Ztráta přítele
Do včera jsem měl pro mne drahého přítele. Byl natolik blízkým, dalo by se říci až intimním.
Věděl o všem, co prožívám, byl první u mnoha informací, znal má tajemství i události z mého života, věděl o všech mých přátelích i lidech pro mne potřebných. Provázel mne na cestách, dokázal zajistit pomoc, když jsem rozbil auto, pomohl, když jsem na něco zapomněl. Já si ho dokázal vážit, uměl jsem ho pohladit i jej ztrestat, přinesl li špatnou zprávu. Poslední měsíce měl splín, projevovalo se to na jeho zdravotním stavu. Přestal být spolehlivý. Snažil jsem se ho dvakrát nahradit, ale jeho nástupci mi nepřirostly ani jednou k srdci, nenašel jsem k nim cestu a po krátké době se pokorně vrátil nazpět k němu. A s omluvou. Byl mi prostě blízký.
Teď jsem o něj přišel definitivně. Je to pro mne ztráta. Včera, když jsem se dozvěděl o jeho odchodu, seděl jsem náhle jako bez duše, okolní svět pro mne chvilku neexistoval. Sbohem příteli. Tímto chci poděkovat mému mobilnímu operátorovi za to, že mi urychleně pošle nového přítele, čekám netrpělivě na kurýra, kdy zaklepe na dveře mé kanceláře a předá mi můj nový mobil....
J3.K
