Dějiny národa Českého - SLAVNÁ HISTORIE MĚSTA BRNA A HRADU ŠPILBERK - 2.díl

  Vězení na hradě Špilberk.

  Hrad Špilberk nakonec žádné vojsko nikdy již nedobylo a jeho pevnost začala sloužit jako vojenské vězení, od L.P 1783 výnosem císaře Josefa II. Habsburského jako státní věznice. Mezi nejproslulejšími vězni hradu Špilberk bývají zpravidla uváděny tři jména: francouzský generál v habsburských službách Claude Alexander de Bonnevel, plukovník František von Treneck a známí lupič Václav Babinský.

  Špilberským vězením prošly i desítky politických vězňů, mezi nimi v první polovině 19. století například polští a italští revolucionáři. Za nacistického protektorátu Němci na Špilberku dávno zrušené vězení znovu obnovili a tamními podzemními kobkami prošly desetitisíce politických vězňů, kteří zde našli už jen svou smrt.

  Na hradě Špilberk se také nachází jedna z nejhlubších hradních studní v České republice, L.P. 1711 byla vyhloubena na neuvěřitelných sto dvanáct metrů! Při novodobých archeologických průzkumech byla na dně nalezena kostra vojáka, který ve studni zahynul ve druhé polovině devatenáctého století.

  V současné době je na hradě Špilberk umístěna expozice Muzea města Brna a dále pak středověká mučírna, třebaže taková mučírna tu vlastně nebyla, neboť tento způsob vymáhání doznání byl zrušen již za vlády císařovny Marie Terezie a Špilberk byl především vojenskou pevností s věznicí pro již odsouzené zločince. Pobyt ve špilberském žaláři však bylo možné vězňům ztížit jiným způsobem. Nedostatečná strava, zima, přikování ke zdi, které bylo velmi oblíbené hlavně u hradní stráže. Situace se změnila až za vlády císaře Leopolda II. Habsburského, který tyto nelidské praktiky zakázal úplně.

  Výjimečnost hradní pevnosti na brněnském Špilberku si zřejmě dobře uvědomoval i francouzský císař Napoleon Bonaparte a rozhodl se ji zničit. To se stalo L.P. 1809, kdy porazil Rakousko v bitvě u Wagramu a Špilberk už nesměl být důležitý opěrný bod pro rakouskou armádu. Napoleon Bonaparte nařídil naplnit kopky i hradní místnosti střelným prachem, které potom francouzští minéři odpálili. Mohutná exploze tehdy otřásla doslova celým Brnem, ale jako zázrakem pevnost této síle odolala. Některé zdi i části budov musely být sice obnoveny, ale po čase se Brňanům škody podařilo zacelit. Dominanta slavné moravské metropole tak byla zachráněna pro budoucnost.

  Toto slavné město je v dnešní době druhým největším městem České republiky.

Na obrázku: Brno L.P. 1593.