevským defraudantům, také Němcům na energetickou dostatečnost. Z Green Dealu prosazovaného Leyenovou žijí mraky neziskovek a klimatohysteriků, nově by měly i zbrojařské firmy. A Brusel je jen konečný příjemce části našich vysokých daní. Ne, už nechceme platit nic, z čeho by žili jiní. A je nám lhostejné, co si rusobijci myslí. Zdechovský s Nerudovou a Gregorovou či Niedermayerem nejsou zástupci české společnosti, pouze jejího odpadu neochotného vnímat realitu. A již opoziční Pětikoalice svým vládnutím ukázala, kam je schopna dovést zemi a jak ji vysát do poslední koruny. Její zaprodanost je ukázková a jednou se o ní bude učit v dějepisu stejně negativně, jako o sudetoněmeckém přístupu k České republice v době počínající okupace za 2.světové války.

  V EU se láme chleba. Přístup tří premiérů může být pro ostatní nakažlivý, zároveň je tu možnost jistého sblížení se současnou americkou diplomacií, jejíž náhled na Evropskou unii rozhodně není pozitivní. Uvědomujeme li si, kam směřuje evropský kontinent se svými ideologiemi, rozhodně nelze doufat v lepší budoucnost pod jejími současnými vůdci. Zbavit se možnosti obchodovat s Rusy, přenechávat Číně obchodní aktivity a vzdávat se svého průmyslu a kultury včetně křesťanství (což je i pro nás ateisty bližší než islám), je začátkem konce a víceméně sebevraždou. Trumpova politika vůči Bruselu je vcelku pochopitelná. Stáli li evropští liberálové po boku Bidena, byli proti němu. V USA se karta obrátila, tady zatím jedeme ve starých kolejích.

  I když už je tu indicií o blížících se změnách mnoho, zatím to nestačí. Bouří se farmáři, ještě nedávno oblíbené strany a politické subjekty ztrácí voliče, některým lidem dochází, že spějeme k obrovské krizi. Mimochodem, posledních 14 dní nesvítí na solární panely žádné paprsky, vítr nefouká, kde by měla vznikat elektřina pohánějící, mimo jiné, i ta tolik propagovaná elektroauta. Bez uhlí, které EU odmítá, bez ruského plynu a atomu, životadárné ropy i bez CO2 pohánějícího přírodu nemá Evropa příjemnou perspektivu. Ani válka nic nevyřeší. Ruská SVO na Ukrajině není ukázkou toho, co vše Rusové zvládnou. Tam jde o konvenční válku, ale Rusko je jaderná a vojensky technologická velmoc. Navíc hrdá a zvyklá jít na hranici možností. Quo vadis Evropo? Se současným vedením do zapomnění. Ale ti, co se vzepřou, mohou být její spásou.

Jindřich Kulhavý