,,Úspěchy“ naší nové vlády

  Fiala & spol. jedou na plný plyn do propasti, ale užívají si to. A aby se cítili bezpečněji, udělali se z Ústavy České republiky trhací kalendář. Nejdříve k tomuto sešupu. Naše ekonomika byla až do covidu relativně v pořádku a patřila v Evropské unii k těm v lepší kondici. Což je vcelku zázrak na to, kdo se za posledních 30 let na její tvorbě podílel. Tvořit státní rozpočet jistě není nic snadného, bohužel k tomu většinou patří i příprava tunelů, zadních vrátek, je třeba financovat sebe, svou stranu, kamarády, budoucnost rodiny, dalo by se pokračovat dlouho, než by se dostalo třeba na sport, kulturu, zdravotnictví. Hledání nových zdrojů příjmů je složité, protože sedřít daňové poplatníky úplně z kůže je kontraproduktivní. Takže ministři financí mají v ruce nástroj zvaný Finanční správa, pomocí které jsou loveny podnikatelské subjekty. Největším specialistou na zaklekávání, za které byl současnou koalicí kritizován, se stali Andrej Babiš se svou pravou rukou Alenou Schillerovou. Jenže to, co finanční úřady dělaly za Babiše, pokračuje i v současnosti. Pokud si myslíte, že ,,finančáky“ nemají i nyní za úkol sehnat co nejvíce peněz, které odvedou státu trestaní podnikatelé, mýlíte se. Zvláště v současné době, kdy je státní pokladna prázdná a vláda rozhazuje plnými hrstmi mimo plánovaný rozpočet, pokračují státní úředníci v honech na čarodějnice. A to jsou nejen tzv. dezinformační weby.

   Zákon a státním rozpočtu stanovuje mimo jiné i schodek. Bude zajímavé sledovat, co s ním udělá stávající hospodaření týkající se ukrajinské krize. To, co vláda předvádí v rámci tzv. solidarity, lze nazývat jednoznačně jako defraudaci státního majetku. Nemá příliš cenu momentálně rozebírat situaci na Ukrajině, navíc je to v osobní rovině nebezpečné, ostatně i tak to děláme po celou dobu této krize a nebudeme překvapení, pokud se nás budou snažit dehonestovat, smazat či trestat. Nicméně dodávky zbraní do země, kde mohou skončit kdekoliv, přičemž upozorňujeme od počátku na velmi rozšířený nacismus, klientelismus a korupci, považujeme za skutečně za akt čirého šílenství, nezodpovědnosti a hlouposti. Určitým náznakem toho, že jsme dopustili totální diplomatické amatérství, bylo jmenování Lipavského ministrem zahraničí. Také to, jak malý český stát dráždí ruského medvěda, který momentálně dělá pořádek mimo své území, je ukázkou imbecility vládních představitelů. Ovšem pozor, úplně neschopní nejsou. To, že zároveň platí pandemický zákon a nouzový stav, je majstrštyk. Také skutečnost, dle které se naše už tak zatížené školství obejde bez nových škol, jejichž výstavba a projekty byly uloženy k ledu a zároveň do něj budou přizvány desetitisíce malých Ukrajinců, navíc na úkor našich dětí, to je též povedený kousek. O změnách pořadníků na byty ve prospěch nově příchozích či vyšších státních sociálních příspěvcích, než mají Češi v nouzi, už ani nemluvě.

  Můžete mít na rusko-ukrajinský konflikt jakýkoliv názor. Někdo nenávidí Rusy ze zásady, protože nezažil konec 2.světové války, ale pamatuje si z dějepisu kolektivizaci a rok 1968. A spojuje si Rusko se Sovětským svazem a ten se socialismem. Máto jistou logiku, ovšem až na to, že tito lidé přehlíží skutečnost, kterou je vývoj. Jestliže nacistické Německo představovalo zvrácenost, Západní Německo tak trochu pro nás vytoužený ráj, tedy současné Německo se ubírá cestou, která může být návratem k počátku. Tedy k snaze opět vytvořit vlastní říši rozloženou přes většinu Evropy. Dalším představitelem Západu jsou USA, tedy extrémně agresivní stát stavící se do pozice světového četníka, za nímž zůstávají spálené a vydrancované země, svržené fungující a prosperující režimy, mezinárodní nenávist a hollywoodské trháky, které dodatečně vylepšují image Spojených států. O dekadenci Západu v posledních letech však vůbec pochybovat nelze. To je jeho vývoj.

  Rusové jsou jiní a byli vždy specifičtí. Východ Evropy a dále Asie jsou drsný kraj, ve kterém mohou přežít především sveřepí lidé. Navíc v Putinovi po dlouhé době získali silného a schopného vůdce, který západním elitám ukazuje zdvižený prostředníček. A to je jeho největší chyba v očích Západu. Odmítá se podvolit. Ekonomové mohou nyní tvrdit, jak Rusko ekonomicky díky Ukrajině a sankcím zkolabuje, ale právě ta jejich nátura umožní tomuto národu přežít skoro vše. Je třeba si uvědomit, že Rusové mají 50% světového nerostného bohatství. možná i více, obrovské území, krásné ženy a národní hrdost. Když nám byli vnucováni minulým režimem a jejich glorifikace byla státní normou, lezli nám krkem, a když je naši hokejisti porazili, byl to svátek. Od té doby uplynulo plno let, Sovětský svaz se rozpadnul, propadl se dno a znovu povstal ve formě Ruské federace. Rusové se opět stali velmocí, která budí respekt. A protože to samé udělala Čína, Západ troubí na poplach. Ukrajina se stala laboratoří, kde se zkouší, kdo a kam až zajde. Bez ohledu na to, jak se tedy na konflikt koukáte, důsledky chování naší vlády poneseme všichni stejně. A budou ekonomicky, lidsky i bezpečnostně tragické. A za to naše ideologicky poblouzněná vláda dostává tu nejhorší známku. Dá se říct, že nic horšího jsme tu ještě neměli.

Jindřich Kulhavý