Kdo je nejmocnější?

  V současnosti jsme svědky mafiánských praktik vládnoucích vrstev. Platí to jak v globálním měřítku, tak i v lokálních oblastech. Celosvětově existuje pár organizačních struktur, jejichž chapadla jsou roztažena napříč většinou států bez ohledu na politické zřízení. Ať už je to Black Rock, Vanguard a pár dalších nadnárodních skupin. Nitky vlády nad nimi jsou spletité a zcela záměrně jsou jejich struktury navzájem tak propletené, že najít skutečné vládce je nemožné a nežádané. Jsou v čele světa Rockefellerové, Rothschieldové, je ještě někdo nad nimi? Můžeme se domnívat, hovoří se o benátských rodinách, sionistech, vlivu Vatikánu. Je to v podstatě jedno, protože 99.99% lidstva si s tím může lámat hlavu, ale naprosto nic neudělá.

  Existují světové žebříčky nejbohatších lidí (např.Forbes), které nám každých pár měsíců nastíní, který ze světových hráčů sedí na trůnu nejzámožnějšího člověka. Je to ve skutečnosti k smíchu. Ti skutečně nejmajetnější a s největším vlivem nemají zájem být takto prezentováni. Tahají za nitky, spíše spolupracují, než soupeří. Bylo by naivní je vnímat jako struktury zranitelné nějakým Jamesem Bondem. Jsou to oni, kdo dosazují prezidenty, guvernéry bank či určují, kdy a jaký diktátor skončí. Slouží jim světová esa, elity, politici, umělci, ekonomové, králové, média. Posledně jmenovaná instituce jim i patří. Stejně, jako banky, průmyslové, energetické, potravinářské, těžařské i zemědělské společnosti. To je realita, kterou vnímá málokdo. Vše podstatné, co se děje, je de facto pod jejich dohledem a uniká jim pouze to, co je pod jejich rozlišovací schopnosti. Ve chvíli, kdy někdo vystřelí nad průměr, je zaměřen a je mu věnována pozornost. Někdo je dále s jejich svolením nechán vynikat (Gates, Zuckerberg, Bezos), jiní jim prostě posluhují a plní příkazy (Soros, Leyenová, Ruttu, Merz, Tusk, Kallasová).

  Celosvětová síť připomínající mafii má poté chapadla vedoucí do nižších vrstev, tedy do vedení států. Když se někdo nehodí, mohou změnit průběh voleb, zrušit je, spustit války, demonstrace. Opravdu si tu někdo myslí, že Minář je natolik sám schopný, aby přivedl stotisícihlavové stádo na Letnou? Nebo je jen tváří něčeho, co má svou strukturu, financování i ideologii, především pak záměr? Věří někdo Babišovi, že je rebel, když mu záda kryje člen Aspen Institutu Havlíček? Jde skutečně o střet mezi Babišem a Minářem, nebo je vše jen divadlo mající předstírat, že je u nás demokracie. Nejde o pojem, který je nejvíce ze všech falešnou iluzí o vztazích uvnitř lidstva? Jaká demokracie? To je něco, co skutečně nikdy neexistovalo. Přesto ji všichni požadují, vzývají a hovoří o ní. A když už přijde určitý náznak, kterým by měly být svobodné volby, velká část tuší, že jde opět jen o další manipulaci.

  Co se s tím vším dá dělat? Budeme li naprosto upřímní, pak musíme konstatovat, že vůbec nic. Můžete se sebevíce snažit být úspěšní, bohatí, významní, ale vždy dosáhnete přesně té mety, která vám bude povolena. Nezní to optimisticky, ale realita je taková. A vystřelíte li díky schopnostem nad průměr, potkáte se i tam s idioty, kteří byli dosazeni. Představte si tu dřinu, čas a peníze vynaložené na vstup mezi pofidérní elitu a tam narazíte na naprosto hloupou Nerudovou, bezpáteřního Zdechovského, podrazáckého Niedermayera. To jsou tři náhodná jména. Můžeme jít výše. Myslíte si, že Zelenskyj byl tak výjimečný, aby se vzepřel Rusku? Nebo že Leyenová má geniální schopnost vést Evropu. Nikoliv, ti všichni jsou vazaly sytému, který určuje vše na planetě.

  Proč to říkáme, píšeme? Jde o smutné uvědomění vlastní bezvýznamnosti, stavu, kdy se chcete sebevíce snažit o změny, ale nejste předurčen něco ovlivnit. Můžete komentovat, ale když zasáhnete správné místo a někdo si toho všimne, maximálně si nad Vámi odfrknou a pomocí nejpodřadnějších poskoků Vás smáznou. Budete li potichu něco budovat a nepřekročíte jistou hranici, nechají Vás dýchat, žít, dokonce i něco vlastnit. Protože když něco máte, jste snadněji ovladatelní, jste jejich. Omlouváme se, není to optimistické, ale to je realita. Chcete mít páteř, rebelovat, jít proti proudu? Dobře si to rozmyslete.

Jindřich Kulhavý