Právě se nacházíte:

Nespravedlnost…..

26. 10 2018

   www.inadhled.cz     Co nám přinese konec října? Blíží se státní svátek, kterým oslavíme sto let naší státnosti. Bohužel vychází na neděli, takže si volna navíc moc neužijeme, snad jen školou povinní si víkend o dva dny prodlouží a odpočinou si od sezení ve školních lavicích. Lze to vnímat trochu jako nespravedlivé, státní svátek by si měli mít možnost využít odpočinkem navíc všichni. Nicméně kalendáři neporučíš, takže si aspoň v neděli déle pospíme, přecházíme totiž na zimní čas. Možná už naposled, ono to přehazování hodin, hodinek a budíků v celé domácnosti je tak trochu opruz. Navíc zvířata neznající přístroje měřící čas se tím zabývat nemusí, všem ostatním to tak trochu nespravedlivě komplikuje život. Dále je třeba si připomenout nutnost výměny letních pneumatik za zimní, takže pneuservisy už mají žně a rozhodně si volna neužijí a dělat i po změně času budou dělat od tmy do tmy. Tato činnost je však vyvážena vyššími příjmy, což je v pořádku. 

  Na oslavy státnosti se k nám hrnou davy lidí, které tu zrovna moc vidět nechceme. Německá kancléřka Merkelová, která je hlavní tváří imigrační krize a svým pozváním otevřela stavidla zadržující největší nápor běženců (slovo uprchlík už dávno ztratilo význam tím, že oni neprchají před něčím, ale hledají pohodlí a luxus Evropany placený), a spustila tím jeden z nejkontroverznějších momentů v historii Evropské unie, u nás nepatří mezi oblíbené. Jestliže se o Milošovi Zemanovi říká, že rozděluje národ, je to opět nespravedlivé. Ten je rozdělen především díky Merkelové, jejíž apel na přemísťování migrantů z Německa do jiných zemí dělá zle všude včetně naší země. Přístup k celé této problematice utvořil dvě navzájem znepřátelené skupiny obyvatel, z nichž jedna nadšeně souhlasí, protože vůbec netuší, jaké následky to bude mít.

  Ta druhá, která je nezkorumpovaná, nepodlehla šálivému přesvědčování a sleduje vývoj kriminality a ekonomiky ve státech, které zůstaly nakloněné multikulturní společnosti, statečně odolává a bojuje s arogancí moci, kterou nám Merkelová předvádí. Smutné je, že ta menší parta toužící po devastaci země je většinovou součástí politické scény, mediálně podporovaná veřejnoprávními televizí a rozhlasem, vystupující na prknech znamenajících svět. V té druhé je až na pár výjimek především prostý lid, jehož jedinou výhodou je penězi z EU nezatížená mysl a zdravý úsudek. Menšina se snaží ovládat většinu. Nespravedlnost? Nikoliv, holý fakt podpořený historickou zkušeností. Tak to totiž funguje po celou existenci lidstva.

  S Angelou Merkelovou přijede i Emanuel Macron, francouzský prezident, s nímž si německá kancléřka notuje. Tento mladý kádr světové politiky ji přijede podpořit při kárání našich ústavních činitelů, kteří budou poníženě v předklonu vysvětlovat, že to mají těžké, protože senilní stařec na postu českého prezidenta, kam nespravedlivě přes jejich snahu a díky vůli zpupné části národa dosednul, pevně stojí na svých jinak věkem trochu vratkých nohách za svým, tedy proti snahám otevřít se světu Merkelové a Macrona. Naopak se holomek paktuje s představiteli států V4, které dělají v té EU takové problémy.

  Dá se očekávat,že na předávání státních vyznamenání pravděpodobně chybějící Němcová, Kalousek. Schwarzenberg, Pospíšil, Gazdík a možná i několik uživatelů marjánky od Pirátů a pár dalších politiků toužících po skutečně společné Evropě se někde bokem pokusí vyjádřit svou podporu činnosti hlavních postav ztráty integrity naší země, které nám v den její oslavy přijedou vysvětlit, že dalších podobných sto let už rozhodně nebude. A aby toho nebylo dost, bude i ukázka toho, že lze mít za prezidenta kolaboranta a spekulanta, takže nám to přivezou ukázat ze Slovenska. Kiska má navíc trávit s Milošem Zemanem celý den, lze tedy jen doufat, že to Zeman přežije, aniž by se nakazil multikulturou. Takový rakouský premiér Kurz už tím procesem možná prošel, neboť pomalu přechází na druhý břeh. Bohužel se asi nedostaví Ital Salvini, Maďar Orbán, Francouzka Le Pen, budou chybět i další, kteří by nám jistě další století v samostatném a hrdém státu jistě přáli.

  Boj s nespravedlností nás provází celý život. Jistě si vzpomínáte na okamžiky, kdy byl na Váš úkor protěžován někdo jiný. Ve škole, při sportu, v práci. Postavit se tomuto jevu je často sysifoská a nikdy nekončící práce bez náležité odměny. Někomu stačí dobře vypadat, jinému si připlatit, něco slíbit či poskytnout jinou úlitbu. Nespravedlnost je často spojená s mocí jedněch a schopností vlézt hluboko do jejich zadku u druhých. Tam, kde je šikovnosti, schopnostem a inteligenci předurčeno v pořadí skončit až za arogancí moci, slepotou, závistí či různými druhy zvýhodňování, tam boj s tímto jevem musí být velmi lstivý a důsledný. Jak vidíte, místa pro čest, přímost a hrdost moc nezbývá. Tyto vlastnosti jsou nárazem hlavou do extrémně tvrdé zdi. Bohužel lze pouze se smutkem v očích poskytnout jednu jedinou životní radu. Zůstaňme hrdí a čestní, ale naučme se to dávat najevo tam, kde víme, že tato vlastnost bude oceněna. Všude jinde používejme zbraní nepřátel, jen s ještě větší intenzitou a razancí. Tak, abychom je pokořili. Není ostudou být silnější, můžete li poté dosáhnout svých cílů. To platí pro jednotlivce, ale i pro tu část společnosti, které jde o to zachovat si svou jedinečnost. Nezní to optimisticky, ale funguje to, byť s velkým sebezapřením.

J3.K

Speciály

Tipy