Když je v módě dlouhý nos, nosí ho kdekdo...

  Petr Pavel si vymýšlí dlouhodobě a lopingy v jeho vyjádřeních jsou často používanou realitou, která mu přesto pomohla vystoupat do blízkosti svatovítské katedrály. Dřina, kterou museli absolvovat stínový prezident Petr Kolář, Pavlovi sponzoři a spolutvůrci mediální propagace elitního generála NATO původem ze stranických organizacích KSČ v ČSLA a perspektivního kádru školeném pro kariéru ve Varšavské smlouvě, byla dlouhodobá a obrovská. Založení Deníku N patřícího k základnímu portfoliu pracujícímu na medializaci postavy šedovlasé ikony mající vysoké postavení ve strukturách NATO bylo jen jednou z epizod vedoucích k přeměně bolševického talentu na zásadního rusobijce. K původně bezvýznamnému titulu se časem přidal mnohem větší Seznam, veřejnoprávní média a oblafnutí voličů už bylo pouhým důsledkem „kvalitní“ manipulace s povědomím naivní části národa.

  Užitečnost Petra Pavla je nyní univerzální. Jeho progresivistický projev ovlivněný řiťolezectvím namířeném do pozadí proukrajinských liberálů a snaha být nejhlasitějším odpůrcem a kritikem Kremlu musíme spojovat především s těsným napojením na zbrojařskou lobby těžící z ruské SVO. Efektivita spojení Kolář, Pavel, Strnad, Rakušan a symbióza Hradu a STAN jsou zásadním stavebním kamenem konstrukce umožňující Strnadovi zázračně bohatnou, Kolářovi zároveň získávat vliv v zákulisí, Pavlovi naplňovat své cestovatelské, zážitkové a adrenalinové dovednosti a Rakušanovi mafiánské výstřednosti spojené s taháním za nitky a vyděláváním peněz. A nebýt Pauknera, plno lidí by o této spojitosti ani nevědělo.

  Okolnosti vedoucí k změně chování jmenované čtveřice jsou známé. Autor článků přinášejících informace o kauzách spojených s ní a skrývající se za pseudonymem Thomas Paukner rozvířil hladinu svými příspěvky, v nichž jsou důležitými aktéry i objekty zájmu právě lídři opozice a s nimi spolupracující subjekty. Ekonomicky ztrátový Deník N se svými redaktory usilovně pátrá po skutečné osobě schovanou za Pauknerem, ta zase postupně odhalila vznik média, ekonomické hospodaření a sponzory, mezi nimiž nechybí ani proslulý proliberální miliardář s proukrajinským přístupem Dědek. Také Petr Pavel je s titulem dlouhodobě spojen. Do éteru vynesené informace mnohé překvapili, je však plno takových, kteří už se ničemu nediví. Snad jen tomu, že si Kolář nevybral do úřadu prezidenta někoho inteligentnějšího, méně požitkářského a zároveň nezatíženého chmurnou minulostí.

  Dost bylo kritiky prezidenta, do politiky se hrne další protikremelský vysoký důstojník, tentokrát spoluaktér dronové kauzy spojené s využíváním vojenských kontaktů k nakupování a pašování dronů a jiné výzbroje na Ukrajinu a bývalý armádní generál Řehka. Opět se na scénu dostává STAN, neboť Řehka se stihnul oženit s jejich poslankyní, a i přes neúspěch ve sběru podpisů potřebných k možnosti ucházet se o post senátora bude nakonec kandidovat do Senátu ČR v jednom s okrsků uvolněných mu právě Starosty. Holt sňatková politika byla vždy praktikou vedoucí k posilování pozic elitních vládců.

  Dnes jsme začali dlouhým nosem spojovaným s proslulými lháři pohádkovým Pinochiem a skutečným Pavlem. Jsme součástí doby, kdy se lže ve všem. Ekonomové o reálné situaci EU, politici o perspektivách liberalismu, Armádní deník, Forum24, Zdechovský, Lipavský a další manipulanti o vítězném tažení Ukrajiny, Stanjura a rotopočtu, klimatoalarmisté o počasí a oteplování planety, energetici o progresu přinášeném solárními a větrnými parky, farmaceuti o nutnosti očkovat, zbrojíři o potřebě zahájit 3.světovou válku, Seznam a veřejnoprávní média úplně o všem a Leyenová je dokonce hnacím motorem prolhaného a selhávajícího systému. Nesmíme zapomenout na Fialu a jeho vymyšlené úspěchy a na Rakušana a jeho zašifrovaný telefon půjčovaný dětem. Mohli bychom pokračovat ještě dlouho, protože pravda už je sprosté slovo. A boj za ní obrovským rizikem. I proto jsou lháři současnou elitou. Takže chcete li čemukoliv věřit, před tím se pořádně zamyslete, jste li toho schopní.

Jindřich Kulhavý