Hrozný rok za námi, ale neradujme se ...

31. 12 2023

www.inadhled.live    Rok 2023 se za pár hodin stane minulostí. Dalších 12 měsíců bezuzdného řádění Pětikoalice přineslo nejen nepřeberné množství situačních humoresek, ale zároveň nás s předstihem připravilo na rok 2024, jehož průběh možná otevře oči zbývajícím podporovatelům současné mocenské kliky.

  U Pirátů o snížení počtu sympatizantů lze pochybovat, fanatici zůstávají věrní svým ideologiím, ODS má také určitou základnu oplývající věrností. Top09 s Pekarovou Adamovou v čele, Jurečkou kompromitovaní lidovci a Rakušanem systematicky znemožňovaní STAN jsou na tom už poněkud hůře a jejich preference klesají. Přesto všichni půjdou do eurovoleb s nadějí, že se dosavadní výzkumy veřejného mínění přisuzující jasné vítězství ANO mýlí a blyštivost Petra Fialy zajistí převahu nad soupeři. Pokud by se to čistě náhodou stalo, pouze by se ukázalo, nakolik je náš národ neschopen reagovat na to, jak je postupně likvidován. Upřímně, volby do Evropského parlamentu považují občané České republiky za nepodstatné a vliv našich zástupců na dění v EU za přehlédnutelný. Jejich výsledek tak bude spíše testem na vnímání zločinnosti současného vedení státu, než abychom si tím nějak pomohli. V podstatě ani europoslanci za ANO se nijak zvláště proti chování EU neohrazují a spíše si užívají své nesmyslně vysoké výplaty.

  Jestliže v uplynulém roku pokračovala ukrajinizace naší republiky a většina zde usazených Ukrajinců žije na velmi solidní úrovni, Češi pocítili dopad vysoké inflace, šokových změn cen energií, paliv a potravin. Pohonné hmoty se postupně sice přiblížily zpět k 35 korunám, u plynu, elektřiny a úrokových sazeb však zátěž rodinných rozpočtů zůstala stále extrémně vysoká. Krize zasáhla zbytky průmyslu, propadá se stavebnictví, některé společnosti ukončily činnost. Dokonce i ty historicky velmi úspěšné. Jiné přemístily výrobu mimo ČR. K stávce, i když zatím bezcenné, se uchýlily odbory, nespokojenost lidí narůstá. Bohužel její projevy jsou zatím omezené, k čemuž přispívá i nejednota mimoparlamentní opozice. Sice máme pár solitérů, ale úderná spolupráce je spíše chimérou. Velká část spoluobčanů stále sleduje televizní zprávy, dává šanci Fialovo experimentům, poslušně sklopí hlavu a zaplatí už nyní nesmyslně vysoké a opět navýšené daně a ceny energií. A Pětikoalice se nám směje do očí. Ukázkou manipulativního jednání je vyšetřování tragických událostí předvánočních dní a prezentace ,,úspěchů“ Policie ČR.

  Policisté však mají momentálně jiné priority. Tím je nahánění odpůrců režimu, kteří jsou systémově nazýváni jako dezoláti, vnitřní nepřítel apod. Začalo to už za vlády Andreje Babiše v době covidové a plynule přešlo na ty, kteří nejdříve ,,nefandili“ Ukrajincům, a později projevili dokonce pochopení pro ruský přístup k vlastní bezpečnosti, nyní jsou tak jmenováni i kritici Green Dealu a zeleného unijního šílenství. Cenzura a sledování obyvatelstva se vrátily na úroveň známou z dob socialismu. To však není vše. Začne platit nový zákon týkající se řidičů, kdy se opět utahují šrouby a stoupají tresty za cokoliv. Zároveň zelenorudí progresivci a ekoteroristé prosazují další omezování rychlostí, takže radost ze 150km/hod na pár úsecích dálnic kalí naprostý důkaz idiotismu, tedy třicítka ve městě. Zatím jde u nás o studii, v zapšklé EU se už dostává do praxe. Přidejme prosazování jakéhokoliv sdílení ať už vozidel nebo pruhů či komunikací, a vítejte v Kocourkově. A to jsme se covidu ještě nezbavili, i když v úspěšnost vakcinace věří už jen imbecil, pro další dávku si jde sebevrah a roušku nosí ignorant reálných výsledků jejího používání. Beztrestnost těch, kteří do lidí pumpovali ve velkém jed, je zarážející, o něco méně to, kolik lidí náhle a bez příčiny umírá. Dezoláti to předpovídali.

  Extrémní antirusismus přecházející v krádeže majetku Rusů je vrcholem ideologického boje zuřícího mezi velmocemi, přičemž nejdůraznější dopady zaznamenává Česká republika. Covidová hysterie přešla v nenávist liberálů k Moskvě a jejímu vedení. Dříve vše zavinil Babiš, teď je to Putin. Ve skutečnosti se z Ruské federace pro většinu světa stal žádaný obchodní partner, který na rozdíl od prvních šesti největších ekonomik světa, vynecháme li Čínu a Indii, významově i ekonomicky výrazně posiluje. Naopak USA, Velká Británie, Brazílie, Francie, Německo a celá EU buď stagnují, nebo se jejich zadluženost stává neúnosnou. Spojené státy by nejradši kolonizovaly celý svět. Momentálně se snaží na úkor ostatních zabrat na nerosty bohatou Arktidu, což vyvolá další vojenské pnutí v této oblasti, ve skutečnosti ale nadále vysávají i syrské ropné vrty či nechávají Izrael masakrovat obyvatele z pásma Gazy, nadále zásobují nacisticky se chovající Ukrajinu Rusku nebezpečnou technikou. Naše přimknutí se k Američanům nás hned po nich postavilo na 2.místo mezi zeměmi, jejichž chování si bude Moskva pamatovat. Současná, ale i předešlá vláda, se úplně zbláznily a chovají se jako utržené ze řetězu. Navíc bez ohledu na následky. Rusové jsou snad z jistého sentimentu naštěstí zdrženliví, a tak dosud topíme jejich plynem a naše motory pohání ropa z Východu.

  Každý rok v tuto dobu hodnotíme uplynulých 12 měsíců a vzápětí přinášíme prognózu na ty další. Prožili jsme strašidelný rok a obáváme se, že ten další bude mnohem horší a složitější. Lehký nástřel čtenáře čeká zítra. Ne, dnes nebudeme přát Šťastný Nový rok. Byla by z toho cítit ironie. Děkujeme věrným čtenářům za pozornost, kterou nám věnovali. A přejeme vám všem hodně sil, které budeme potřebovat proto, abychom ten příští rok aspoň přežili a dočkali se podstatnějšího letopočtu 2025, kdy můžeme definitivně poslat Pětikoalici do propadliště dějin. A poté i některé její představitele postavit před soud. To je naše přání. Pokud by však Pětikoalice skončila dříve, vůbec bychom se nezlobili.

Jindřich Kulhavý

 

Speciály

Tipy