Nejbezpečnější podnikání

   Každý, kdo si zkusil být nezávislým na příjmech od státu, ví, kolik podlostí ze strany státní moci musí jednotlivec i firmy překonat. Povinností informovat o všech svých aktivitách přibývá. Na prostém člověkovi pracujícím ve svém si smlsne plno úřadů. Sociálka, zdravotní pojištění, statistický úřad, finanční úřad a správa, obecní a živnostenský úřad, advokát, notář, rejstřík trestů, rejstřík firem, banky, pojišťovny. To vše, pokud nepodnikáte v oboru, který je zatížen ekologickými předpisy, schvalovacími procesy, případně dalšími licencemi. To jste ještě nic nevyrobili, neprodali, nevydělali, ale už jste dost utratili. A budete platit ještě více, pokud někde nevyhovíte. Vaše datová schránka je indikátorem příchozích problémů. Něco zapomenete, nenahlásíte, spletete se, problém je na světě. Do toho všeho musíte vymyslet, co bude předmětem vaší činnosti, postarat se o její průběh. Což znamená desítky odpracovaných hodin navíc proti prostým zaměstnancům a minimálně tolik času, kolik práci věnují špičkoví státní manažeři.

  Podstatná je výše míry rizika, kterou každý podnikatel podstupuje. Kterýkoliv z výše uvedených státních úřadů má ve své pravomoci vás zlikvidovat, ovšem nejvíce se činí poslední dobou Finanční správa. Její obstavování majetku je systematickou likvidací některých subjektů. Přidejte si ještě nepříliš dobrý podnikatelský záměr, v jehož důsledku můžete přijít o vložené investice, změnu prostředí v oboru, který jste si vybrali, možnou hospodářskou krizi a její důsledky, starosti se zaměstnanci a případnými zloději zevnitř i zvenku, vztah k vlastnímu zdraví, a máte načrtnutou téměř kompletní šablonu podnikatele. Možná si právě teď říkáte, že to nemůže být tak hrozné, když soused jezdí v luxusním BMW a vlastně nic nedělá. To je omyl. Ten soused vše toto podstupuje, denně přemýšlí o tom, co mu hrozí a co může zlepšit. V noci nespí, telefon má stále zapnutý, to i na dovolené. Čeká ránu, jen neví, z které strany přijde. Podnikatelé jsou vlastně blázni.

  Daleko bezpečnějším zdrojem příjmů je politika. Právě Andrej si to také uvědomil. Sice později, než jiní, ale i jemu to došlo. A když to dokázal skloubit, to se teprve zadařilo. Dosud musel okrádat, podvádět, vymýšlet kličky, podplácet, hrát si s čísly, no koho by to při jeho obratech těšilo vést si účetnictví? Ale takový politik nic z toho nemusí, v klidu si rozhoduje, občas podiskutuje, pohraje si se svou mocí. Například někomu přihraje státní zakázku, jinému dotaci, koukne po tom, co by se dalo ještě zprivatizovat. K tomu solidní plat, prezenty a různé odměny (všimné se tomu říká?), prémie, náhrady a utužování vztahů, hledání kontaktů. Schůzky a jednání, pracovní cesty do zahraničí. A když se daří, tak i služební auto a byt. Vcelku solidní podnikatelský záměr, co říkáte? No a Babiš to opět dotáhnul k dokonalosti. On tyto služby nedělá pro ostatní, on to vše dokáže dělat pro sebe.  Bez rizik, protože ta eliminuje příkazem svým podřízeným. Je geniální, nebo ho někdo vede? Ostatně, kontrolní otázka. Bylo v minulosti trestně stíháno více politiků, nebo převažují podnikatelé? A dokázali by ti nejmajetnější a nejvlivnější podnikatelé něco více bez kontaktů s politiky a jejich korumpováním?

  Být úspěšným politikem je vynikající džob. Imunita umožňuje hospodařit se státními prostředky se záporným výsledkem, upravovat tok peněz je poměrně jednoduché. Státní zástupci jsou přístupní dohodám, policie je ovládána loupežníky, úřady jsou podřízené. Rizika minimální, jen opravdu velmi hloupý a nenažraný člověk v tomto oboru skončí špatně. A tak se ptám sám sebe, nezvolil li jsem kdysi nevhodný způsob obživy.  Kdybych šel kdysi do politiky, asi bych se měl lépe. Jenže já prostě neumím žít bez páteře. Jak jste na tom Vy?

J3.K