Je to sekta?

  Jaká je skutečnost? Elektrický pohon vozidel už v minulosti na scéně několikrát byl a vzhledem k tomu, že nebyl protlačován politicky s nádechem zeleného šílenství, jako je tomu nyní, příliš neuspěl. Důvodů k tomu bylo více. Omezené kapacity složitě vyráběných zdrojů přenositelné energie, jejich rozměry a hmotnost jsou dlouhodobě zásadním problémem, který se řeší 200 let. Ani v dnešní době technologického boomu nejde o snadné řešení, byť pokrok byl zaznamenán. Rychlé nabíjení a prodloužený dojezd už dělá z EV téměř konkurenčního rivala kvalitním soupeřům se spalovacími motory. S rychlostí nabíjení mne neberte úplně za slovo, pořád to trvá dlouho, ale lepší se to. Používání EV je tedy již plnohodnotným ekvivalentem k běžným automobilům, byť má svá specifika.

  Co je však značně kontraproduktivní, je ohýbání trhu s automobily. V reálném světě bez greendealových berliček je stále spalovací motor schopnějším. Nepotřebuje kabely a jeho dojezd je omezen pouze velikostí nádrže a profilem terénu. V podstatě asi není problém si vzít v kanystrech palivo tak, abyste ujeli 2-3 tisíce kilometrů. To u elektroauta nikdy neuděláte. A ne všude narazíte na zásuvku. Nicméně ani tento argument mimo chybějící civilizaci u fanoušků EV logicky neobstojí, protože se s takovým autem nikdy do podobného dobrodružství nepustí. Vezmeme li v potaz život v běžném prostředí, asi se dá s EV žít, byť emoce z dobrého zvuku a jistého chlapáctví nahradí ticho a jistá uhlazenost obdivovaná popíječi sojového latté. Bohužel, tlak na změnu legislativy ve prospěch ekoteroristů tvrdících mnoho špatného a smyšleného o vlivu člověka na oteplování planety se zvyšuje. A s ním i snaha zlikvidovat výrobce stále se ještě zlepšujících spalovacích motorů a producenty ropy, jejichž vliv a bohatství tak mají slábnout.

  EV a jejich majitelé doplácejí na politiku. V podstatě nám je spíše líto, vidíme li fronty před nabíječkami Tesla, nebo auto přivázané 8 hodin k zařízení nazvanému nabíjecí zdroj. Musíme se smát plynovým a dieselovým agregátům stojícím občas na pozadí přesunu té čisté energie. Vztekáme se nad pohledem na krajinu hyzděnou solárními panely a větrníky při představě, že ta zrůdnost má podporovat elektrické samohyby. Jasně, vadí nám privilegia věnovaná elektromobilitě a vztek se přenáší na majitele EV, ale to je důsledek vylhané propagandy o škodách působených planetě pěkně vytočeným osmiválcem, přičemž majitel údajně čistého ekologického EV ji likviduje mnohem více, a ještě za to má výhody. I proto mu občas nějaký naštvaný majitel benzínového či dieselového auta otráví život ignorací nabíjecího místa. Není v tom nic osobního. Jen uživatel EV je jistým symbolem devastujícího systému a jeho občasný fanatismus připomíná členství v sektě.

  Při vědomí, že stávající klimatické změny jsou důsledkem nikoliv lidské činnosti, ale spíše se jedná o cyklickou sinusoidu probíhající na planetě řádově miliony let, nám prostě hysterie posunující vpřed nijak zvláště oblíbená EV připadá zbytečná a vzbuzuje odpor. V záloze má přitom lidstvo ještě různé typy vodíkových pohonů, ropa nedochází a jádro neřeklo poslední slovo. Z tohoto pohledu stále se vyvíjející spalovací motor patří pořád k perspektivním a nepřekonaným pohonům poskytujícím potěšení i užitnost. Vývoj ostatních, nechť pokračuje a souběžně lze používat vše. Navíc CO2 produkované spalovacími motory příroda prostě potřebuje a plně ho zužitkuje. Omezení jeho vzniku ničemu nepomůže. To je výplod Leyenové a jejích noshledů.

  Rivalita mezi uživateli EV a burácejících spalováků je zbytečná a probouzená médii a politiky. Pojďme je ignorovat a tlačit na vrácení k volnému trhu. Ten naznačuje, že zájem o nedotovaná a ne zvýhodňovaná EV klesá. Investice do jejich vývoje jsou bez politiků jen těžko vratné. Výroba akumulátorů a některých komponentů do EV je ekologicky i finančně náročná, likvidace složitá a potřebné materiály nedostatkové. To je prostý fakt. Plno majitelů EV se vrací k spalovacím variantám. Pokud nezasáhne legislativa, tedy pokroucení trhu, budou to mít EV složité. Zatím jsou v Evropě a Číně preferovaná. Ale zatímco u nás jde o sebedestrukci, v Číně o možnost zúročit technologický experiment. Je zbytečné přenášet spory mezi uživatele pojízdných vysavačů a osvědčených strojů produkujících nějaký zvuk. Kdyby byl svět v pořádku, v podstatě by se jen lehce škádlili, a ne se nenáviděli.

Jindřich Kulhavý