Mělo by nám to otevřít oči

  Rozkrádání státního majetku bylo za komunistů trestným činem, jehož skutková podstata v podstatě určovala jisté hranice v tom, kam mohl občan při užívání společného vlastnictví zajít. Současní politici si však často myslí, že finance, které ovládají, jim zároveň patří. Jen jim tak nějak překáží určité zákony, jejichž obcházení napomáhá současný systém složený z mnoha nepřehledných dotací, podpor a momentálně i naprosto nepřehledný tok peněz přes žlutomodrou pračku peněz. Hledání způsobu, jak ukrást další peníze z již tak vybrakovaného státu pokračuje. Kšeftuje se se vším a na všech úrovních. A protože nenasytnost špiček je obrovská, i níže postavení státní úředníci si hledají své zdroje. Právě dotace spojené se státními zakázkami jsou další oblastí, kde létají v konečném součtu obrovské peníze. Ostatně kauzy kolem Motolské nemocnice a digitalizace či Barrandovského mostu a komplexu Blanka o tom hovoří jasně.

  Politici již pár desítek let, řekněme minimálně 36 roků, kradou jako straky. Pokud by stejné úrovně dosahovali prostí občané, byli by Piráti svým názvem i náplní jedinou stranou u nás. A byla by u nich polovina národa. Hned po revoluci v rámci privatizací zbohatly bývalé managmenty státních podniků, své peníze zlegalizovali staří veksláci, protočilo se tolik peněz, že to některé banky neunesly a zkrachovaly. Stát byl mizerným hospodářem, a to mu zůstalo dodnes. Těch zveřejněných a pod koberec zametených kauz bylo tolik, že je s podivem, jak málo lidí za ně bylo potrestáno a je evidentní, že policie a justice jsou nástrojem používaným pouze pro udržení poslušnosti občanů, nikoliv elit. Jen výjimečně se zákony dotknou nižší či střední šlechty, beztrestnost té nejvyšší je alarmující. Babiš v době covidu odkláněl státní finance způsobem naprosto trestuhodným (jeho předchůdci měli také „důvody“, díky kterým mizely obrovské částky), ovšem umění nechat zmizet stovky miliard předvádí i Fiala & spol. Navíc s naprostou arogancí a bez studu.

  Evropská unie je vzorem v rozkrádání. Leyenová s absolutistickým přístupem vládnutí rozhazuje peníze Evropanů plnými náručemi a je ukázkou toho, že se jim nic nestane. I po vyšetřování byznysu s pseudovakcínami je dále v čele mohutné organizace mající původně za úkol spravovat společný evropský majetek. V Davosu pravidelně zasedá WEF, tedy organizace přímo předurčená k ožebračování národů. Naši příštipkáři se pomocí Kampeličky, Dozimetru, ukradených peněz původně směřujících do oblastí postižených povodněmi a nově vypraním těch pocházejících z trestné činnosti snaží Evropské komisi sekundovat. Přidejme obrovské částky spojené s Ukrajinou končící v kapsách zbrojířů a měnících se částečně v úlitbu politikům. Bezednost jejich kapes je tedy logickým důkazem „kvality“ kontrolních mechanismů.

  A nakonec to podstatné. Největším problémem je pro ně ty peníze získat čisté. Kauza kolem bitcoinů ukazuje jednu věc. Všechny ty digitální měny pocházející z imaginárního elektronického bankovnictví jsou tak nějak určené k vytvoření naprostého chaosu, v němž pár lidí zbohatne a zbytek bude vystaven riziku obrovských ztrát. Všechny ty digiprachy a kryptoměny nechávají sice za sebou stopy, ale zkušení hackeři si umí najít cestičky, kudy je nechat mizet. Možná my staré školy působíme nemoderně, ale už přechod z klasických zlaťáků na papírové bankovky nekryté zlatem považujeme za chybu. A současné podvolení se bankovnímu systému, kdy nemáte nic jisté, tedy ani své úspory, je zásadním projevem hlouposti a naivity. Vládní koalice narazila na problém, jak ukradené peníze zlegalizovat, stejně tak jejich potrestaný majitel. Ale v důsledku jde o ukázku toho, jak může dopadnout kdokoliv z uživatelů těchto měn. Nechat je zmizet z Vašeho účtu je tak snadné.

  I proto je tu snaha zavést digitální měny. Jsou snadno kontrolovatelné, blokovatelné, zároveň nikdy nebudou skutečně Vaše. Neposloucháš, nic nedostaneš. A že je to Tvoje, Ale no tak. Tvůj mohl být hrnec zlaťáků zakopaný pod stromem. Ale účet spravovaný bankou, různými subjekty atd? Nikoliv, stačí zapomenout či ukrást heslo a vše je jinak. Momentálně nám vládní koalice ukazuje, jak problematické je dostat se k něčemu, co teoreticky je, ale de facto není. Ani stíhaný podnikatel se k tomu, za co si odseděl roky, nedostane. Ale nevěřte, že se ty bitcoiny někam nakonec nepřesunou. Jen je ukrást vyžaduje vysokou znalost prostředí, ve kterém vznikly. Zloději narazili na své hranice, ovšem ty prolomí ještě větší šíbři. Je to jen další vážné varování před další vlnou likvidace hotovosti. Jen to, co je doma, se počítá. Tak si to pamatujte. Tentokrát lapkové ochutnávají hořké plody své práce, ale příště na to doplatíte vy, kteří systému věříte.

Jindřich Kulhavý