Dějiny národa Českého - VLÁDA VLADISLAVA II. JAGELLONSKÉHO
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Vladislav II. Jagellonský panoval v České zemi neobyčejně dlouhou dobu. Pětačtyřicet let. V patnácti letech začal, v šedesáti skončil. Času mu osud dopřál spoustu. Přesto se Vladislav II. do české historie nezapsal žádnými výraznými skutky. Byl průměrnou osobností, a ani navenek ve vztahu k okolním cizím zemím nebyla situace za jeho vlády v naší zemi příliš důstojná.
České království jakoby se mezi ostatními evropskými zeměmi ztrácelo. Sama existence české koruny upadla v pochybnost. Už to nebyla ta slavná země za časů Karla Lucemburského nebo v husitské době. Dokonce za časů Vladislava Jagellonského byla na nějakou dobu odtržena i Morava, Slezsko a obě Lužice.
Budu ovšem spravedlivý. Nebylo všechno jen černé. V některých směrech jagellonský věk přece jen přinesl v zemi rozvoj a nějaký ten prospěch. Za časů Vladislava Jagellonského, ale i jeho syna Ludvíka, byla poměrně dlouhá etapa míru a klidu v zemi, rušená jen občasnými domácími rozbroji lokálních bojů v pohraničí. Ale to nebylo v té době nic nenormálního.
V atmosféře dlouhodobého klidu národ celkem i ekonomicky prosperoval. S výjimkou krátké neúrody, hladomoru či jiných mimořádných situací se žilo poměrně levně, zboží bylo dost a práce také. L.P. 1495 dokonce i papežský stát zrušil zákaz obchodování s kacířskými Čechami. I duchovní vývoj v naší zemi vzrostl. Za Jagellonců se česká kultura vymanila z izolace a navázala opět na evropský kontext, tak jako v době posledních Lucemburků a zejména Karla IV.
Také se rozmohlo výtvarné umění, což třeba v době husitského krále Jiříka z Poděbrad naopak stagnovalo a vytrácelo se doslova v obrazoborectví. Nastal také pozoruhodný rozkvět architektury, gotika se naposled vzepjala a vydala plody v podobě krásného, zdobeného, plánovaného pojetí pozdě gotických vladislavských staveb: Příklad za všechny: Vladislavský sál a Ludvíkovo křídlo na Pražském hradě.
Zkrátka doba Vladislava Jagellonského přinesla mnoho dobrého, ale ve špatné době. Bezesporu platí, že Čechy v době jagellonské ekonomicky a kulturně prosperovaly, ale jiná situace byla v politice vnitřní a stavovské. Uvnitř státu sílil především mocenský zápas šlechty s městy a naopak. Doba obou Jagellonců byla spíše dobou konstituční monarchie a slabosti obou panovníků, zejména Vladislava II., šlechta uměla dobře využít. A to ještě Vladislav II. vydal L.P. 1500 tzv. Vladislavské zřízení zemské, což se nejen doma, ale hlavně v zahraničí bralo jako důkaz slabosti panovníka. Vladislavův vliv byl totiž až příliš omezen.
Kdybych tedy měl Vladislava Jagellonského hodnotit jako známkou ve škole asi bych osobně dal průměrnou trojku.
