Křehké vztahy

  Politiky může dělit na globální, státní a komunální. Dosah těch prvních je obrovský a většinou se jedná o hlavy států největších mocností Putin, Trump, Si- Tin pching, ale i Leyenová, předsedové světových nejvýznamnějších organizací (NATO, OSN, WEF), kteří jsou však často pod vlivem stejně významných lobbistů. Státní či lokální hvězdy jdou ve druhém sledu a řadíme k nim prezidenty a premiéry států hrajících až ve druhé a nižších formacích, použijeme li sportovní terminologie Jejich úspěšnost posuzujeme spíše v rámci jednotlivých hranic. Na světové dění mají menší vliv než největší podnikatelé. Komunální politici jsou dělníci politiky a spíše je řadíme k čeledi různě výkonných mravenců, byť často umí udělat solidní škody. Takový Hřib jich napáchal tolik, že napravit je bude stát Prahu miliardy a dvacet let usilovné práce.

  V každé z výše uvedených politických vrstev jsou lidé jak s jasným cílem či záměrem, tak i ti pokřivení egoičtí a bezpáteřní. Bohužel, u utváření světa se mezi sebou různě potkávají, střetávají a z jejich setkání a dohod se prostí lidé dozvídají minimum. Nikdo nám nikdy neřekne, co si řekli Putin s Trumpem na Aljašce a nedošlo li už tenkrát k jasnému rozdělení zájmů a dohodě, kdo, kde a jak bude postupovat, přičemž to, co vidíme, je pouze divadlem. O mnohém se můžeme domnívat, přát si, doufat, ale pokud se sejdou lídři, vyloží si karty, je nám to málo platné. Pak už záleží jen na tom, jak oni mezi sebou drží slovo.

  Mezi Íránem a USA bylo uzavřeno čtrnáctidenní příměří. Hned vzápětí klesly ceny ropy a plynu, nicméně dodržování klidu zbraní, pokud ho slíbí USA a Izrael, je pouhou chimérou, kterou si může svět přát, ale chovat se dohody tyto dva agresoři možná ani nedokážou. Izrael je vyloženě ničitelem bez ohledu na jakoukoliv snahu udržet v oblasti mír. Proti němu stojí nábožensky nepřátelské prostředí již zvyklé na to, že neexistuje ani jeden den, kdy je jistota probuzení se do klidného rána. Od vzniku Izraele proteklo mnoho krve na obou stranách, nicméně díky podpoře USA je si Izrael jistý svou technologickou převahou. Naproti tomu muslimská víra je plná bojovného přístupu k příslušníkům jiných náboženství a Izraelci jsou pro ně nepřítelem. Přesto by dokázali žít v klidu, o čemž svědčí soužití v Jeruzalému, svatém městu pro více náboženství. Bohužel Židé pokračují v pokusech o expanzi a věřit jim, že přestanou, je jako doufat, že blížící se povodeň obejde přesně jen Váš dům stojící jí v cestě. A platí to i pro nynější příměří.

  Spojené státy jsou podobně spolehlivými. Vzpomeňme si na bombardování Plzně i Prahy na konci 2.světové války, kdy vlastně poškodily své spojence. Výmluvy na to, že se stal omyl, jsou nedůvěryhodné. Ani útok na Srbsko a rozdělení Jugoslávie nebylo zrovna vzorem férovosti. Také agrese vůči Íránu, kterou spustily bezdůvodně uprostřed jednání, je důkazem minimální zdrženlivosti. Jedná se o další dobyvačnou válku, kterých jsme zažili již mnoho. Trump má své představy o následném vypořádání, Íránci na ně nemohou nikdy přistoupit. Příměří je křehké, bude porušované a může se změnit v mnohem větší masakr. Neradujme se z něj, protože USA a Izrael nejsou partnery, na které se můžete spolehnout. Hormuzský průliv je natolik významnou částí světa, že představa přenechání dohledu nad ním jedné ze stran je prostě tak význačnou výzvou, že jednoduché řešení nečekejme. Ovšem doufat můžeme.

  Když jsme u křivých charakterů, zakončeme článek pohledem k nám. Petr Pavel oznámil, že bude stát v čele naší delegace na summitu NATO v Ankaře. Což mu nevyjde, pokud vydrží Babiš a Macinka tlak na ně z Hradu seslaný. Pavel je prostě ukázkou politického zmetka. Jezdí po školách a ovlivňuje studenty tak, aby ho podpořili v příštích volbách. Někteří už budou moci volit, jiní doma působit na nerozhodnuté rodiče. Něco takového je nepřípustné, zneužívá ty nejsnadněji ovlivnitelné. Pavel by rádi společně s Kolářem vytvořili prezidentský stát. Doufejme, že se to současnému vůdci opozice s podporou manipulujících médií nepodaří a vládní většina ho odkáže tam, kam patří. Lokální klaun halící se do modrožlutých barev nás zastupovat nikde nemůže. Jednoho jsme se zbavili (Fiala), druhého můžeme brzy poslat do propadliště dějin. Tedy, pokud v tom má vláda jasno. Fešácká loutka z Hradu je naším nepřítelem.

Jindřich Kulhavý