Chaos je všude

  On ten lesk Spojených států má dlouhodobě dost matné odlesky. Stačí se podívat na americký venkov a opuštěná města plná ruin, feťáků a nepořádku. Každý chce vidět Manhattan, pobýt ve slunné Kalifornii či navštívit Floridu, ale Amerika nejsou jen tato místa a je plno jiných, proti kterým jsou naše Holešovice či Žižkov luxusní čtvrti.  Navíc zdaleka ne vše v USA funguje tak, jak má a řada omezení, pravidel a zákonů se tluče s naprostou nevstřícností samotných Američanů. Do konce roku přinesu článek na téma „Jak jsem si koupil auto v Americe“. To bude počteníčko. Jisté je, že pokud na něco nadáváme u nás, v mnoha případech to násobte 10 a vyjde Vám reálný stav v USA. Buďte ale v klidu, Leyenová zařizuje, abychom to měli stejné. On se totiž ten Západ, ke kterému nás naši liberálové přiřazují, jednou ureguluje.

  Mezitím se sešlo vedení V4 a dorazila tam i Leyenová tlačící stále na více Ukrajiny, Green Dealu a liberalismu. Přestože by právě véčtyřka měla být její silnou opozicí, opět sklání hlavu a zazněly tóny připomínající pohřební hit. Pokračující podpora Ukrajiny, další peníze pro ni, o nichž už se říkalo, že nebudou, vstup této země do EU či NATO zajišťující prý těmto organizacím větší bezpečnost. To už vypadá na pokročilou demenci pohlavárů, která se zjevně projevuje kupením zásadních chyb. Ukrajina je pod palbou, prohrává a má i vnitřní problémy. Každou chvíli se objeví další případy defraudace a korupce. Množství peněz ukradených z mezinárodní pomoci, které nedošly tam, kam bylo určeno, je natolik obrovské, že každá koruna či euro jakkoliv připravená pro pomoc Ukrajincům v boji s Ruskem jsou vyhozenými do kanálu a pouze navyšují bohatství jednotlivců, jejichž rukama protékají. Dvě osobní Zelenského auta zadržená s 28 miliony dolarů umístěných v kufrech jsou toho jen dalším důkazem.

  Vladimír Putin už pochopil, že se Západem vycházet a věřit mu je ukázkou naivity. Takže jednat o míru ano, ale přestat v ofenzívě určitě ne. Rusové pokračují v naplňování cílů, zároveň vyvíjí nové verze zkoušených zbraní a v neposlední řadě vyrábí nové, které musí být připravené, pokud pošetilý Západ bude chtít zaútočit. Na Ukrajině zdaleka nevyužívá celý potenciál, který má k dispozici. O některých monstrózních raketách svět ví, o jiných se pouze domnívá, nicméně schopnosti ruských ozbrojených sil jdou vysoko nad rámec představ bojechtivých generálů z NATO. A to nebereme v potaz Čínu, která má rozhodně blíže k Moskvě než k Washingtonu či Londýnu. Navíc je ve vývoji velmi progresivní a nikdo pořádně neví, co má ve skladech.

  V Evropě je neklid. Maďaři už koketuji s myšlenkou opustit EU, což po odsunu Orbána od Magyara nikdo nečekal. Polákům dochází trpělivost s šíleným eurohujerem Tuskem a dochází jim, jakou chybu udělali, když ho pověřili vedením země. A tlak Bruselu na podporu tohoto zrádce ještě kupí důvody k tomu, aby i v Polsku zaznívaly hlasy vyzývající k opuštění Evropské unie. Navíc se vrší odpor k nevděčným Ukrajincům a probouzí se poválečné vášně vzniklé na banderovských ukrajinských tradicích. Poláci už chápou snahu Rusů o denacifikaci Ukrajiny. A smějí se Tuskovi, který je ochoten nazvat například lampionový průvod na ruské straně hranic za invazi Moskvy do Polska. Pár světel na hranicích a Tusk by spustil 3.světovou válku. Připomíná to Černochovou, která po zásahu polského traktoru ukrajinským dronem volala po mobilizaci. Ta tupost je neuvěřitelná.

  Demonstrace ve Francii, Německu a Polsku pokračují, lidé jsou buď nespokojeni nebo jim to přijde jako ideální příležitost k rabování. U nás bojovníci za nikdo neví co se opět sejdou a budou prezentovat hesla o tom, jak by byla naše veřejnoprávní média nesvobodná, kdyby skončily koncesionářské poplatky. Proč by se to mělo stát, to netušíme. Pokud proto, že kdo platí, ten určuje směřování vysílání, pak říkám, že já platím dosud také a to, co slyším z ČT, jde výrazně proti mému uvažování a smýšlení. Takže se tím popírá základní pravidlo a já odmítám podporovat něco, s čím zásadně nesouhlasím. Ovšem možnost nehradit tyto poplatky neexistuje, protože jiné stanice sledovat chci, televizi mám a počítač či mobilní telefon také. A rádio též, přesto ČRo jsem neslyšel 25 let. A ani nemám zájem ho naladit. Mé právo výběru je tak zamítnuto.

  Možná se vám může zdát, že je svět nepřehledný. Jenže ono se pořád něco děje. Křeč, do které se Západ dostal, systematičnost v progresu Číny a konec naivity Ruska jsou prostě prostředím, ve kterém jsou turbulence průvodním jevem. Naše malá země dlouhodobě vedená převážně idioty typu Fialy, Pavla či dalších eurohujerů je bohužel součástí degradace Západu. Jestli jsme si stěžovali na okovy RVHP a Varšavské smlouvy, pak současný stav připomíná následky převozu vězně z věznice s mírným režimem a s vycházkami na Alcatraz, ze kterého není úniku. Jsme nepodstatnou součástí soukolí, ve kterém skřípe písek nasypaný nikoliv z hrsti, ale spíše ho tam je celá Tatra. Očekávat, že se něco brzy zlepší, je naivní. Momentálně umírající kobyla kope nejvíce, na to ještě sílu má. Než skončí v kafilérii, to bude ještě chvíli trvat. Bohužel tam s ní skončíme i my. Není tu totiž nikdo, kdo by měl podporu národa, který by se chtěl vzepřít. Jsme divní, podřízení, ochotní jen hulákat, navíc na blbou stranu. Nutno konstatovat, že oproti těm, kteří s vírou cinkali na Václaváku klíči, další generace úplně zblbnuly.

Jindřich Kulhavý