Tisícileté dějiny české - KORUNOVACE KRÁLE - výročí
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
24. února LP 1527 byl v katedrále sv. Víta v Praze na českého krále korunován rakouský arcivévoda FERDINAND I. HABSBURSKÝ. A začala tak první z řady pompézních korunovací. Nový český král při nástupní řeči přislíbil dostavbu katedrály, ale s toho posléze sešlo, jelikož Ferdinand I. spíše potřeboval peníze na válečné tažení proti pohanským Turkům. Spolu s Ferdinandem byla v chrámu sv. Víta taktéž korunována jeho jediná a milující manželka Anna Jagellonská.
Po smrti mladého, teprve dvacetiletého Ludvíka Jagellonského, který padl v bitvě U Moháče dne 29. srpna LP 1526, se v kapli sv. Václava uvnitř chrámu sv. Víta sešla tehdejší politická špička, aby napříště rozhodla, kdo se stane českým králem. Po více jak šesti hodinách nakonec padla volba na mladého habsburského arcivévodu Ferdinanda I., který byl ale velkým zastáncem absolutistické moci, což byl pro divokou a vždy svobodnou českou a moravskou šlechtu kámen úrazu. Taktéž s přislíbením dodržování basilejských kompaktát. které si vymínili čeští husité dne 5. června LP 1436, se Ferdinand nemínil zabývat, a už vůbec ne je dodržovat.
V letech 1546 až 1547 se proti Ferdinandovi I. postavila velká část české a moravské šlechty, která odmítla vojenskou pomoc bratrovi krále Ferdinanda císaři Karlu V. v boji proti protestanským říšským knížatům. Český král Ferdinand bral tuto ne-pomoc jako stavovskou rebelii, a tak po vítězném tažení, kdy císař Karel V. nakonec vzpouru uvnitř říše ustál, Ferdinand I. v Čechách odebral městům a de facto šlechticům politický práva a dokonce jmenoval za své nepřítomnosti v Českém království svého druhorozeného syna Ferdinanda Tyrolského jako místodržícího. Za jeho panování do českého království přišli taktéž první příslušníci řadu Jezuitů, kteří byli nenáviděni zejména v době rekatolizace. Ferdinandova vláda v Českém království z historického hlediska nebyla brána až tak špatně, jak by se dnes zdálo. Na závěr ještě musím napsat, že byl Ferdinand I. Habsburský po smrti svého staršího bratra Karla V. dne 5. ledna LP 1531 zvolen římský císařem.
