Osobnost….
www.inadhled.cz Kolem každého z nás se pohybuje mnoho lidí, nemalý počet jich projde naším životem. Někteří z nich se z našich vzpomínek vytratí ve chvíli, kdy se za nimi zavřely dveře, u jiných vnímáme negativní pocity při každé zmínce o nich. Přátele vždy rádi uvidíme a často jim odpouštíme i nedobré stránky jejich osobnosti. Jsou však i tací, kterých si nesmírně vážíme a ač nemuseli být pouze pozitivní postavou v našem bytí, uznávali jsme je a úcta k nim trvá.
Již v dávných dobách, kdy si ještě lidé k sobě tu úctu projevit uměli, bylo vskutku normální ji projevit i nepříteli, pokud tento byl čestným a rovným. V součastnosti jen málokdo dokáže sklonit svou hlavu před úspěšnějším sokem, případně pozvednout pokořeného a třeba jen lehkou úklonou v něm ocenit to, co z něj i přes vzájemnou existenci na protipólech například pracovních dělá úczyhodného člověka.
Dosud jsem hovořil pouze o protistranách, nejvíce si však vážíme a důvěřujeme tam, kde se jedná o někoho, kdo nám je vzorem, případně se stal nějak podstatným pro náš vývoj. Samozřejmě nejblíže jsou nám rodiče, u nich však převládají city a mohou zkreslovat míru osobnosti. Přesto často slyšíme o tom, jak otec a matka na nás působili a často si to uvědomujeme až v pozdějším věku.
Osobností se nám mohou zdát úspěšní lidé, často neuvažujeme však o tom, jak se úspěšnými stali. Proto si myslím, že otázka vyzařování určitého druhu energie není záležitostí peněz. Osobnost jako taková je soubor vlastností, okolností, za kterých člověka takto vnímaného poznáme, jeho vnitřní síly a schopnosti vyvolávat u svého okolí silné pocity. Jeho projev má vysokou úroveň, někdy ani nemusí promluvit. Má přirozenou autoritu, neponižuje nikoho kolem sebe a ani sebe. Své vědomosti nedává na odiv, přestože si velmi často uvědomuje své postavení v prostředí, ve kterém žije.
Jak vidíte, osobností může být pedagog, nadřízený, sportovec vedoucí své mužstvo do utkání, ale i lékař, obchodník, vlastně kdokoliv, kdo se pro to stát jí narodil a má ji v sobě. Pořád není jisté, zda se vůdčí geny projeví a dokáže li jedinec využít jejich potencionál, plno z nás by možná osobností bylo, ale podlehnutí méně kvalitnímu prostřed z nás mohlo udělat lidi běžné a tuctové. Také věk je často velmi podstatným atributem ve vnímání osobnosti. Přesto, pokud jí někdo opravdu je, na věku, majetku a prostředí nezáleží. Jednou se tak projeví, a pokud se nestane něco podstatného v jeho životě, co přeskládá jeho hodnoty, zůstane jí po celý život. Věřte tomu, že bude za to povětšinou vážený.
J3.K
