Čím větší ptákovina, tím razantněji se prosazuje

  Elektromobily jsou jednou z věcí, které nám budou otravovat život více, než si nyní dokážeme představit. Jejich technické parametry se stále zlepšují, automobilky pod tlakem šílených politiků investovaly nemalé částky do vývoje nových pohonných jednotek a uložiští energie, nicméně dokud si vozidla nedokážou sama vyrábět elektřinu, budou závislá na dobíjení z veřejné rozvodné sítě. To bude nutně znamenat vysokou spotřebu elektřiny, s níž musí jít ruku v ruce její výroba. Dokud se ji lidstvu nepodaří získávat v opravdu velkém měřítku například ze slunečního záření, půjde pouze o byznys, a nikoliv o technickou revoluci zachraňující planetu. Navíc zatím neexistuje natolik mobilní zásobník elektřiny, abyste s ním a elektromobilem mohli vyrazit na dlouhou cestu. Těžko si místo dvou kanystrů benzínu vezmete do pouště 400 kg vážící náhradní akumulátory. A jet připojený k prodlužovacímu kabelu je dost zvláštní představa. O ekologickém přínosu lze těžko hovořit, když víme, jak zatěžující je výroba elektřiny, navíc produkce elektromobilů spolkne mnoho materiálů patřících k vzácnějším. Lithium, zlato a platina, měď a hliník, to vše budou automobilky potřebovat ve velkém už jen vzhledem k mnoha elektronickým ptákovinám. A likvidace těchto aut bude neméně nákladná, než je ta klasických vozidel. Nicméně pro politiky jde o úžasný zdroj nových příjmů plynoucí z buzerace všech, kteří mají cokoliv společného se spalovacím motorem. A to už vůbec nehovoříme o potřebě husté sítě dobíjecích stanic, které vyřadí z provozu jeden větší větřík. Co potom, když se všechna auta zastaví? Opět s pak připojí na diesel agregát? A jaká bude trvanlivost rozvodů po celé planetě? Jak často se mění koncovky kabelů u mobilních telefonů? Uvědomujete si, jak snadno budeme manipulovatelní a závislí? Nejde právě o toto?

  Ekologie je vůbec show pro diváky. Nelze si myslet, že by lidstvo neprodukovalo odpady a neznečišťovalo planetu. Jenže místo zabránění produkce jedů se řeší pouze jejich uložení a likvidace již vyrobených. Dokud se neutlumí výroba nerozpustitelných plastů, nelze očekávat změnu k lepšímu. CO2 vypouštěné z výfuků automobilů má na Zemi menší dopad, než výroba plastických hmot na výrobky na jedno použití. PET láhve jsou zlem a ne jediným. Jenže je to byznys. A jak známo, kde jde o peníze, jde o všechno. Nicméně plastové částečky už jsou všude přítomné. A není to zrovna pochoutka, dostáváte li je do svého těla. Jenže z ekologů se stali ekoteroristé, z dobrých záměrů vznikly zákony nikoliv vhodné k restrikci a omezení výroby, ale zneužívané k otravování spotřebitelů.

  Migrace a její přínos pro Evropu je smutná událost a lež zároveň. Miliardy eur utracené za budoucí integraci Afričanů a dalších muslimů měly být investovány do podpory mladých rodin tvořených původními Evropany. Vše ostatní je špinavá propaganda, která má za úkol vyměnit naší populaci za rasu, jejíž celosvětový přínos je sice menší, ale za to se na něm dá více vydělat. Inteligencí obdaření běloši ochotní pracovat, vyvíjet a tvořit jsou náchylní zároveň k tomu vyhledávat kvalitní stravu a jiné zboží. Vše, co je kvalitní, je také výrobně dražší. Takže zaplavit Evropu relativní spodinou znamená mít možnost je krmit čímkoliv bez povinností dodržovat přísné normy. Kdo byl v Africe, jistě poznal, jak rozdílné jsou v mnoha oblastech hranice v oblasti hygieny, odpadů, stravy a obchodu. Navíc ateismus Evropanů je problém, neboť člověk věřící jest snadno ovlivnitelný církevní autoritou.  Možná i proto se ve Vatikánu děje to, co se děje. Jakoby na papežském stolci seděl stařík, který chce Evropany naštvat, co nejvíce to jde. A že se mu to daří. Kooperace s islámskými duchovními už je poté pouhou formalitou.

  Lidstvo vždy fungovalo na principu vládců a podřízených. Tento model funguje v rodinách, firmách, na úřadech v politice, obchodu, výrobě, školách…prostě všude. Problémem poslední doby je obrovská propast mezi elitou a zbytkem. Je tak velká, že nedotknutelnost jedněch jevykoupena zotročením druhých. A historie říká, že vždy přišel okamžik, kdy se rozdíly musely smazat, aby poté došlo k dalšímu vývoji. A pokaždé to znamenalo boj v podobě povstání, války, teroru a smrti. Blížíme se mílovými kroky k dalšímu bodu zlomu? Kdo ví, přesto je třeba si uvědomit, že štěstí přeje připraveným. Většinou dav na několikátý způsob zvítězil. A co se stalo elitám? Nu….většinou po období blahobytu přišly krušné chvíle. Takže je na čase jim to připomenout.

J3.K