Expedice Asie…se nakonec vydala jiným směrem
Poslední rozloučení s bagáží, motocykly zaparkované v bednách a směřující z Dillí do Bombaje na loď mířící do Hamburku. Kdyby mi v tu chvíli někdo řekl, že tu svou uvidím až za čtyři měsíce a budu mít téměř o nohu méně a na rok a půl mne bude zdobit lešení, sedlat ji budu pouze přes zákaz doktorů a s berlemi v batohu, nevěřil bych.
Majitelkou přepravní firmy byla půvabná Indka a velmi nám pomohla. Cena za dopravu včetně balení byla překvapivě nízká, bednění kvalitní, nechali jsme si minimum věcí. Vyřídila veškeré formality, pomohla s letenkami a při odjezdu na letiště zamávala. Nasednuli jsme do letadla a Bangkok byl naší přestupní stanicí při návratu do Evropy. Přátelům jsem Thajsko popsal velmi příjemně, a tak jim při tom všem stesku po domově ani nevadila poměrně katastrofická zpráva, kterou byla možnost odletu do Prahy až za dalších deset dní. Před námi se objevila možnost zažít plno zajímavých věcí. A to nebylo špatné.
Začali jsme prohlídkou hlavního thajského města, ovšem po jedné noci v hotelu na ulici Khao San jsme se hned druhý den přemístili do Pattaye. Mé barvité povídání o barech, krásných slečnách, teplém moři a příznivých cenách zabralo na jedničku. Ubytovali jsme se a blížící se večer byl výzvou k návštěvě mého oblíbeného baru a v něm mých známých z podzimní exkurze. Takovou radost ve chvíli, kdy mne děvčata uviděla, si ani nedokážete představit. Jásot byl nevídaný, objetí po představení kamarádů zbyla i na ně. Večer byl bujarý a kolem čtvrté ráno padlo rozhodnutí, že se další den sejdeme dopoledne a něco podnikneme. Což se také stalo. Půjčili jsme si dva džípy a děvčata nám ukázala okolí města. Pozvala nás na oběd, my je zase na večeři. Bohužel byl fajn den zakončen problémem s auty. U jednoho praskl chladič a i druhé se projevovalo lehce neprovozuschopné.
Pod rouškou tmy jsme je vrátili a bylo jasné, že druhý den mohl být problém. Noční porada naznačila řešení. Zmizet na ostrov Koh Samua. A ne samotní, domluvili jsme se a odjelo nás šest. Druhý den jsme seděli v letadle a zmizeli z dosahu rozlícených majitelů autopůjčovny. Pro mne bylo přistání na malebném letišti příjemným návratem, pro kluky setkání s rájem. Čekalo nás šest dní veselí, zábavy, toulání se po ostrově i nádherné zážitky. Ale o těch zase příště….
J3.K
