Klid v mysli? Nikoliv, nenechme se ukolébat...

  Nyní již slovenský předseda české vlády Andrej Babiš poskládal svou nedůvěryhodnou vládu a postupně představil nové ministry. Pomalu utichá nejen kauza Čapí hnízdo, ale jakoby ani neexistovaly nahrávky uveřejněné skupinou Šuman a po korunových dluhopisech se slehla zem.. Především obsazení Ministerstva financí bylo očekávané, a přesto je velmi alarmující. Bývalá Babišova náměstkyně Schillerová byla u všech zvěrstev vycházejících z vládnutí na dotyčném úřadu nynějšího vládce Čech a Moravy, takže se podílela i na neprůhledném hospodaření Andreje Babiše a dosud vlastně nikdo neví, jak to s ,,financemi´´ skutečně vypadá. Jedno je sice jisté, totiž to, že konec roku byl tentokráte opravdu pro mnoho segmentů národního hospodářství nejnáročnější v novodobé historii, protože potřebné peníze došly již o mnoho dříve, než v jiných létech. Také audit samotného ministerstva ukázal nedostatky ve stovkách milionů, čímž se však nikdo nezabývá a důvody se neřeší. Hlavní je, že slovenského podnikatele a jeho krátkodobého nástupce vystřídala usmívající se pravá ruka Babišova, takže se může jet zvesela dále. Přidejme si ještě rozjezd kontroverzního EET, prohrané soudy Finanční správy týkající se hojně používané praxe zvané zajišťovací příkazy, která systematicky likviduje nejen Babišem předurčené společnosti a podnikatele, ale i ty, kteří ve svém podnikání měli tu smůlu, že kdesi někde kolem nich, byť s ním do styku nepřišli, se někdo stal podezřelým z krácení daní. Ministryně Schillerová svou dosud prezentovanou rétoriku jistě nezmění, dá se tedy očekávat další chaos na ministerstvu a zároveň tvrdá represe vedená vůči podnikatelské sféře, to vše přikryté za heslo:,,budeme makat´´..

  Podobný průšvih čeká další ministerstva, tentokráte třeba obrany. Postavit do čela armády ženu lesbického zaměření (což svědčí o tom, že má chaos i v sama sobě), která o tematice vojenské politiky neví vůbec nic, je obrovským hazardem, který hraničí s naší budoucí bezbranností. Naše armáda, ve které slouží více důstojníků a poddůstojníků, než prostých vojínů, dostala už mnoho zásahů, ten poslední, to když ji vedl herec Stropnický. Kredit armády už tak pokles blízko k nule, a pokud nedojde k nápravě, která není o penězích, ale o celém systému zajištění aspoň nějaké obranyschopnosti naší země, bude toto ministerstvo naprosto zbytečné. Všude tam, kde se ministryněmi obrany staly ženy, vládne anarchie. Představa, jak bude v okamžiku vojenského konfliktu jednat emociálně zatížená žena, nebudí zrovna důvěru. V čele armády má být silný muž, jehož autorita bude pro vojáky důležitou součástí správného velení a zároveň bude dobře fungovat spolupráce při vytváření strategie budování kvalitní armády. Je to stejné, jako kdyby hokejovému týmu z lavičky velela trenérka.

  Ministerstvo dopravy a Dan Ťok je další epizoda, ke které se vracíme s podivem. Tankodrom D1 je přímo odstrašujícím příkladem, jak se vyrovnat s rozpadající se dálnicí, ignorace oprav silnic 2.- 4. třídy je přímo tragická a chybějící peníze na údržbu tratí pro SŽDC již od října mementem toho, jak se hospodaří a kam se posouvají priority.  To už se vůbec nezabýváme výstavbou dalších nových dálnic a silnic. Státní úředníci se daleko více zabývají výběrem pokut pomocí elektronických radarů, než stavem povrchu komunikací.

  Ze starých ministrů se udržel i Robert Pelikán, který pro Babiše dohlíží na soudce a státní zástupce. Důvodů je několik. Ono je totiž třeba pohlídat si vlastní projednávané případy a pokud se dosadí ,,správní lidé´´ i do vedení policie, může se podařit zamezit dalšímu vyšetřování samotného premiéra a obejít se tak bez prezidentské milosti.

  Ani od ministra zahraničí Stropnického nelze očekávat nic pozitivního, jeho rodina se prezentuje opravdu divokými názory a on sám pravděpodobně nebude stát na jiném břehu. V době, kdy je třeba jít do boje za národní svébytnost, pracovat na strategii zachování demokracie a svobod, jít do střetu s činovníky EU a hledat spolupráci se zeměmi, se kterými nás spojují zájmy a názory zachovávající národní identitu, se do čela postaví průměrný herec, jehož syn je nejen gay, ale i prosazovatel přijímání migrantů a stojící za víceletým zastavením výstavby v hlavním městě. Manželka hlásí veřejně cosi o potřebě našich žen přizpůsobit se potřebám mladých migrujících černochů.

   Poslední aktivita Donalda Trumpa a jeho uznání Jeruzalému za hlavní město Izraele, která zamotala hlavu mnoha světovým politikům, ukázala, že Babiš bude spolupracovat spíše s Merkelovou, než že by si dovolil souhlasit s americkým prezidentem. Jistě uznáte, že to nezní příliš pozitivně a znamená to další hrbení se před oficiální politikou Bruselu. A také první rozkol mezi Htadem a Strakovkou.

  Ani další věci nás nemohou nechat klidnými. Nejčerstvější informace o aktivní spolupráci Jiřího Drahoše s STB zavání jistou objednávkou, nicméně při hlubším zamyšlení mají logiku a zdá se, že nejsou daleko od pravdy. Jeho loajálnost ke každému, kdo ho podpoří, a to především finančně, je varováním pro každého potencionálního voliče stejně, jako to platí u pana Horáčka. Tito na první pohled slušní a solidní pánové v sobě obsahují více rizika, než si vůbec připouštíme. Kartami bude míchat i přiřítivší se Topolánek, jehož poslední slova o potřebě dodržovat ústavu dle Václava Havla nechala zbystřit vnímání všech těch, pro které byl Václav Havel jedním z ohýbačů pravdy, za kterou se tak rád schovával.

  Vánoční svátky se blíží, buďme však i nadále bdělí. Pod pokličkou tvořící se vlády se připravují kroky, které povedou k dalšímu bohatnutí Andreje Babiše, zároveň bude zajímavé sledovat vývoj naší zahraniční politiky a další směřování v plundrování ekonomiky. A také volba prezidenta se blíží. Zatímco Michal Horáček se ztrapňuje sám, Jiří Drahoš se svým chováním a historickými souvislostmi dostává do pozice dalšího spolupracovníka STB ucházejícího se o vrcholnou funkci. Nedejme se ukolébat předvánoční atmosférou.

J3.K