Opravdu to můžeme a chceme vydržet?

17. 12 2022

www.inadhled.live    Uplynulý pracovní týden nám přinesl jednu velkou zajímavost. Tou je rozpad vlády na Slovensku, její demise a lopingy ministra financí Matoviče s vlastním odstoupením. To, že padne proamerická a skoro ukrajinská vláda, očekával málokdo a okamžitě se strhnula lavina teorií o možných dalších scénářích. Jisté je, že vládnout v demisi by neměla stávající skladba dlouho a zároveň nikdo mimo zázemí Čaputové nestojí o úřednickou vládu. Slováci nám přinejmenším ukázali, že se zbavit špatných politiků částečně lze, důležité však bude, jakou cestou se vydají dále.

  Mezitím u nás je u moci stále ta nejhorší možná koalice, kterou bylo možno poskládat. Fiala se jako premiér vyprofiloval do paralelní kyjevské vlády a svůj zájem nasměroval na východ. Dosud se nestalo, aby předsednická země EU naprosto ignorovala své občany a jejich potřeby, místo toho udělala vše proto, aby jak ze samotné EU, tak i z vlastního domovského státu vyvedla tolik peněz ven mimo spravované území. K tomu samozřejmě Fiala potřeboval spolupráci se stálým vedením Evropského parlamentu a Evropské komise. Naplnil tak očekávání do něj mocipány vložené a aktivně se podílel v uplynulém půlroku na destrukci Evropy a České republiky. Po stránce ekonomické tak za dobu své vlády úplně zplundroval státní pokladnu, zadlužil Českou republiku o další stovky miliard korun, upsal se k splácení ukrajinských dluhů u soukromých bank a ještě si myslí, jak dobrým premiérem je.

  Máme nejdražší elektřinu v Evropě, ne li na světě, přestože ji vyrábíme velmi levně. Polostátní podnik ČEZ vyplácí vysoké dividendy, zaměstnanci dostali držhubné, je připravena mimořádná daň, kterou stát získá mnoho dalších miliard navíc, ty však skončí buď na Ukrajině nebo v zahraničních bankách. Žádnou svou velkou nemáme, dokonce i ČNB je vzdáleně ovládána Rothschildy. Přitom právě banky odvádí z České republiky nejvíce peněz ze zisků. Za nimi následují nadnárodní obchodní koncerny, Big Pharma a ještě donedávna automobilky, těm však momentálně díky Green Dealu a neschopnosti se bránit nesmyslům kolem něj dochází dech. Inflace v České republice je na špičce v Evropě a dopady na obyvatelstvo jsou doslova drtící. Zhoršuje se kvalita života jako takového. Dopady vnímáme v soukromí, ale i v oblastech školství, zdravotnictví, sportu, sociálních službách. Tvrzení, že ještě není tak hrozně, když jsou večer plné restaurace, lidé stále cestují do zahraničí, jezdí auty a zaplňují horské areály, je manipulací. Kdysi se lidé v restauracích stravovali mnohem více i přes den, turistika byla daleko menším zásahem do rodinných rozpočtů, den na sjezdovce s rodinou nebyl svátkem, ale každovíkendovou aktivitou a plná nádrž u auta normou, a nikoliv dírou do vlastní peněženky. Řízek v drahém Špindlu byl za 150,- Kč, ne za 400,- a permanentka za vlek Vás sice naštvala, ale nepřinutila Vás na lyžování s rodinou prostě zapomenout.

 To vše je však méně podstatné a nic proti tomu, v jaké situaci se ocitnula většina seniorů, matek samoživitelek a mladých rodin. Vysoké pořizovací hodnoty nemovitostí vrací lidi zpět k nájmům, ovšem jejich cenová hladina je také strašidelná. Přidejme ceny a dostupnost energií, to vše navíc spojené s doslova tragickým výhledem na budoucnost, kdy je nám slibováno, že zlepšení nepřijde, spíše naopak. Ta nejstarší generace dožívá ve stresu, přestože za svého aktivního života připravila velmi solidní podmínky pro rozvoj České republiky. Lidé nacházející se na přelomu mezi stále aktivním a důchodovým věkem se hrozí toho, jak se s odchodem do důchodu vypořádají, těm mladším už nezbývá nic jiného než se na pozdější roky začít připravovat, jen nikdo neví, jak. Samotné spoření je jen velmi riskantním odkládáním peněz, které inflace dělá bezcennými, nemovitosti se dostávají díky plánovanému Great Resetu do pásma ohrožení a na vlastních pozemcích bude brzy snaha zakázat cokoliv pěstovat a chovat. Zatím Čechům zůstávají legálně držené zbraně, to aby se asi mohli po dosažení důchodového věku zastřelit. V Kanadě to řeší doporučovanou eutanázií, střelné zbraně se totiž rozhodli vzít všem včetně lovců žijícím na samotách.

  No a nakonec tu máme totální ukrajinizaci České republiky. Jestliže jsme zabránili přijímání migrantů z Afriky a Blízkého Východu, pak nekončící příliv Ukrajinců, jehož intenzita ještě stoupne, nás zasáhl stoprocentně. Díky nesoudné Pětikoalici k nám přichází nejen utečenci před válkou, tedy matky s dětmi, ale také množství bojeschopných nacistů a nacionalistů, rozvinula se zdravotní a sociální turistika, vzrůstá kriminalita, jsou odčerpávány desítky miliard odcházejících na Ukrajinu, ovšem život těch, kteří tu zůstávají, případně pendlují mezi oběma zeměmi, dotujeme neméně. Centra největších měst připomínají Kyjev a je otázkou času, kdy zvlčilá ukrajinská mládež začne organizovaně terorizovat tu naší. Vřele doporučujeme rodičům zápis svých dětí včetně dívek na bojové sporty a výuky střelby. Třešničkou na dortu upečeném Pětikoalicí je poté ,,výcvik“ již vycvičených ukrajinských vojáků a jejich příprava pro boj v obydlených zónách, od nichž se dle slov ministryně obrany mají naši instruktoři co naučit. Kde asi budou nasazeni v případě očekávaných nepokojů u nás?

  Fialova vláda by měla následovat tu slovenskou. Bohužel tu máme mnoho lidí, kteří v rámci své většinou pouze mediálním harašením podložené nenávisti k Rusku vyslovují devastační politice EU a proamerické Pětikoalice podporu. Je to jen těžko pochopitelné a hloupost lidí solidárních k parazitující Ukrajině je nekonečná. Nikdo tady nechce být satelitem Ruska, ovšem o vyrovnané spolupráci a vzájemně výhodných obchodech by měl přemýšlet každý, kdo má zájem na prosperující České republice. Bohužel nám díky Fialovi a liberálům ujíždí vlak a Rusové už ztrácí zájem o jakékoliv narovnání zničených vzájemných vztahů. Svou aktivitu přesměrovávají z Evropy pryč a vrátit se do ní nebudou muset chtít. A k nám už vůbec ne. Česká republika tak bude až do své likvidace pouhým otravným přívěškem k někomu jinému. Už od nás není skoro co odvézt, zbývá jen elektřina, voda a možná trochu nerostného bohatství. Nic víc. Jsme tedy jaksi…v háji.  

Jindřich Kulhavý

Speciály

Tipy