Summit je konečně pryč, co dále?

  Navrátivší se vtěrka Petr Pavel už stihnul uveřejnit výsledky své zdravotní prohlídky, samozřejmě je ve formě, a navštívit Karlovarský filmový festival částečně pořádaný ze státní dotace. Což komediantské sféře nebrání v tom vládu nenávidět. Stačilo by dotaci omezit a možná by bylo o důvod k alkoholovým dýchánkům méně. A o pár milionů třeba pro potřebné děti či samoživitelky českého původu více. Pavlovi s chotí by i tak zůstalo plno dalších možností něco nového prožít. Zbytečný let do Ankary lze také nahradit něčím jiným.

  Upřímně řečeno, z výše uvedeného vychází jeden poznatek. Evropská unie potřebuje mnohem peněz na svou režii a na zbrojení. Evropská komise žádá o navýšení svého rozpočtu. Ukrajina potřebuje „podporu“ k nákupu  zlatých hajzlíků. Petr Pavel si zalétnul do Ankary a jsme si jistí, že se v letadle nenacházel sám. Cesta nebyla zadarmo. Neziskový sektor stojí i nadále dost peněz. Média, především ta veřejnoprávní, bez peněz skončí. Státních nebo od koncesionářů, to je jedno. Také státní správa stojí stále více peněz. Nepotřebné instituce typu Senát, diskusní klub Sněmovna. Ústavní soud s móresy diktátora. Hradní sebranka. Máme tu armádu, neptejte se, v jakém je vše kolem ní mimo počtu generálů stavu. Mohli bychom pokračovat, děr na peníze je mnoho. Na straně druhé je pouze daňový poplatník. Jediná skutečně produktivní složka, která přeci nemá žádné potřeby, požadavky, a nakonec ani práva. A je jedno, jeli to právnická, fyzická či soukromá osoba.

  Ta nevyváženost je děsivá. Většina živí menšinu způsobem, který je už neúnosný. Ovčí syndrom způsobuje neochotu se vzbouřit, přestože daňová zátěž už je neúměrná. Co neseberou daně, to si vezmou banky a nadnárodní společnosti nic tady neodvádějící. Vezměte si DPH. Jedná se o daň z přidané hodnoty, kterou zaplatí kupující, obchodník ji odvede státu a zároveň ještě k tomu uhradí daň ze zisku. Názorně. Koupíte si třeba pračku. 21% stát hned ukradne. Obchodník má 20% marži (je li šikovný)i a z ní opět pětinu zaplatí formou daně ze zisku. Takže to už stát vydělal 25%. Jistě, obchodník může ukrojit něco malinko na náklady, ale zase platí odvody, které mizí ve státní pokladně. A to nehovoříme o produktech, kde je přidaná spotřební či jiná daň. Navíc tu máme daně z nemovitosti, silniční daně a mnoho dalších výmyslů. Připravují mnoho dalších krádeží a skrytých odpustků. Třeba kolem vymyšlených emisí.

  Řeknete si ok, zmínite silnice, zdravotnictví, sociální služby, školství. A já odpovím, To je vše fajn, ale vidím tisíce darmožroutů u nás, další v Bruselu a v různých úřadech a institucích. Vnímám všechny ty nic neprodukující úředníky, z nichž první třetina vymýšlí nesmysly a druhá třetina dohlíží na jejich dodržování, aby třetí třetina mohla provádět represivní opatření. První se mají vysoce nadstandardně, druzí i díky korupci vcelku solidně a poslední jsou buď úplně blbí-rovná se poslušní, nebo jim ego přerostlo rozum a stačí jim být v jejich vlastních očích mocnými. Živíme všechny. A někteří tomu ještě tleskají.  Co z toho vyplývá? Že jsme asi pěkní idioti a nevážíme si sami sebe. Patříme k systému, který z nás žije, dýchá a drtí nás zároveň. 10x zdaněné peníze, které zbudou nám, kteří jsme je všechny vytvořili, ale nikdy nedostali, jsou jen zbytkem z toho, co stát,  politici s bankéři nestačili ukrást. Přemýšlejte tedy o tom, je li správné daně stále dokola platit, když jde o peníze, které umožní bohatnout úzkému kruhu šmejdů. Já říkám, že ne.

Jindřich Kulhavý