Něco je úplně jinak, bohužel...
www.inadhled.cz Děti následují své rodiče v plno věcech, často aniž y si to uvědomovaly. Je to logické, většinou jde o nejbližší vzory. A tak i v období naprostého vzdoru kopírují chování, gesta i zvyky těch, kterým občas nemohou přijít na jméno, přestože táta s mámou by za ně dýchali.
Prostředí, ve kterém děti vyrůstají, má vliv na jejich další život, to i přesto, že se v dospělosti může změnit a není nic neobvyklého, když kluk z vesnice uteče do města. Opačným směrem putují zase dívky a ženy, když následují své partnery. Přesto jim v hlavě zůstanou vzpomínky na dětství. Pokud nebylo poznamenáno vyloženě smutným průběhem, na který by se dotyčný snažil zapomenout, většinou se rádi vracíme na místa, kde jsme něco prožili. Po mnoha letech se nám vybavují střípky, o kterých jste si mysleli, že vyšuměly. Svým dětem se snažíte ukázat prostředí, ve které jste byli v jejich věku, většinou k tomu použijete i jejich prarodiče. Tedy pokud žijí a mají zájem, což asi většina, i když výjimky existují.
Často však svou snahou přinášíte poťouchlý úsměv na tvář pubescentů. Těžko chápou vaši snahu seznámit je s místy, kde máte kořeny. Styl života e velmi změnil. Pokud generace narozená mezi rokem 1960 až 1975 vyrůstala v době, kdy byl plno relativní nesvobody a své mládí prožívala pod vlivem uzavřených hranic a omezeného pohybu, ta nynější žije i přes mohutné rozkrádání vládnoucí garnitury v obstojném luxusu. Pokud pro dnešní generaci rodičů a prarodičů byla města hřištěm a za jejich hranicemi začínaly přirozené opičí dráhy, nyní je vše jinak. I sebesportovnější dítě z města na strom nevyleze, vlastně ani netuší, proč by to dělalo. Do rybníku nevleze, protože není slaný a na zahradě nebo v blízkém okolí je bazén. A bahno mezi prsty u nohy je odporné. Sezení na budníkách pro popelnice už se nekoná, odpadků je desetkrát více a nehodí se to. Kopání o zeď domu je nepřípustné, polystyrénové zateplení by to neuneslo a špinavá fasáda patří sprejerům.
Pokud jsme ve věku nad 6 let trávili venku celá odpoledne bez kontroly mobilem, tedy pokud nebyl zarach, neboli trest za špatnou známku, poznámku , atd., nyní děti především ve městech chodí ven minimálně. Strach z různých kriminálních živlů je přehnaný, pouze média se nepřiměřeně a bombasticky živí na případech, kdy se skutečně něco stalo. Z velké části zmizela různá prostranství, dny jsou vyplněné kroužky a tréninky, chybí party, které pomáhaly utvářet sociální chování. Dříve si děti měnily angličáky, známky, obrázky ze žvýkaček (DONALDY) a plno dalších akvizic. Takže vstřebávaly základy ekonomiky. Partu vedl nejstarší, také za ni tak trochu zodpovídal, měla svou skladbu i s různými funkcemi. Komunikace nynější mládeže vázne, sedí u počítačů, píší si smsky i ve chvíli, když na sebe vidí a seznamují se přes bluethoot, facebook.
Když to tedy shrneme, chybí jí přirozený pohyb, klasická mezilidská komunikace a bližší vztah ke svému okolí. Kriminalita, únosy a znásilnění se velmi přehánějí, dle statistik jsou na stejné úrovni, jako kdysi. Možná je vyšší riziko drog, které nahradily alkohol, ale i zde záleží na prostředí, ze kterého děti a jejich výchova vychází. Přemýšlejte o tom, jaké vzpomínky budou mít vaše děti. Pokud to budou jen ty, ve kterých se jim vybaví sezení před playstationem, získané kredity na tabletu a otravný táta, který pořád chtěl něco dělat, tak jsme udělali někde chybu. Původně jsem chtěl psát o dospívání a sexualitě, jenže to si necháme na příště. I když to je také téma k pošušňání.
J3.K
