Dějiny národa Českého - POZŮSTATKY KRÁLE PŘEMYSLA OTAKARA II. ANTROPOLOGICKÁ EXPERTÍZA

  Co víme o vzhledu krále Přemysla Otakara II.? O jeho podobě? Bohužel faktů, jenž jsou k dispozici, moc není. Když byl v roce 1978 po mnoha staletí otevřen hrob krále "železného a zlatého",  čekalo komisi odborníků velké zklamání. Pozůstatky českého krále byly v daleko horším stavu, než se předpokládalo. Příčiny? Přemysl Otakar II. byl sice po smrti balzamován, avšak mumifikace nebyla provedena dokonale.

  Kromě toho se s ostatky českého krále v letech 1278 a 1373 mnohokrát manipulovalo, postupně se ocitly minimálně na čtyřech místech. Nejvážnější škody však způsobila skutečnost, že trhlinami v základech svatovítské katedrály se častokrát dostávala voda až k sarkofágu českého krále. Vlivem vlhka a vody byly z kostní tkáně vyplavované minerální látky, takže časem se skelet prakticky rozpadl.

  Vedle kosterních zbytků obsahovala tumba, nebo chcete-li dřevěná truhla, královské pohřební insignie - korunu ze zlaceného stříbra, žezlo, jablko a identifikační olověnou destičku s nápisem Rex Boemia. Na světlo světa byly tak vyneseny odznaky královské moci krále Přemysla Otakara II., o jejichž existenci neměl do roku 1976 nikdo ani zdání.

  Vědecké zkoumání ostatků krále Přemysla Otakara II. i přes velmi omezené možnosti přineslo řadu konkrétních údajů. Z nich nás zajímalo hlavně, že král "železný a zlatý" svým subtilním zjevem ani zdaleka neodpovídal představě, kterou si o něm běžně vytváříme. Ve skutečnosti to nebyl žádný obr a bohatýr, ale štíhlý člověk atletické postavy, dobře vyvinutého svalstva, nevelkého vzrůstu.

  Patrně měřil 166 až 168 cm. Výška v naší době by byla v době krále Přemysla Otakara II. hodně nadprůměrná. Srovnávací antropologický průzkum, při kterém byly vyhodnocovány a vzájemně porovnávány údaje o dalších Přemyslovcích, zvláště Přemysla Otakara I. a Václava II., odhalil některé překvapivě shodné znaky. Mohli bychom říci "dynastické stigmata" Přemyslovců - a o králi "železném a zlatém" to platí beze zbytků - měli vesměs protáhlé, dosti dlouhé oválné obličeje s vysokým kolmým čelem. Výrazný nos spádně a bezprostředně navazoval na čelo, takřka chyběl zářez u kořene. Zdravé zuby, spíše trochu řidší, byly s horní čelistí nepatrně posunuty vpřed-ano Přemyslovci mívali mírný předkus.

  Konečně velmi typickou zvláštností Přemyslovců bylo, že čelní šev, běžně srůstající a mizející kolem dvou let věku, zůstával zachován až do dospělosti. Jeho stopy lze registrovat i po staletích. Ještě dodáme, že kostra a lebka krále Přemysla Otakara II. je dodnes v sarkofágu v katedrále sv. Víta. Bohužel dnes již ve špatné stavu, což platí i u Přemysla Otakara I.

  Na obrázcích: Podoba Přemysla Otakara II. a bojem z Moravského pole poškozena lebka krále Přemysla Otakara II.