Nenávistné projevy se musí trestat?

  Sledování nejvýraznějších kritiků společenských změn nabírá na obrátkách. Mazání profilů na facebooku je sice relativní prkotina, ale vzhledem k tomu, že jde o rozšířenou moderní komunikační aplikaci, je to předzvěst snahy umlčovat nesouhlasné projevy a názory v již poměrně dost širokém měřítku. Následovat bude odposlech významných odpůrců, později podobně, jako v Německu sledování, domovní prohlídky a šikanování ze strany státu. U našich západních sousedů došlo už na členy parlamentní strany AfD, přidalo se i násilí a vyhrožování od příslušníků levicové organizace Antifa, s níž mimochodem sympatizují naši Piráti a její předseda Bartoš se osobně účastnil jejich akcí. Vše však začalo tak, jako u nás. Prostým nahlašováním příspěvků a apelem na státní úředníky, aby s kritikou bojovali. Pokud vnímáte skutečnou nenávist právě u šílených aktivistů a posléze i u ozbrojených členů Antify, vnímáte dobře. Vzpomeňme si na rozčilené a agresivní reakce komunistických hodnostářů při jakékoliv zmínce o úspěšném Západu, strach z příslušníků VB a Lidových milicí, a jsme tak trochu doma. Mládež, ze které se profilují nejvýraznější typy udavačů, prudičů a informátorů, si na dobu komunismu nepamatuje a nemůže tedy vědět, jak moc se podobá tehdejším nadšeným svazákům a mladým aktivním komunistům agitátorům. To, co sami kritizují, se stává hlavním atributem jejich chování.

  Co si dovolujeme kritizovat a s čím nesouhlasíme? 

  Na prvním místě je momentálně migrace. Její dopad na velkou část evropských zemí je devastující. Při zvážení všech pro a proti, přičemž výhody by bylo třeba hledat lupou, a ani tak by nebyla jistota, že se nějaká najde, je migrační vlna prokazatelně naprosto neobhajitelná. Nepomůže nikomu s výjimkou těch, pro které je byznysem. Není omluvitelná z pohledu ekonomického, lidského, vojenského a ani politického. Její tvůrci si pouze hrají na nedotknutelné bohy. Příznivci migrace jsou pouze ovlivnění jedinci slézající se do stáda se společnou nebezpečnou ideologií potlačující přírodní zákony, teritoriální rozdělení světa a překračující svým arogantním přehlížením veškerých faktů logické myšlení. Pokud toto nesmíme kritizovat a nebudeme li to dělat a vystupovat proti migraci, pak jdeme na porážku, ke které nás tito šílenci odsoudili. Zvláštní je jejich neuvědomění si toho, že na ni jdeme všichni společně. Vystupování vůči migraci není rasismus, xenofobie, je to pouze nazývání skutečností správným výrazem a projev pudu sebezáchovy. Drzost, s jakou nám sluníčkáři přikazují, jak se máme v záležitosti migrace chovat, je důkazem toho, kam už všude pronikli. Systematičnost jejich činnosti je hrozivá a důslednost nebezpečná. Je třeba si uvědomit, že pod jejich režií už pracují politici, pedagogové, policie a brzy začnou i soudy.

  Genderové šílenství se stalo dogmatem posledních let. Homosexuálové postupně obsazují uzlová místa, politická korektnost a honba za každým hlasem neumožňuje ani náznakem se dotknout lidí kdysi nazývaných jako buzeranti a lesby. Úchylnost doby posouvá měřítka normálnosti ještě dále, takže se k ní blíží dosud trestaná a důrazně odsuzovaná pedofilie. Jde li o změnu potřebnou především pro muslimy a osvobozující zvrhlé nudící se elity, to už je otázka, nicméně takto závažné téma nelze přehlížet. Sféra činnosti genderových inženýrů zahrnuje už i školáky a skutečně pošahaní rodiče nejen, že naslouchají naprosto scestným teoriím o určování pohlaví, ale jsou schopní naprosto zdravé děti svou výchovou vést k jistému rozdvojení osobnosti. Neutrální jména a možnost vybrat si, budou li kluk či holka bez ohledu na jednoznačné pohlavní znaky vyskytující se v kalhotkách nebo trenýrkách, způsobují naprostý chaos ve společnosti. Programová reklama a akce typu Prag Pride slouží pouze k další propagaci homosexuality. Kreativci v reklamních agenturách jsou buď sami gayové, nebo jsou pod jejich dozorem. Musí být šílené bát se zvýraznit význam muže a roli ženy. Opět je třeba připomenout, že normální vztah vedoucí k vzniku rodiny se rodí mezi mužem a ženou. Vše ostatní je buď náhražka, nebo přímo zločin. Což platí především o výchově dětí v homosexuálních svazcích.

  Evropská unie je spolkem státu rozdílných výkoností ekonomik, uměle vytvořeným společenstvím různých národů, kterým velí největší exoti z těchto území pocházející. Jak jinak nazvat například Junckera, Mogherini, za nás třeba Štětinu. Systém dotací a přerozdělování peněz je dokonalým nástrojem politické korupce, vytvářením přesně směrovaných pobídek a naprosto zjevných krádeží. Dalším bezdůvodným utrácením peněz daňových poplatníků se jeví extrémně vysoká režie aparátu úředníků v Bruselu a jejich pravomoci při rozdávání ze společné poklady směrem k subjektům nacházejícím se mimo Evropskou unii. Schopnost obyvatel ovlivnit dění v EU neexistuje, výjimkou jsou volby do Evropského parlamentu, o jejichž nezmanipulování se lze jen domnívat. Jisté je, že potřeba totální změny je akutní.

  Ekologie je dalším druhem terorismu vedeném vůči obyvatelům Evropy a USA.  Ačkoliv je více, než jen pouze zřejmé, že elektromobilita  je především byznysem, který ale momentálně likviduje většinu toho, co dosud inženýři vytvořili, je prosazována nekompromisním způsobem. Zkušenosti z Dánska, které ve velkém vyhlásilo podporu elektomotorům v automobilech, jsou natolik děsivé, že představa dalšího chaotického šíření tohoto pohonu vozidel v této nepřipravené formě nás vrátí o 80 let zpět. Neustálé vyhrožování oteplováním planety a vlivem CO2 na životní prostředí se dosáhlo toho, že mnoho lidí o přechodu na elektřinu uvažuje pozitivně jako o záchraně planety. Jde o omyl, může se z toho stát obrovská ekologická tragédie. Výzkumy už nyní ukazují, že nejde o čistější způsob dopravy, navíc je méně pohodlný a bezpečný. Ale problémy nejsou jen kolem dopravy. Nejzodpovědnější vůči přírodě je právě Evropa, přesto právě v ní se postupně povinně snižuje další využívání plastů. Afrika a Asie jsou podstatně většími znečišťovateli, tam ovšem restrikce používání plastů nefungují,

  Nakonec máme českou specialitu. Tou je nedotknutelnost Václava Havla. Stačí upozornit na mnoho ne zrovna pozitivně hodnocených událostí s ním spojených a rázem se dotyčný kritik stane vyvrhelem společnosti. Zkreslená realita, špatná paměť a systematická výuka vytvářející pro mládež z Havla glorifikovanou osobnost bez vady na kráse se staly předpokladem k jeho obraznému svatořečení. Skutečnost však byla úplně jinde, jen veřejnost měla díky probíhajícím společenským změnám sníženou hladinu vnímání. A otevření očí se stalo pro mnohé naprosto nereálným nebo těžko pochopitelným.

  Většina toho, co je nazýváno nenávistnými projevy, jsou pouze reakce na laxnost a aroganci odpovědných politiků. Necháme li se omezovat v svobodném projevu a nebudeme li hledat cesty, kterými se názory odlišné od představ ideologů budou dostávat na veřejnost, přijdeme nejen o iluze a svobodu, ale pravděpodobně o mnohem více. Zapamatujme si, kdo nám kázal, co můžeme a co nikoliv. Jednou se karta obrátí a my nesmíme povolit, aby tito lidé pouze převléknuli kabát. Svobodu momentálně opět ztrácíme. Nedejme si ji ukrást.

J3.K