Je to rebel, 2.část…

   Propojení mezi soukromým sektorem a volenými politiky i na tom úplně nejvyšším stupni včetně historických vazeb jsme si naznačili v prvním dílu. Evidentní poslušnost EU vedené zatím Leyenovou vůči WEF, WHO a například i Sorosem spravovaným organizacím je zjevná a není ve světě ojedinělá, protože působnost tohoto svět ovlivňující zla je globální. Je tedy logické, že díky zákonu padajícího lejna podléhají Bruselem vydávané směrnice vyšším zájmům a zároveň dopadají na národní členské státy a poté i na jejich občany, tedy na nás všechny. Když to vezmeme do důsledku, podléháme tím plánům na uskutečnění Green Dealu a Great Resetu. To platí posledních pár let, je však třeba si uvědomit systematičnost světu vládnoucích klanů a peněz, kterými dlouhodobě ovlivňují svět. Zákony k ovládání plebsu jsou tak připravovány dlouhou dobu a jejich úpravy podléhají momentálním potřebám. Ukázkou je strach o vlastní životy politiků a následné odzbrojování společnosti. K zneužitým důvodům se přidají situace, občas i uměle vyvolané, kdy dojde k použití zbraně. To je mediálně zpracováno a směrnice je na světě.

  Obrovské množství nařízení a omezení vnímáme ve všech sférách života. Daňové zákony patří k těm, které díky zadním vrátkům a záměrně vynechaným dírám určeným bohatým umožňují parazitovat na práci nižší a střední třídy. Neplatí pro každého. Stačí si připomenout bigboard uprostřed českého pole patřící Babišovi a propagující jeho německou firmu za odměnu ve stovkách milionů. Nebo miliardovou úlitbu Volkswagenu pronajímajícímu logo Škoda její mladoboleslavské dceři. Jedná se o obrovské úniky peněz v době, kdy Finanční správa posuzuje reklamní aktivity malých firem s tím, že je v klidu smete ze stolu a doměří daň i s vymyšleným penále. Jde o ukázku zneužívání zákonů nastavených tak, že stát okrádá menší podnikající subjekty, aniž by se zabývaly velkými ,,spřátelenými“. Při naší myšlence, že daně jsou ve většině případů krádež, nám nevadí, že si ti velcí šetří své peníze, to by bylo nedorozumění, ale jde o naprosto nestejný metr neplatící pro všechny stejně. Daňové ráje, právní kličky a zkorumpovaná státní správa včetně justice jsou jasným důkazem zkaženosti celého systému. Připomeňme si Fialou využívanou kampeličku. Ten klid kolem toho je strašidelný a faktickou výzvou k neplacení daní pro každého z nás.

  Daňové zákony nejsou jedinými, které v nás vaří krev. Přitom se dotýkají všech a díky nim vám všem zůstává v peněžence méně než 20% toho, co vyděláte. Zbytek je přemístěn jinam, přičemž velká část končí v kapsách bohatých konečných příjemců z řad elit a majitelů nadnárodních korporací. Složitá síť skutečných vlastníků nemá nic společného s jejich seznamem určeným zákonem u nás. Ekonomická pravidla jsou asi hlavním souborem ovlivňujícím veškeré dění na světě a stojí na vrcholu pyramidy, na jejímž dnu jsou naše práva. Těch máme minimum. Nedodržování příkazů jdoucích z vrcholu je okamžitě trestáno. A aby bylo jasno, kdo je pánem, vzniká mnoho dalších norem a pravidel, o nichž se hovoří jako potřebných a ochraňujících nás. Celý ten systém směrnic a trestů za jejich nedodržování živí miliardu lidí na celém světě. Absolutní většina státních úředníků dohlíží na naši poslušnost, policisté, vojáci, vězeňští strážci a justice poté na dostatečné ukládání a dodržování trestů. Kdo tedy slouží systému, je vcelku jasné. A to nepočítáme třeba účetní, kteří jsou zde především kvůli mezičlánku mezi systémem a soukromou sférou a živí je kontrola správnosti všeho, co systému poskytujeme, a ještě si je platíme.

  Obcházení daňových zákonů tedy považujeme za rebelii blížící se však tomu, co elity mohou dělat se souhlasem politiků paradoxně právě elitami ovládanými legálně. Moralistům vzkazujeme, že určitý prohřešek udělal v životě úplně každý, byť si to nemusí uvědomit.Zároveň uznáváme, že společnost musí mít určitá pravidla. Jen těch omezení má být mnohem méně. Namátkou stavební zákon by mohl mít třetinu článků, normy jsou často úplně mimo realitu a takové BOZP je snůška nesmyslů umožňujících vydávat pokuty. Ještě horší jsou dopravní zákony stvořené pro diktaturu. Plno lidí je plně uznává, protože se z nich dlouhodobou výchovou a působením médií stali ovce. Kdysi stačilo pravidlo pravé ruky a pár textů, dnes za volantem nesmíme nic a ještě nás na dálku hlídají. Přitom základní potřebná pravidla by se vešla do školního sešitu.

  Jestliže vznikají zákony pro potlačení svobod, přičemž nepopíráme potřebu některých málo z nich, inteligentní a kreativní člověk si vybírá sám ty, které považuje za oprávněné a které nikoliv. Dochází k obcházení zákonů s rizikem potrestání. Normy zabíjejí individualitu, ačkoliv většina z nich vzniká jen z tohoto důvodu. Zkuste proti nařízením protestovat veřejně a vytáhnou na Vás zbraň, kterou Vy třeba ani vlastnit nesmíte. Nedodržujte rychlosti (ty u škol či smysluplné ve městě nemyslíme) a seberou Vám řidičák a někde i auto. Politik s majákem je beztrestný proč? Posprejujte vládní budovu a zavřou Vás, udělejte to samé kousek dál v ulici soukromníkovi a nestane se nic. Dejte pár facek sokovi v lásce a udělejte to samé policistovi na veřejnosti. Sedět půjdete za co? Napište své názory na sociální sítě a porovnejte to s rizikem pro Fialu vypouštějícího jednu zásadní lež za druhou, navíc plně ovlivňující dění v celé republice. To samé platí pro mainstreamová média.

  Jistě uznáte, že pokračovat nemá cenu. Nedodržování zákonů dostává v tu chvíli úplně jinou funkci, než mu přikládá prohnilý právní řád. Rebelové proti systému fungují jinak, než sprejeři, přilepovači se k silnici (ti systému navíc slouží) a další myslící si, jak jsou avantgardní. Ano, vážíme si skutečných volnomyšlenkářsklých rebelů ochotných riskovat a nespokojených s normami vyžadujícími se podřídit za každou cenu a kdykoliv. Patříme k nim, i když každý jinak a dle svých možností. Jen spojením všech se dokážeme vzepřít. Ohýbání hřbetu je zásadním nedostatkem slabých. Ti se nikdy nenarovnají, pouze převlečou kabát. Jména si domyslete.

Jindřich Kulhavý